EDUÍNA – ocenění pro inovativní projekty

Stejně jako výjimečné filmy bývají oceňovány Oskary, tak i výjimečné projekty v oblasti inovací ve vzdělávání mají příležitost získat své ocenění – Eduínu. Tato cena je udělována obecně prospěšnou společností EDUin od roku 2013 a jejím cílem je upozorňovat na zajímavé inovativní projekty v českém formálním i neformálním vzdělávání a přitáhnout k nim pozornost odborníků, médií i veřejnosti. O přínosu této ceny i inspirativních projektech jsme si povídali s garantem projektu Miroslavem Hřebeckým.

Co byl prvotní impulz pro vznik Eduíny?

Tato cena vznikla zdola jakoby oklikou. Kdysi, ještě ve funkci ředitele gymnázia jsem oslovil šéfa EDUin Zdeňka Slejšku s nápadem, zda by nechtěli pořádat nějakou anticenu ve stylu Ropáka, kde by byla obsažena i kategorie Perla roku za opravdu „povedený“ výrok nebo názor o vzdělávání. Už si zpětně nevzpomenu, co bylo pro mne prvotním impulzem, byla to doba ministra Dobeše, takže o „perly“ nebyla nouze. EDUin zcela správně vyhodnotil, že mnohem lepší je pozitivní přístup a vyzdvihování dobré praxe než dehonestace názorových oponentů. Mezitím jsem přestoupil do eduinního dresu a realizace ceny v dnešním pojetí a zacílení se ujal.

Jaká kritéria by měl splňovat projekt, který má šanci získat ocenění?

Chceme, aby spektrum účastnících se projektů bylo co nejširší a zahrnovalo celé formální i neformální vzdělávání. Proto jsou kritéria dosti volná a obecná a hlavní posouzení necháváme na porotě, na jejímž složení si obzvlášť dáváme záležet a každoročně je to plejáda zajímavých a známých jmen.
Těmi kritérii jsou:
1.     Originalita/inovativnost (je to opravdu novinka, mění to něco, směřuje to kupředu?)
2.     Funkčnost (snadnost, pochopitelnost)
3.     Užitečnost (k čemu to uživatelům bude, co to způsobí?)
4.     Přenositelnost (mohou to použít i následovníci, lze to dobře šířit?)

Kdo ho může do Eduíny nominovat?

Nominovat může kdokoliv – jakýkoliv občan i organizace. Běžné je, že nominují autoři projektu sami sebe, nijak se tomu nebráníme, naopak. Smyslem je především veřejnost o inovacích informovat, tak proč by v tomto smyslu nemohli autoři nějakého nízkorozpočtového počinu využít našich propagačních kanálů a potenciálu Eduíny? Všechny nominace prověřujeme, zda je to projekt ve vzdělávání a patří tak do našeho klání.

Jakým způsobem probíhá vyhodnocení a kdo rozhoduje o vítězích?

Prestiž poroty jsem již zmiňoval. Každým rokem se členové mění, vždy se ale snažíme, aby byla složena z různých profesí a tudíž i úhlů pohledu. Zasedá tam tak někdo za pedagogický výzkum, zástupce praxe – učitel nebo ředitel školy, vždy je tam i novinář, snažíme se zapojit i lidi z vysokého školství nebo vědy. Jedno místo v porotě si drží EDUin a tradičně to poslední je vyhrazeno vítězi loňského ročníku.
Vyhodnocování probíhá relativně náročně – nejprve si každý člen poroty musí prostudovat anotace všech soutěžících (bývá jich kolem sedmdesáti) a projít webové stránky každého projektu. V první fázi hodnotí sám za sebe, na bodovém základě je aritmeticky spočítán průměr a stanoveno devět finalistů. O nich rozhoduje i veřejnost ve své kategorii v online hlasování. Z finalistů po velké debatě porotci hlasováním vybírají absolutní vítěze v kategorii Cena odborné poroty. Vedle toho jsme začali před dvěma lety uvádět do Auly slávy osobnost, která se mimořádným, dlouhodobým a systematickým způsobem zasloužila o vzdělávání. Prvními laureáty, přesněji laureátkami jsou psycholožka Jana Nováčková (Respektovat a být respektován) a dlouholetá šéfredaktorka Učitelských listů Jana Hrubá.
Jako koordinátor ceny nejsem v porotě, ale jsem přítomen všem jejím zasedáním a musím říct, že je to každý rok velmi inspirativní debata. Na druhé straně je asi jasné, že vybrat v tak široké škále projektů je velice obtížné, těžko lze zohlednit úplně všechny aspekty absolutně objektivně, a s těmito vědomými limity je třeba brát výsledky.

Který projekt z uplynulých ročníků Vás nejvíce oslovil?

Projektů je opravdu velká řada a jsou velmi různého zaměření, je těžké to zúžit na jednu položku. Velmi podnětné jsou často osobnosti, které za jednotlivými počiny stojí, to je další stránka věci. Kolikrát je až dojemné vidět, jaký potenciál se skrývá v lidech točících se kolem vzdělávání – a teď nemám na mysli zdaleka jenom školství. Považuji si toho, že mi všechny položky procházejí rukama a každým rokem si rozšiřuji obzor o mnoho zajímavých iniciativ a aktivit, které bych možná bez Eduíny nezaznamenal. Často jsou to totiž koncepty regionálního zaměření, které by ovšem byly uplatnitelné v rámci celé republiky, případně i v zahraničí.
Jestli mám vybrat jako svého favorita opravdu jediný projekt, spontánně se mi vybavila iniciativa Senioři píší Wikipedii. Je to dobrovolná aktivita profesora Jana Sokola, která se šíří z ČR do světa. Dokáže ideálně zužitkovat životní zkušenosti i volný čas seniorů. Koncept aktivního stáří je s ohledem na demografii Evropy navýsost aktuální. A v neposlední řadě obdivuji i pozadí vzniku, kdy profesor Sokol byl nejprve odpůrcem a kritikem Wikipedie, aby se stal následně autorem nových hesel a propagátorem této otevřené encyklopedie, když pochopil její potenciál. Dodnes pořádá pravidelně zdarma semináře, na nichž učí další a další seniory, jak se k němu přidat. Kéž bych byl někdy tak moudrý, abych dokázal v požehnaném věku takto zásadně změnit svůj názor a ještě v sobě našel tolik energie na rozvinutí takového hnutí.

 
Vzniká podle Vás více zajímavých projektů ve formálním nebo neformálním vzdělávání?

To je velmi zajímavá otázka. Je to jednoznačné – struktura přihlášených v Eduíně potvrzuje světový trend odklonu od formálního vzdělávání k neformálnímu. Mnoho lidí již nad českým školstvím zlomilo hůl a přešli na stranu vzdělávání neformálního, kde mají mnohem větší prostor k seberealizaci, nejsou svazováni často nesmyslnými byrokratickými předpisy a převládajícími konzervativními názory.
 
V čem je podle Vás největší přínos Eduíny?

Jak jsem říkal, nepřeceňujme příliš absolutní pořadí a vyhlášené vítěze. Každý má odlišné potřeby a využije jiné ze zapojených projektů. Hlavní potenciál ceny vidíme v propagaci projektů, v ocenění jejich iniciátorů a v neposlední řadě musím zmínit katalog všech soutěžících z celé historie Eduíny. Je to zásobárna inspirace, lze tam vyhledávat podle různých filtrů a patří to k nejnavštěvovanějším součástem webu EDUin. Katalog se stručnou anotací každé položky a webovou adresou najdete na www.eduin.cz/eduina-archiv