Když se děti hodnotí navzájem

Americké školy začínají testovat tzv. vrstevnickou kritiku namísto klasického hodnocení práce žáků učitelem, popisuje server KQED.

Zatímco učitelovu zpětnou vazbu si někdy děti ani nepřečtou, vrstevnické hodnocení přímo v hodinách, i když je časově náročnější, mění pohled studentů na kvalitně zvládnutý úkol. Děti se přitom podle hesla „buď zdvořilý, mluv konkrétně a snaž se pomoci“ učí dávat efektivní zpětnou vazbu.

Ve videu z washingtonské školy Two Rivers Charter School žáci popisují, jak jsou pyšní, že se jejich práce postupně lepší. Pokud se s vrstevnickou kritikou začne už v předškolní výchově, může u dětí nastavit růstové myšlení – děti opakovaně zažívají, že se od jiných mohou učit a že se jejich práce může neustále zlepšovat.

Vrstevnickou kritikou musí na škole Two Rivers procházet i sami učitelé. Pedagogičtí kolegové navzájem hodnotí, nakolik žáci zvládají učivo, a diskutují o směru, kam by se výuka napříště měla ubírat. Díky tomu je ve škole nastavena kultura, ve které se zpětná vazba oceňuje, a protokol, podle kterého děti „kritizují“, je nastavený dostatečně efektivně.

Kritika nesmí odsuzovat. Video EL Education proto ukazuje, jak nastavit pravidla a opatrným vyptáváním docílit stále lepších výsledků. Bojuje tak proti častému přesvědčení rodičů i učitelů, že děti nejsou schopny a ochotny kritiku přijímat a poučit se z ní. Dopad vrstevnického hodnocení jejich očekávání často předčí. (zdroj)