Trendy

Domácí příprava ve škole

Helen Webb popisuje pro britský server Sec-Ed, jak pomáhá svým žákům se samostudiem. Ve třech třídách biologie ve dvanáctém ročníku zjistila, že většina studentů umí jen opisovat poznámky a až na pár pokusů o jednoduché domácí úkoly nezvládají samostatně žádné vzdělávací aktivity. V rozhovorech jí žáci svěřili, že jim domácí přípravy přibývá, ale nejsou si jisti, co přesně se od nich očekává a jak by měli začít. Webb se proto rozhodla jim pomoci a začala s nimi ve svých hodinách nacvičovat dovednosti, které jsou při samostatném učení klíčové (nyní už podobné cvičení převzala celá škola). 

V jedné z úvodních hodin Webb nechala studenty projít připravený text a dělat si z něj poznámky pro pozdější opakování. Oznámila jim, že v příštích hodinách dostanou podobné texty domů a očekává se od nich, že si je prostudují a budou mít své poznámky. Tím, že si takovou činnost vyzkoušeli přímo v hodině, byly odstraněny pochybnosti o požadované délce poznámek, a studenti si také ujasnili, jak detailní poznámky mají být, jak je strukturovat apod.

Později Webb přinesla studentům již vypracované poznámky, kterým však chyběly některé detaily. Studenti je během hodiny a s pomocí učebnice měli doplnit tak, aby se z nich mohli vše potřebné naučit. Samostatnější studenti postupně doplňovali také diagramy, náčrtky nebo si je celé přepisovali podle vlastního systému.

Ke zkrácení poznámek používá Webb následující cvičení: studenti mají přečíst krátký text a vysvětlit jeho obsah pomocí svých poznámek spolužákovi. Nejdřív si mohou vypsat, jak málo nebo moc textu chtějí, ve druhém kroku ale musí obsah shrnout do pěti nebo deseti slov (případně s doprovodným obrázkem). Po několika zkouškách zjistili studenti, že si díky takovým heslům nebo větám dokáží vzpomenout i na složitější chemické procesy.

Studenti většinou doma instinktivně opakují to, čemu rozumí, a vyhýbají se méně srozumitelným oblastem. Aby tento princip zvrátila, učila Webb studenty zatrhávat v textu klíčová slova, definice nových slov a psaní na kartičky (z jedné strany definice, z druhé pojem). Zvládnutí odborného jazyka je pro porozumění předmětům ve vyšších ročnících zásadní, proto studenty nabádala, aby si pak v párech nebo sami opakovali pojmy a ty, které už znají, postupně odkládali – tak se soustředí více na neznámá slova.

Důraz byl kladen také na individuální složky studentů k danému předmětu, které Webb pravidelně kontrolovala a hodnotila (většinou ve chvíli, kdy třída skládala tematický test). Sledovala přitom, zda jsou přehledné, obsahují všechnu látku včetně zameškaných hodin, jsou v nich vypracovány úkoly a opakující otázky z učebnice, ale i předchozí testy a opakovací poznámky nebo kartičky. Složky ukazují nejen rozvoj v samostudiu, ale slouží dobře i jako podklad k individuálním rozmluvám s učitelem nebo při vysvětlování požadavků rodičům. (zdroj)

Zobrazít vice

Související články

Napsat komentář

Close