Norské financování výzkumu

Norsko by mělo zásadně přehodnotit systém financování vysokoškolského výzkumu, zní verdikt tříčlenné odborné komise, která přes rok zkoumala práci Norské rady pro výzkum, informuje server University World News.

Hlavním kritériem rozdělování peněz by měla být kvalita výzkumu, která však není při hodnocení projektů měřitelně definována ani vážena, uvádí komise a navrhuje administrativní změny, které mají proces zjednodušit. Norský výzkum se v poslední dekádě zlepšil co do citací i návazných prací, stále je ale na tom v těchto kritériích hůře než např. Dánsko, Švédsko nebo Nizozemsko.

Rada pro výzkum rozděluje v Norsku zhruba 27 % rozpočtu určeného pro výzkum, zbytek přiděluje univerzitám především stát, někdy prostřednictvím dalších institucí. Radě přitom přichází ročně na 500 cílů a rozpočtových určení, což podle komise přispívá k netransparentnosti rozdělování.

Administrativní náklady Rady se vyšplhaly za rok 2016 na v přepočtu 94 milionů dolarů, což je víc než dvojnásobek oproti roku 2004. Od tohoto roku se také zvýšil počet zaměstnanců o 130 osob. Průměrný roční plat pěti nejvyšších ředitelů Rady činí podle analýzy 1,74 milionu norských korun, zatímco norský premiér si ročně vydělá jen 1,6 milionu.

Největší kritiku však sklízí hodnocení projektů, při kterém není nejdůležitější jejich kvalita. Rada dává projektům známky od jedné do sedmi, kde jednička je nejnižší hodnocení, přičemž dva nejvyšší stupně dostalo za období let 2014–2015 27 % žádostí. Z téměř pěti tisíc projektů, které financování nedostaly, získalo 13 % známku 6 nebo 7, zatímco 329 vítězných projektů dosahovalo pětky, nebo dokonce nižšího hodnocení. Srovnávat hodnocení mezi obory však není podle analýzy dost dobře možné, protože v každém je kvalita popsána jinak.

Komise navrhuje spolupráci mezi Radou a univerzitami, aby se předcházelo velkému počtu slabých žádostí. Naopak doporučuje jakýsi stínový seznam projektů s nejvyšším hodnocením, které nemohou být financovány ve svém programu, ale které by byly podpořeny z rezervního fondu. Změnu by si podle komise zasloužilo i nastavení programů. Namísto úzce specifikovaných výzev by raději viděla otevřené programy, kam by bylo možné zařadit i nově formulované výzkumné problémy.

Zpráva komise má být podle ministra školství a výzkumu použita při sestavování rozpočtu pro rok 2018. Rada pro výzkum souhlasí, že předním hodnoticím kritériem má být kvalita, nesouhlasí však s navrhovanými škrty v administrativních nákladech a s přesunem financování z demokraticky zvolených témat do otevřených programů. (zdroj)

Související články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button