Cizí jazyky v Británii

Ellie Osborne se v internetové verzi deníku The Telegraph zamýšlí nad výukou cizích jazyků v Británii. Již před několika lety se jazyky staly na úrovni GSCE zkoušek nepovinné a i když počet studentů jazyků během posledních dvou let roste, stále se do nich nezapisuje ani polovina studentů. Podle průzkumů je jen čtvrtina Britů schopna základní konverzace v jiné řeči oproti více než 90 % lidí v Nizozemsku, Švédsku nebo Lucembursku.

Problém vidí Osborne zejména v nedostatku nabídky kvalitní výuky (na veřejných školách nabízí cizí jazyk jen 22 % škol, u soukromých škol je to 76 %) a v zaměření vzdělávání na výkon reprezentovaný známkami z hlavních zkoušek. Cizí jazyky jsou vnímané jako těžký předmět, na němž tolik nezáleží a jehož výsledky jsou nepředvídatelné. Kvůli tomu často sami učitelé odrazují některé žáky od jejich výběru z obavy ze snížení průměrné známky kurzu.

Podle Osborne by bylo vhodné s jazyky naopak začít co nejdřív. Ve Španělsku byla před časem zavedena bilingvní výuka na prvním i druhém stupni a žáci nyní mají nejen lepší jazykové dovednosti, ale zlepšily se jejich studijní výsledky ve všech předmětech. I pro Brity by mělo být přirozené mluvit také jinou řečí – pokud britská vláda počítá s nárůstem vývozu, měla by také podnikat kroky k tomu, aby bylo k dispozici více mobilní pracovní síly schopné komunikovat i jinak než jen anglicky.

Může se zdát, že být rodilým Angličanem ve stále více anglofonním světě by měla být výhoda. Statistiky ale ukazují, že mezinárodní firmy dávají částečně přednost lidem, u kterých je angličtina až druhým jazykem a kromě ní mluví také jinou řečí. Britové bez zkušenosti s cizím jazykem mohou mít problém se s anglicky mluvícími kolegy domluvit, protože nedokáží modifikovat své lingvistické návyky tak, aby jim bylo lépe rozumět.

Učit se mluvit jinou řečí navíc přináší i jiné benefity než jen druhý jazyk – zlepšuje schopnost řešit problémy, přepínat mezi úkoly nebo se správně rozhodovat. Cvičí také paměť a zabraňuje tím přirozenému stárnutí mozku. Lingvističtí studenti jsou často otevření jiným kulturám, empatičtí a častěji poznávají jiné země a jiné lidi. Žádný z těchto přínosů není nový. Nepodporovat výuku cizích jazyků na školách je proto podle Osborne krokem zpátky, ne vpřed. (zdroj)