Učení s kamerou na hlavě

Michell Cordy popisuje na webu MindShift, jak do výuky zapojila minikameru upevněnou díky speciální čelence na hlavu jednoho ze svých žáků třetí třídy. Inspirací jí byl manžel, který tyto GoPro kamery občas použil se svými předškoláky, a když se spolu večer dívali na autentické záběry ze společných venkovních aktivit, nejen že se hodně nasmáli, ale uvědomili si také spoustu věcí, které z učitelské pozice dosud přehlíželi – viděli zblízka, jak spolu děti komunikují, jak přemýšlí, na co se soustředí.

Cordy se proto rozhodla kameru vyzkoušet při projektové aktivitě, která v jejích hodinách občas zpestří klasickou výuku. Třeťáci měli za úkol sestavit předškolákům na společném hřišti přístřešky na hraní ze zbytků vánočních stromků. Jeden z žáků byl pověřený nošením kamery a kontrolou všech skupinek, z nichž každá pracovala na svém vlastním díle. Cordy pak prošla celý záznam, zeditovala jej na potřebné části, které pak sledovala spolu s dětmi.

Sestřih jí posloužil zejména k rozvoji tzv. soft skills a metakognitivních dovedností dětí. Už jen kontrola od spolužáka, který se zastavil a zeptal, jak jim to jde, nutila děti přemýšlet a vyjádřit, jak postupují. Při přehrávání těchto situací pak děti dál diskutovaly nad tím, jak k jednotlivým krokům procesu došly, co chtěly říct a jestli nemohla komunikace probíhat jinak. Při těchto rozhovorech si Cordy uvědomila, jak vhodné je takové video pro rozvoj komunikace, spolupráce i reflexe učebního procesu. Děti díky pohledu jednoho z nich a diskuzi o svých vystoupeních viděly své místo v osnovách.

Cordy proto začala minikameru používat pravidelně, i když jen při zajímavých skupinových aktivitách (žákovi, který dostane kameru na hlavu, říká třída „hrdina dne“). Zpracování záznamu je přece jen časově náročné, Cordy ale věří, že se školním časem je to jako s rodinným rozpočtem, je potřeba naplánovat nutný obsah i čas pro zábavu a rozvoj měkkých dovedností v aktivitách, které si děti zapamatují. Navíc je pro Cordy záznam cenný i jako zpětná vazba pro její práci. Protože sama zrovna svou pozornost soustředila jinam, přišla o zajímavé postřehy žáků nebo jí třeba uniklo, že si před začátkem stavby zapomněli udělat plán. Své zkušenosti sdílí Cordy na konferencích nebo přes sociální sítě s podobně naladěnými učiteli, od kterých tak čerpá další inspiraci. (zdroj)