PISA 2015

V úterý 6. prosince byly oficiálně zveřejněny výsledky mezinárodních srovnávacích testů PISA pro rok 2015, informuje Andreas Schleicher, ředitel oddělení vzdělávání a dovedností na blogu OECD Education. Hlavním tématem testování patnáctiletých byly tentokrát jejich znalosti v přírodních vědách a vztah k tomuto oboru. Schleicher upozorňuje, že právě díky technickým oborům můžeme na rozdíl od doby před dvaceti lety najít výsledky zpracované počítačovými programy online. Přehledné shrnutí nabízí jednak krátké video, jednak speciální vydání Pisa in Focus. Ten popisuje, že přibližně dvouhodinový počítačový test složilo 540 000 žáků, kteří reprezentovali celkem 29 milionů vrstevníků ze 72 zemí světa.

Kromě přírodních věd byly zjišťovány i čtenářské a matematické dovednosti, schopnost řešit problémy a volitelně i finanční gramotnost. Podle shrnutí jsou v přírodních vědách nejlepší singapurští studenti, mezi nimiž je 24 % výjimečných studentů (oproti 8 % v celkové studentské populaci). Po Singapuru následuje Japonsko, Estonsko, Finsko a Kanada. Pětina studentů pak nedosahuje ani úrovně dva, kterou by měli splnit všichni, kdo ukončili základní vzdělání.

Od roku 2006 zůstávají výsledky žáků poměrně stejné, i když Kolumbii, Izraeli, čínskému Macau, Portugalsku a Kataru se podařilo výsledky zlepšit (třem posledně jmenovaným se podařilo zvýšit podíl nejlepších studentů i snížit celkový počet těch nejhorších). Genderové rozdíly jsou poměrně malé, i když ve 33 zemích jsou mezi nejlepšími studenty převážně chlapci (pouze ve Finsku je tomu naopak). 25 % chlapců a 24 % dívek zvažuje se přírodním vědám věnovat i v pracovním životě – dívky většinou více zvažují zdravotnické obory, chlapci chtějí pracovat v IT, v akademické sféře nebo jako techničtí inženýři.

Zhruba pětina žáků nedosahuje požadované základní úrovně čtenářské gramotnosti. Genderová mezera (v tomto případě ve prospěch dívek) se od roku 2009 snížila, zejména u žáků s nejlepšími výsledky. V matematice jsou nejlepší výsledky v Číně (Peking, Šanghaj, Ťiang-su, Kuang-Tung), Hongkongu, Singapuru a čínském Tajpeji, víc než každý čtvrtý student zde dosahuje nejvyšší úrovně výsledků. Nejmenší nerovnosti výsledků v závislosti na socioekonomickém původů žáků nalezneme v Kanadě, Dánsku, Estonsku, Hongkongu a Macau. Znevýhodnění studenti mají přesto třikrát vyšší šanci nesplnit ani základní požadavky ve všech oborech. V Macau nebo Vietnamu se ale těm nejchudším podařilo dosáhnout lepších výsledků než nejbohatším studentům ve dvaceti jiných zúčastněných zemích. Podobně studenti imigranti mají dvakrát vyšší pravděpodobnost nedosáhnout základní úrovně.

Ve státech s vyšším počtem imigrantů však navštěvovat školu s větším podílem imigrantských dětí nepředpovídá slabší studentské výsledky (po zohlednění socioekonomických podmínek). Hlubší rozbor vazby znalostí žáků na rodinné zázemí, vzdělávací prostředí na školách nebo různé politické nastavení školství je již k nahlédnutí v prvním a druhém díle zpracování výsledků. Další tři díly zaměřené na spokojenost žáků, finanční gramotnost a schopnost řešit problémy čekají na publikaci.

Česká republika se podle tabulky drží na průměru OECD v přírodních vědách, pod průměrem ve čtenářských dovednostech a lehce nad průměrem v matematice. 14 % žáků zde dosahuje nadprůměrných znalostí v alespoň jedné ze tří testovaných oblastí, téměř stejný podíl (13,7 %) ale nesplňuje základní požadavky. V matematice i přírodních vědách navíc výsledky oproti posledním třem rokům klesají. (zdroj)