Chybami se člověk učí

Michiganská univerzita zveřejnila výsledky studie vnímání chyb a pozornosti, které jim děti s různým nastavením mysli věnují, informuje server ScienceDaily.

Experimentu se zúčastnilo 123 dětí průměrného věku sedmi let, což je věk, kdy děti jednak nejčastěji začínají formální vzdělávání a také kdy jejich nastavení mysli má nejvýznamnější dopad na proces učení. Poté, co bylo vyhodnoceno, zda mají růstové nebo fixní myšlení, dostaly děti za úkol pomoci pochytat uprchlá zvířata v zoo. V počítačové hře měly zmáčknout mezerník vždy, když se takové zvíře objevilo, ale ne v případě, kdy se objevili tři opičí přátelé, protože ti také pomáhali ostatní zvířata chytat.

Měření mozkové aktivity během tohoto úkolu odhalilo, že děti s růstový myšlením, které věří, že schopnosti lze rozvíjet, se na chybu více soustředí – analyzují ji a následně zlepšují své výsledky. Předchozí výzkumy potvrdily, že lidé s fixním nastavením mysli, kteří věří v dané schopnosti, nechtějí své chyby vidět a používají obranný mechanismus tak, že se spíše zaměřují na něco, co jim jde. 

Současná studie ale ukazuje, že když se i fixně orientované děti na chyby zaměří, dokáží se zlepšit stejně jako jejich růstově smýšlející vrstevníci. Rodiče a učitelé by proto neměli od chyb odvádět pozornost tvrzením jako „to je dobré, příště už to určitě zvládneš“, kterým nedávají příležitost zjistit, co konkrétně se nezdařilo. Vhodnější je děti vést k poučení z vlastních chyb: „všichni děláme chyby, tak se zkus podívat, co se nepovedlo a jak to příště zlepšit“. (zdroj)