Učení klíčem úspěchu
Rose Lucking ve Sněmovně Lordů představila před komisí zabývající se budoucností pracovního trhu učení jako základní předpoklad k úspěchu v současné technologické revoluci. Svá východiska objasnila na blogu IOE.
Její základní tezí je, že celá společnost bude prosperovat, pokud vzdělávání bude držet tempo s inovacemi a rozvojem technologií. Pokud vzdělávání zaostává, pracovníci nezvládají své povinnosti, odpadají z trhu práce a společnost se rozděluje. Např. finská ministryně školství nedávno uvedla, že chce, aby se její země stále učila a lidé měli silné a přenositelné dovednosti a mohli se do vzdělávání vrátit, kdykoli to potřebují.
Británie potřebuje pracovní sílu, která se bude umět přizpůsobit rychle se měnícímu světu. Lidé samozřejmě musí mít určité znalosti, rozumět svému jazyku, matematice, zeměpisu apod., zároveň ale musí disponovat tzv. dovednostmi dvacátého prvního století. Jako nejdůležitější vidí Lucking sebedůvěru, podloženou a oprávněnou důvěru ve schopnost uspět ve specifických situacích a plnit úkoly samostatně i v týmu.
Sebedůvěra ovlivňuje nastavení našich cílů a způsob, jakým řešíme problémy a výzvy individuálně i v týmu. Je to dovednost, která se dá naučit, vyžaduje ale velkou míru sebepoznání. Jedinec musí velmi dobře vědět, co zná a co nezná, v čem je dobrý a v čem ne, v čem potřebuje pomoc a jak ji může získat.
Pokud přijmeme sebedůvěru jako klíč k úspěchu, měla by se začít pěstovat na školách, čemuž musí být přizpůsobené osnovy. Slavná Bloomova studie už před časem prokázala, že pokud se učí student v poměru jeden na jednoho, dosahuje lepších výsledků než v celé třídě. Slabé výsledky tak nejsou selháním studenta, ale přístupu, a je úkolem školství najít způsob, jak vyučovat každého studenta podle jeho potřeb.
K uzpůsobení výuky na míru má pomoci právě umělá inteligence, která novou industriální revoluci začala. Technologie mohou o studentech získávat potřebná data a měřit, jak se zlepšují inteligenčně, emočně i metakognitivně jejich vědomosti, tedy jak se rozvíjí jejich dovednost rozumět svým myšlenkovým procesům a regulovat je.
Žáci se zároveň potřebují učit s technologiemi, což nutně neznamená naučit všechny programovat. Důležité bude umět užívat technologie pro práci, volný čas i pro život jako takový – potřeba je např. vědět, jak je ve virtuálním prostoru nakládáno s daty.
Pokud chceme ve školství držet krok s technologickou revolucí, nesmíme podle Lucking: 1) zanedbat důležitost sebedůvěry tím, že budeme měřit jen oborové znalosti, 2) kvůli strachu z online bezpečnosti neprozkoumat možnosti, které nám technologie dává, 3) a nenaučit nadcházející generaci dostatečně technologie ovládat, aby mohla v budoucnu kvalifikovaně rozhodovat o tom, co by technologie pro společnost mohly a nemohly, měly a neměly a co budou a nebudou dělat. (zdroj)