Harvardský úspěch

Co se mohou pedagogové po celém světě a na všech vzdělávacích úrovních naučit od autora nejúspěšnějšího kurzu na Harvardu i Yaleu zároveň? Posilovat sociální stránku vzdělávání, naučit studenty hodnotit sami sebe a zapojit veřejnost, aby inspirovala studenty k novým nápadům, shrnují zpravodajské stránky eSchool News. 

Upozorňují tak na klíčové aspekty úspěchu univerzitního profesora Davida Malana (podle rozhovoru s ním), autora kurzu Počítačové vědy 50, který vyučuje stovky studentů na dvou univerzitách najednou. Ke kurzu přitom nejsou potřeba předchozí znalosti, začíná od základů a je určen budoucím softwarovým inženýrům i studentům, kteří si chtějí jen rozšířit obzory.

Kurz je považován za jeden z nejnáročnějších, přesto se do něj zapisuje stále více studentů. Zejména kvůli jeho atmosféře – všichni jsou součástí vzdělávající se komunity. Malan dbá na sociální stránku výuky stejně jako na akademickou. Během semestru pořádá nejrůznější akce, jako např. páteční společné obědy, na kterých se se studenty schází, poznává se s nimi a diskutuje problémy, kterým čelí.

Konzultační hodiny s asistenty probíhají od pondělí do čtvrtka od devíti do půlnoci. Studenti se sem chodí připravovat a asistenti je vždy řadí do skupin s přibližně stejným tempem. Malan prostě zjistil, že když z učení udělá zábavu nad pizzou a společenský zážitek, studenti se víc snaží a lépe se učí. Na setkáních se také učí navzájem – a vrstevnické vzdělávání je efektivní.

V populárním kurzu se studenti učí nejen programovat, ale také hodnotit vlastní práci. Před odevzdáním svého řešení si musí zodpovědět otázky, jako např. jak kvalitní je moje práce, kolik času jsem nad řešením strávil apod. Na konci semestru pak sami navrhují známky, které si podle sebe zaslouží, a zdůvodňují, proč by zrovna takové měli dostat.

Vlastní hodnocení pomáhá zlepšovat se a studovat nezávisle na učiteli. Je to také nejefektivnější vzdělávací strategie, kterou mohou sami studenti ovlivnit. V celkovém seznamu faktorů, korelujících s úspěchem studenta, z analýzy shrnující 1 200 předchozích studií je na třetím místě ze 195, první dva faktory ale závisí na chování učitele. 

Na závěr semestru pořádá profesor Malan veletrh studentských prací pro veřejnost. Když má být práce prezentována před publikem, studenti se překonávají a často přichází s návrhy, které jdou daleko za náplň kurzu. Závěrečnou prací totiž může být naprogramování čehokoli, co studenti uznají za vhodné. Možnost předvést se veřejně je inspiruje k vymýšlení nových řešení, i když jim k získání nejlepší známky stačí obsáhnout, co se v kurzu naučili. Studenti, kteří na začátku neuměli stvořit jediný kódovací řádek, pak předvádí skutečné designové myšlení. (zdroj)