PISA pro předškoláky

OECD ve svých mezinárodních testech PISA třikrát ročně srovnává patnáctileté studenty ve stále více zemích světa. Od roku 2000 mají výsledky těchto testů větší a větší dopad na podobu vzdělávacích systémů. Ke konci roku 2017 by měly proběhnout pilotní testy dovedností pětiletých dětí IELS (International Early Learning Study – Mezinárodní studie raného vzdělávání), jejichž autory a organizátory nyní (po vyzkoušení základních možností v šestnácti členských zemích) OECD hledá v tendru. 

Co všechno mohou srovnávací testy pro předškolní výuku přinést?

K otevření diskuze publikovalo devět odborníků z Evropy, Severní Ameriky a Austrálie článek, jehož pět bodů – „obav“ z nového testování shrnuje na blogu IOE London Peter Moss:

1. Podoba vzdělávání je především politickou otázkou, navrhované testy se ale tváří jako čistě technická věc, na kterou politické a ideologické vlivy nemají žádný dopad.

2. OECD testy vzbuzují dojem objektivity a univerzality. Autoři článku však namítají, že nastavení testů vychází z konkrétní perspektivy a pracuje s psychologickými (vývoj dítěte) a ekonomickými kategoriemi (lidský kapitál). Existují však i jiné perspektivy a OECD by mělo dát jasně najevo, že si zvolilo jednu konkrétní, nikoli univerzální cestu.

3. IELS dokumenty se nevypořádávají s kritikou metodologie srovnávání dětí, které čelí samy PISA testy.

4. Každé mezinárodní srovnání vyžaduje zjednodušení vzdělávacích paradigmat na určitý společný základ, podle kterého srovnávat lze. Tím je ovšem potlačena mnohdy důležitá různorodost teorií, kultur apod.

5. Ani v sekci "zvládání rizik" neřeší OECD možné neblahé dopady svého velkého vlivu na vzdělávání (např. zužování nebo standardizování předškolního vzdělávání). (zdroj)