Přijímačky a úspěch ve studiu – lze vidět souvislost?

Text: Jáchym Vintr

Národní srovnávací zkoušky (NSZ) jsou zejména testy nahrazující přijímací zkoušky na vysoké školy. Každý rok testy absolvuje více než 22 tisíc zájemců o vysoké školy. Těchto účastníků se však také ptáme na řadu otázek, které využíváme pro výzkumné účely i proto, abychom mohli lépe pochopit generaci maturantů spolu s fenomény, které ji provází. Proto ke každému termínu NSZ připravujeme dotazník obsahující otázky na řadu pestrých témat, které sahají od studijní motivace až po životní styl. Právě zmíněné dotazníky jsme využili i pro dlouhodobý výzkum zaměřující se na úspěšnost uchazečů. Mezi roky 2010 a 2016 jsme realizovali longitudinální výzkum, jehož výsledky nám nyní nabízejí velmi komplexní obrázek o průběhu vysokoškolského studia úspěšných uchazečů NSZ.

Před více než šesti roky jsme oslovili uchazeče Národních srovnávacích zkoušek s prosbou účastnit se výzkumu týkajícího se úspěšnosti absolventů testu Obecných studijních předpokladů. Cíle výzkumu nebyly malé. Nejlepší výsledek z testu OSP v roce 2010 byl uchován v databázi společně s identifikačními údaji účastníka, aby bylo možné kdykoliv srovnat tento výsledek s odpověďmi na libovolné otázky v budoucnu.

Čas uzrál po šesti letech. Všem účastníkům, kteří souhlasili s uchováním dat pro výzkumné účely, byl zaslán dotazník s více než devadesáti otázkami. V tomto dotazníku jsme se ptali na řadu různých témat. Část otázek se týkala zkušeností s vysokoškolským studiem, jiná životního stylu během studia. Zeptali jsme na podporu rodičů během studia, na počet fakult, které dotyční studovali, či na spokojenost se současným zaměstnáním.

Výsledky jsou velmi zajímavé. Potvrzuje se, že v mnoha případech lze pozorovat výrazné rozdíly mezi jednotlivými odpověďmi a průměrným percentilem uchazečů. Celkem náš dotazník zodpovědělo 689 oslovených respondentů. Byť data nejsou reprezentativní, protože odpovídali zejména nadanější uchazeči, můžeme z nich vyčíst mnoho indikátorů týkajících se průběhu jejich vysokoškolského studia, nebo týkajících se reflexe jejich vysokoškolského studia.

NADANĚJŠÍ UCHAZEČI CHODÍ DO ZAHRANIČÍ

Studenti, kteří se rozhodli pro studium v zahraničí, vykazovali během přijímacího řízení v roce 2010 v průměru výrazně lepší studijní předpoklady, zatímco ti, kteří studovali výhradně v České republice, prokazovali nižší studijní předpoklady. Absolventů zahraničních vysokých škol však byla pouze 4 % z celkového počtu. Absolvování celé vysoké školy v České republice tedy stále naprosto jednoznačně převažovalo.

Na druhé straně jsou zde lidé, kteří byli alespoň na jednom zahraničním studijním pobytu. V dnešní době využívají vysokoškoláci zejména výhod programu Erasmus, ale jsou zde i další možnosti v rámci meziuniverzitních dohod. Proto je poměrně překvapivé, že alespoň jednoho zahraničního pobytu se zúčastnilo pouze 17 % respondentů. Ti ovšem v roce 2010 průměrně vykazovali vyšší studijní předpoklady, zatímco respondenti, kteří na žádném pobytu nebyli, měli nižší studijní předpoklady. Velmi nadaní studenti dokonce byli na více zahraničních studijních pobytech.

PENÍZE A ÚSPĚCH?

Respondenti, kteří během přijímacího řízení v roce 2010 průměrně prokazovali vyšší studijní předpoklady, rovněž častěji obdrželi během studia finanční podporu rodičů. Ti, kteří podle vlastního tvrzení obdrželi alespoň nějakou podporu, a kterých bylo více než 80 %, prokazovali během přijímacího řízení mnohem lepší studijní předpoklady než ti, kteří neobdrželi žádnou podporu.

Téměř pětina respondentů uvedla, že nepovažuje za důležité mít vystudovanou nějakou vysokou školu k oboru, ve kterém nyní pracuje.

Můžeme vidět i souvislost studijních předpokladů s prospěchovým stipendiem. Výrazně vyšší studijní předpoklady prokazovali uchazeči, kteří následně byli oceněni prospěchovým stipendiem. Rovněž jsme zjistili, že téměř polovina respondentů pracovala již během školy v práci, která souvisela s jejich studiem. Většina chodila na brigády, někteří pracovali i na částečný úvazek, několik procent účastníků dokonce rozjíždělo vlastní podnikání. U stáží jsme se pozastavili nad obrovským rozdílem ve studijních předpokladech (téměř 15 percentilových bodů) mezi respondenty, kteří během studia absolvovali nějakou placenou stáž a mezi respondenty, kteří na žádné nebyli.

A CO NYNÍ?

Část výzkumu se zabývala akademickými tituly. Zjistili jsme, že absolventi magisterských studijních programů prokázali během přijímacího řízení na vysoké školy vyšší studijní předpoklady než absolventi, kteří nyní mají pouze bakalářský titul. Téměř polovina respondentů dosáhla na magisterský titul. Respondenti s bakalářským titulem a bez vysokoškolského titulu přibližně rovnoměrně tvoří druhou polovinu respondentů.

Z respondentů v současnosti 61 % pracuje na plný pracovní úvazek a 12 % stále studuje. Dalších 6 % tvoří podnikatelé, 4 % respondentů představují ženy, které byly v době realizace druhé fáze výzkumu na mateřské dovolené. Více než pětina respondentů poměrně překvapivě uvedla, že by chtěla změnit svůj současný obor práce. Zároveň také téměř pětina uvedla, že nepovažuje za důležité mít vystudovanou nějakou vysokou školu k oboru, ve kterém nyní pracuje.

Z výsledků studie samozřejmě není možné dělat jednoznačné závěry. Vzorek není reprezentativní a jak praví staré statistické přísloví – z korelace nelze vyvozovat kauzalitu. Měřením tzv. predikční validity testů se zabývá řada odborníků, a například u amerických testů SAT jde o dlouho diskutované téma. Přesto je z našeho výzkumu patrné, že souvislost mezi studijními předpoklady a úspěšností ve studiu se nachází v úzké vazbě, kterou budeme i nadále pečlivě sledovat.