Nekonzumujte zkažené informace

Text: Markéta Majerová

(Nejen) online média nám občas servírují informace, o jejichž kvalitě, aktuálnosti i původu je možné diskutovat. Pod rouškou anonymity do mediálního prostoru pronikají trollové, ale i méně magická stvoření v podobě různých lobbistických skupin či desinformačních serverů. A na rozdíl od špatného jídla se konzumace zkažených informací projeví s časovým odstupem a s větším dopadem. Jako prevence může posloužit například projekt Zvol si info, o kterém jsme si povídali s Ondřejem Chlupáčkem. 

Co je projekt Zvol si info?

Projekt Zvol si info je iniciativa devíti studentů Masarykovy univerzity vzniklá na základě kurzu vypsaného katedrou politologie na Fakultě sociálních studií. Konkrétně kurz zaštiťuje Petra Vejvodová a Miloš Gregor. Projekt jako takový si klade za cíl naučit příjemnou formou mladé lidi kriticky uvažovat o informacích.

Kdo za ním stojí a jaká byla motivace jej založit?

Jako mladí lidé, kteří denně fungují na internetu a sociálních médiích, vidíme škodlivé účinky dezinformací a propagandy a jsme si jich vědomi. Jejich šíření a konzumace nám přišla alarmující, a proto jsme se rozhodli s tím něco dělat. Nechtěli jsme bojovat proti někomu nebo něčemu, ale spíš za něco. A to něco je pro nás mediální gramotnost. Dalším impulzem pro nás byl dotazník, který stál na úplném začátku. Rozeslali jsme středoškolákům a gymnazistům napříč Českou republikou zmíněný dotazník, jehož výsledky nebyly úplně pozitivní. 75 % dotázaných pravidelně čerpá informace od svých kamarádů z FB a 20 % z nich je jedno, jaký má zpráva zdroj. A to byl asi největší podnět.

Myslíte si, že se stáváme dobrovolnými konzumenty dezinformací dobrovolně?

Předpokládám, že ano. Nikdo nedrží nikomu hlavu u monitoru a nenutí ho konzumovat nějaký obsah. Lidé dezinformační obsah konzumují sice dobrovolně, ale často nevědomky. To je účel současné propagandy – ne nutně někoho přesvědčovat o změně názoru. Spíše se snaží čtenáře na internetu utopit ve spoustě alternativních variantách pravdy, nepravdy. A to do takové míry, že lidé začnou být apatičtí naprosto ke všemu, co se okolo nich děje. Situace, kdy lidé nejsou schopni odlišit, co je pravda, co ne, co je realita a co fikce, nahrává těm jedincům, kteří nemají s demokracií dobré úmysly.

Nikdo nedrží nikomu hlavu u monitoru a nenutí ho konzumovat nějaký obsah. Lidé dezinformační obsah konzumují sice dobrovolně, ale často nevědomky.

Co můžeme udělat proto, abychom se dostali ke kvalitním informačním zdrojům?

Na tuhle otázku se projekt Zvol si info nesnaží hledat odpovědi. My nechceme nikomu říkat, co si má myslet a co má číst. Našim primárním cílem je ukazovat na problematické aspekty dezinformačního obsahu a propagandy a ty pak předávat naší cílové skupině, kterou jsou studenti ve věku 15–19 let. Jezdíme po gymnáziích, středních i základních školách s přednáškami, na našem webu zvolsi.info máme blog, kde příjemnou a naučnou formou vysvětlujeme a radíme, doporučujeme a tak podobně. A hlavně jsme sepsali mediální příručku Surfařův průvodce po internetu, která je vlastně středobodem celého programu.

Jak poznáme, že jsou zdroje kvalitní? Jak naopak rozpoznáme hoax?

Jak jsem zmínil v předchozí otázce – napsali jsme mediální příručku Surfařův průvodce po internetu, kde vypichujeme nejčastější přešlapy dezinformačního obsahu. Ty jsou: 1. zdroje, 2. svalování viny a nálepkování, 3. vymýšlení faktů, 4. manipulace obrazovými prostředky, 5. hra se strachem a emocemi. Pokud v článku nenajdeme nějaký z těchto bodů, článek je kvalitní. Pokud ano, tak je nekvalitní.

Je podle vás problematika masmédií na školách dostatečně prezentována?

Mohla by být víc vzhledem k povaze informační doby 21. století.

Co může pomoci studentům, aby získali více kompetencí v mediální gramotnosti?

Nerozumím otázce? Nepotřebují žádné kompetence. Potřebují zapnout vlastní mozek a ne pouze kriticky přijímat veškerý obsah, kterému jsou vystaveni. K tomu jim pomůže náš Průvodce.

Které schopnosti potřebuje čtenář k tomu, aby uměl rozpoznat ne/kvalitní informační kanál?

Potřebuje si přečíst našeho Průvodce a začít používat vlastní hlavu.