Jak zajistit nejlepší učitele?

Učitelé jsou páteří každého školského systému. Jak ale vybrat ty, kteří zaručí každému dítěti kvalitní vzdělání a stanou se skvělými učiteli? A jak se vůbec dobrý učitel pozná?

Na tyto otázky hledá odpověď aktuální číslo měsíčníku PISA in Focus, informuje blog OECD Education Today. Publikace ukazuje, jak vypadá výběr učitelů a jejich profesionální rozvoj v zemích, jejichž žáci jsou v mezinárodním srovnávání na předních místech, i v zemích s žáky na posledních příčkách.

Hluboké znalosti vyučovaného předmětu, schopnost efektivně vést hodinu a odhodlání pomáhat studentům už nejsou jediné předpoklady, které se u dobrých učitelů hledají. Novými požadavky jsou schopnost učit společně různé skupiny studentů, držet krok s nejnovějším vývojem technologií a rozvíjet dovednosti, které studenti v blízké budoucnosti budou potřebovat. Klíčovými prvky profesionálního učitelského sboru jsou podle OECD náročný výběr kandidátů, profesionální rozvoj a následná spolupráce.

V zemích s nejvyšším hodnocením (Finsko, Hongkong, Macao, čínský Taipei) musí zájemci o pedagogiku skládat náročné vstupní zkoušky, ve kterých uspějí jen ti nejlepší. V Japonsku čekají absolventy školského výcviku před nástupem do škol další výběrové testy. V Singapuru začíná hledání budoucích učitelů u nejlepších středoškolských studentů, kteří po absolvování pedagogické školy nastupují na zkušební dobu, a až poté se rozhoduje, zda v profesi zůstanou, či nikoli. Některé z těchto postupů se ovšem objevují i v zemích, jejichž výsledky PISA testů nejsou tak dobré, což ukazuje na to, že výběrové mechanismy samy o sobě nejsou zárukou výběru nejkvalitnějších učitelů.

Výsledky studentů zlepšuje také odborný titul kantora v předmětu, který vyučuje. Záleží přitom na celkovém poměru kvalifikovaných učitelů – podle PISA výsledků učí přírodní vědy v zemích s nadprůměrnými výsledky v těchto předmětech 92 % plně certifikovaných učitelů, v ostatních státech jen 76 %.

Pro kvalitu učitelů je také důležitý pozdější profesionální rozvoj, zejména nejrůznější aktivity přímo na školách. V nejlépe hodnocených zemích chodí přes 80 % studentů do škol, kam jsou zváni specialisté na výcvik pedagogů a organizují zde workshopy. Naopak v zemích se slabými výsledky (Alžírsko, Brazílie, Kosovo nebo Turecko) je na takových školách jen 40–50 % žáků. I v rámci jednotlivých zemí se spolupráce učitelů vyplácí – tam, kde učitelé přírodních věd vzájemně sdílí nápady, výukové metody a materiály, mají studenti v těchto předmětech lepší výsledky v testech TALIS. (zdroj)