Polské reformy

Mezi evropskými zprávami ze světa vzdělávání tento měsíc vévodí ty z Polska, informuje server International Education News. Vládní strana Právo a spravedlnost představila reformy, které mění strukturu nižšího vzdělávacího systému z třístupňového na dvoustupňový. Žáci mají napříště absolvovat osm let na základní škole a pokračovat další čtyři roky na střední škole nebo učilišti.

Reformy navazující na aktuální politické změny v zemi, ruší strukturu vzdělávání z konce devadesátých let, která zavedla mezistupeň „nižšího středního“ vzdělávání a o rok posunula nástup na střední školy. Tento nový stupeň nazvaný „gymnázium“ se stal symbolem celé řady tehdejších změn cílených na zlepšení vzdělanosti všech dětí, včetně těch z odlehlých oblastí. Osnovy měly být upraveny žákům na míru podle jejich vzdělávacích potřeb a učitelé tak mohli měnit, co a jak učí.

Po změně systému skutečně došlo ke zlepšení polských výsledků v mezinárodním srovnávání, např. v PISA testech. Přesto je dnes systém ze strany vládních poslanců kritizován jako příliš výkonový, zaměřený na plnění testů.

Strukturální změny mají následovat reformy obsahu vzdělávacího rámce. Podle poslance Piontkowského mají změny vrátit do osnov výuku historie a patriotismus – žáci mají rozumět tomu, co se učí.

Desítky tisíc lidí, většinou učitelů, ale proti chystaným změnám protestují. Podle nich přinesou do škol zmatek a připraví řadu z nich o práci. Kritici mluví o „smrti polského školství“ a vidí reformy jako jeden z projevů širšího vládního populistického programu, který už kontroverzně omezil např. novináře.  (zdroj)