Chyby v myšlení

Myšlení není vždy čistě racionální proces. Je ovlivněno nejrůznějšími kognitivními předpoklady, které mohou skutečnost zkreslovat (kognitivní chyby, předsudky – cognitive biases). Britský deník The Guardian navrhuje jak předcházetchybám, které mají největší vliv ve školních třídách.

Hawthornské zkreslení bylo poprvé odhaleno v továrně, která chtěla u dělníků zvýšit produktivitu, a začala proto pozorovat chování dělníků. Samotné pozorování vedlo k většímu pracovnímu nasazení, ale po jeho skončení se produktivita zase vrátila do předešlého průměru. Efekt pozorování je potřeba si uvědomit, pokud učitel sleduje žáka, aby zhodnotil jeho práci, protože žákův postup se právě kvůli přítomnosti učitele mění. Efektivnější jsou nenápadné intervence než experimenty, kterých se žáci účastní a ví o tom.

Ikea efekt říká, že přikládáme daleko větší váhu tomu, co jsme sami pomohli vytvořit (jako při sestavování nábytku). Pokud něco sami vymyslíme a věnujeme tomu energii, jen neradi to opouštíme. Je ale chybou rozhodovat se podle energie vložené do projektu v minulosti namísto přínosu do budoucna. Ve školách tento efekt může vést k prodlužování projektů a metod, jejichž přínos se nepotvrdil, za kterými ale stojí mnoho pedagogické práce.

Skupinový efekt nám velí přijímat názory, kterým věří ostatní, protože máme pocit, že je podrobili kritickému myšlení za nás. Ve škole může skupinový efekt za to, že stále přežívají již dávno potvrzené neurologické mýty.

Konfirmační zkreslení nás nutí hledat podporu pro názor, který jsme si již utvořili. Pokud učitel vyhodnotí studenta jako problémového, má později tendenci si všímat víc chování, které jeho závěr potvrzuje, a ignorovat chvíle, kdy se naopak student chová podle pravidel. Stejně tak v experimentu ohodnotili suplujícího kantora lépe žáci, kterým bylo předem řečeno, že je velmi milý, než žáci, jimž ho dopředu popsali jako chladného. Nálepky jako líný nebo nadaný ovlivňují, co si o sobě myslí žáci a co si o nich myslí mnoho dalších.

Dunningův a Krugerův efekt ukazuje, že zatímco slabší mají tendenci své schopnosti vzhledem k úkolu přeceňovat, ti lepší naopak pochybují. To má dopad na motivaci se učit – proč by se někdo, kdo má o svých schopnostech už tak dobré mínění, měl zlepšovat? Úkolem učitele je pomoci žákům vidět své schopnosti správně a motivovat ke zlepšení všechny, jak slabší, tak ty nejlepší. Když učitel kognitivní zkreslení lidského myšlení zná, může jeho vlivu ve třídě účinně předcházet. (zdroj)