Státní vzdělávací výzkum
V Austrálii probíhá debata o potřebě výzkumu na poli vzdělávání a celostátním shromažďování výsledků. Důvodem jsou především cílené investice do systému vzdělávání – navzdory nárůstu objemu finančních prostředků v této kapitole nedochází ke kýženému zlepšení výsledků australských studentů.
Australský výzkumník James Ladwig z Newcastleské univerzity na serveru EduResearch zdůvodňuje, proč je chystaná Základna národního vzdělávacího výzkumu potřebná, zároveň však upozorňuje na nedostatky, které podle něj a dalších odborníků současný vládní návrh má.
Základním důvodem, proč výzkum sledovat a informovat o něm, je předejít nekonečným debatám o vhodných přístupech k výuce – pokud existují podložená data o efektivnosti konkrétních postupů, nemusí se o její vhodnosti diskutovat. Ladwig takový důvod považuje za chvályhodný, nicméně jako problém vidí skutečnost, že v Austrálii není žádná na vládě nezávislá informační kampaň o výzkumu ve vzdělávání. Navíc výzkum, ze kterého sám návrh vychází, nesplňuje podle Ladwiga mezinárodní metodické standardy.
Návrh požaduje především experimentální a kvaziexperimentání výzkum kauzality. Ten v USA a Velké Británii převažoval před deseti lety, nyní ale podle Ladwiga není tím, co by politikové pro své rozhodování potřebovali. Vzdělávací výzkum je v návrhu připodobňován k medicínskému, od kterého se ale v některých bodech odlišuje – je zásadně méně financován, medicínský výzkum zahrnuje mnohem více variant než je návrhem požadovaný „zlatý standard pro vzdělávání“ včetně kvalitativních studií, a konečně vzdělávací praktiky jsou obtížněji přenositelné než lékařské postupy.
Pokud je v návrhu konstatováno, že výzkumu na poli vzdělávání je v Austrálii nedostatek, je to podle Ladwiga způsobené především systémem financování vysokého školství. Spoléhat na výzkumy z příbuzných oborů sice může někdy pomoci, nejde ale na ně spoléhat dlouhodobě.
Návrh se soustředí na sběr dat pro politiky, kteří systém vzdělávání nastavují. Ladwigovi v něm ale chybí informační síť pro širší veřejnost, která se na politickém procesu také podílí. V tuto chvíli je nezávislý kvalitní výzkum téměř nedohledatelný, ať už pro nedostatek překladu, nebo omezením ve vládních smlouvách. Naopak jsou veřejně dostupné studie, které se sice tváří nezávisle, ve skutečnosti ale sledují různé politické či soukromé zájmy.
Podle Ladwiga sleduje návrh celkový trend ve vzdělávání, kde je veřejná debata omezována. Pokud existují jednotný vzdělávací rámec a jednotná pravidla pro profesionální přípravu pedagogů, obojí vytvořené vládními orgány, prostor pro nezávislý vývoj a testování alternativních vzdělávacích modelů je značně omezen. Experimentální výzkum, který návrh požaduje, je ale na prostředí s různými přístupy závislý. (zdroj)
