Emotikony učí číst

Emotivní obličeje, kousky těl, předměty nebo zvířátka místo slov jsou fenoménem – o nových kreslených emotikonech (emodži, smajlících) informují i seriózní deníky, objevují se v komunikaci prezidentských kandidátů a obličej se slzami radosti se podle Oxfordského slovníku angličtiny stal už loni heslem roku.

I když je poměrně lehké vyhledat si definici jednotlivých obrázků, Marissa King se často ptá na význam svých studentů. Po krátkém smíchu jí trpělivě vysvětlují, co chtěl autor vyjádřit, a upozorňují i na skryté rasové nebo genderové souvislosti. King si přitom všimla, že k porozumění obrázkům jsou potřeba stejné myšlenkové postupy jako při snaze o porozumění psanému textu. Začala je proto používat v hodinách čtení a na serveru Edutopia popisuje několik svých jednoduchých aktivit.

Žáci mají vysvětlovat použití stejného emotikonu v různých souvislostech. Podobně jako při dekódování významu slov i emotikony je třeba vykládat dle kontextu. Použít jde screenshoty z vlastních účtů studentů na sociálních sítích nebo příspěvky celebrit. Potom mohou žáci vytvořit návod pro emotikonové začátečníky, třeba sepsat a na příkladu ukázat všechny možné výklady jednoho obrázku. Nakonec by měli představit postup, jak z více významů vybrat ten pravý v konkrétní situaci, což je pro děti velká výzva. Když si svůj návod ověřují na nových emotikoech, musí jej často přehodnotit, konečné verze ale často odpovídají nejlepším výukovým přípravám na učení právě čtenářské gramotnosti.

Učitel nemusí být přímo expert, pokud chce emotikony použít. Naopak, studenti milují, když jsou chvíli oni odborníky a mají své znalosti předávat kantorovi. Ten klade nehrané otázky a ukazuje, jak se něco nového naučit. Emotikony dělají školu pro studenty relevantnější a zábavnější, výjimkou nejsou zanícené debaty na školních chodbách o významech obličeje se srdci místo očí. (zdroj)