Trendy

Terénní zeměpis

Školní rok 2015/2016 byl v Británii vyhlášen rokem terénního výzkumu. Alan Kinder na serveru SecEd shrnuje, co všechno se díky projektu Geografické asociace a 26 dalších organizací o výzkumu na školách zjistilo. Cílem bylo představit právě terénní práci jako přední nástroj výuky zeměpisu a její využitelnost i v dalších předmětech.

Organizace se snažily dát dětem na základních i středních školách co nejvíce možností, jak si výzkum v terénu vyzkoušet a naučit se využívat různé přístupy. Zároveň probíhaly i kurzy výzkumů pro učitele, kterých se zúčastnilo více než 1300 pedagogů z celé země. Autoři projektu zkoumali, nakolik se děti mohou terénnímu studiu ve výuce reálně věnovat, když si jednak stále více dětí vybírá zeměpis jako volitelný předmět pro závěrečné zkoušky, jednak se zvyšují požadavky pro splnění konečné kvalifikace – od letošního roku musí mít žáci pro zkoušky GSCE praktickou zkušenost s alespoň dvěma environmentálními prostředími a pro tzv. "A levels" pak musí absolvovat čtyřdenní terénní výzkum a prokázat schopnost samostatně zkoumat.

Výsledky z 250 britských škol ukázaly, že většina učitelů se terénní práce snaží do osnov zařadit, i když čím vyšší ročník, tím nižší podíl výletů do terénu. Ve srovnání s dvacet let starými údaji je však zřejmý pokles terénního výzkumu ve výuce, přestože se oficiální požadavky na zakončení zvyšují. Zatímco v roce 1996 vyzkoušeli tuto techniku žáci desátého ročníku na 65 % školách, nyní mají stejnou příležitost jen na 55 % institucí. Již tehdy přitom učitelé uváděli, že je třeba podíl terénního výzkumu zvýšit. I nyní to pedagogové většinově plánují, často jim ale brání nabité osnovy, nedostatečná podpora vedení školy, a především vysoké náklady.

Pokud se však ze studentů mají stát samostatní výzkumníci, musí být s terénní prací seznamováni postupně už od nižších ročníků. Školy, které terénní výzkum do osnov zařazují, spoléhají především na finanční podporu rodičů (což ale může představovat problém pro chudší studenty nebo oblasti). Nedostatek financí navíc znamená omezené možnosti zavádět do terénních prací nové technologie a inovativní postupy, které dále závisí na sebevědomí učitelů.

Středoškolští pedagogové většinou nemají odvahu vést studentské terénní výzkumy a spoléhají na externí pomocníky. Protože vládní podpora financování terénního výzkumu není silná, snaží se ji svými projekty nahradit nejrůznější nadace, volně dostupné materiály poskytuje učitelům i studentům na svých stránkách např. Geografická asociace. (zdroj)

Zobrazít vice

Související články

Napsat komentář

Také by vás mohlo zajímat

Close
Close