Trendy

Cizí jazyky v Británii

Ellie Osborne se v internetové verzi deníku The Telegraph zamýšlí nad výukou cizích jazyků v Británii. Již před několika lety se jazyky staly na úrovni GSCE zkoušek nepovinné a i když počet studentů jazyků během posledních dvou let roste, stále se do nich nezapisuje ani polovina studentů. Podle průzkumů je jen čtvrtina Britů schopna základní konverzace v jiné řeči oproti více než 90 % lidí v Nizozemsku, Švédsku nebo Lucembursku.

Problém vidí Osborne zejména v nedostatku nabídky kvalitní výuky (na veřejných školách nabízí cizí jazyk jen 22 % škol, u soukromých škol je to 76 %) a v zaměření vzdělávání na výkon reprezentovaný známkami z hlavních zkoušek. Cizí jazyky jsou vnímané jako těžký předmět, na němž tolik nezáleží a jehož výsledky jsou nepředvídatelné. Kvůli tomu často sami učitelé odrazují některé žáky od jejich výběru z obavy ze snížení průměrné známky kurzu.

Podle Osborne by bylo vhodné s jazyky naopak začít co nejdřív. Ve Španělsku byla před časem zavedena bilingvní výuka na prvním i druhém stupni a žáci nyní mají nejen lepší jazykové dovednosti, ale zlepšily se jejich studijní výsledky ve všech předmětech. I pro Brity by mělo být přirozené mluvit také jinou řečí – pokud britská vláda počítá s nárůstem vývozu, měla by také podnikat kroky k tomu, aby bylo k dispozici více mobilní pracovní síly schopné komunikovat i jinak než jen anglicky.

Může se zdát, že být rodilým Angličanem ve stále více anglofonním světě by měla být výhoda. Statistiky ale ukazují, že mezinárodní firmy dávají částečně přednost lidem, u kterých je angličtina až druhým jazykem a kromě ní mluví také jinou řečí. Britové bez zkušenosti s cizím jazykem mohou mít problém se s anglicky mluvícími kolegy domluvit, protože nedokáží modifikovat své lingvistické návyky tak, aby jim bylo lépe rozumět.

Učit se mluvit jinou řečí navíc přináší i jiné benefity než jen druhý jazyk – zlepšuje schopnost řešit problémy, přepínat mezi úkoly nebo se správně rozhodovat. Cvičí také paměť a zabraňuje tím přirozenému stárnutí mozku. Lingvističtí studenti jsou často otevření jiným kulturám, empatičtí a častěji poznávají jiné země a jiné lidi. Žádný z těchto přínosů není nový. Nepodporovat výuku cizích jazyků na školách je proto podle Osborne krokem zpátky, ne vpřed. (zdroj)

Související články

Napsat komentář

Také by vás mohlo zajímat

Close
Close
Close