Čtenářská gramotnost jako základní právo

Lidé, kteří neumí správně číst, čelí v moderní společnosti mnoha problémům. Nejsou úspěšní ve škole, mají problém najít si uspokojivou práci a riskují chudobu a sociální vyloučení.

Výsledky mezinárodních testů PIRLS a PISA však ukazují, že každý pátý patnáctiletý spolu s téměř 55 miliony dospělých Evropanů postrádá základní čtenářské dovednosti, což omezuje jejich možnosti účastnit se kulturního a občanského života, celoživotního vzdělávání a osobnostního růstu. Co je ještě horší je fakt, že za posledních deset let jsme se ve čtenářské gramotnosti zlepšili jen nepatrně.

Evropská komise reagovala na alarmující výsledky dvěma kroky, informuje server School Education Gateway, platforma Evropské unie sdružující učitele, vedení škol, politiky a další odborníky na vzdělávání.  V letech 2011 – 2012 byla ustavena skupina expertů na literární gramotnost, jejíž závěrečná zpráva navrhla řadu doporučení pro aktéry v různých politických oblastech, protože problém čtenářské gramotnosti pojala ne jako výlučně vzdělávací problém, ale jako celospolečenskou záležitost.

Z evropských prostředků vznikla také European Literacy Policy Network (ELINET, Evropská síť politik pro čtenářskou gramotnost) sestávající ze 78 odborníků ze všech zemí EU – výzkumníků, praktiků, dobrovolníků i politiků, kteří vyvinuli řadu teoretických konceptů a praktických řešení s cílem podporovat čtenářskou gramotnost od kolébky do hrobu. Výkonná skupina ELINETu, jíž předsedal autor článku, pak připravila Evropskou deklaraci základního lidského práva na čtenářskou gramotnost.

Základem je prohlášení, že každý v Evropě má právo být čtenářsky gramotný a členské státy by měly každému bez ohledu na sociální třídu, náboženství, etnicitu, původ nebo pohlaví poskytnout odpovídající prostředky a příležitosti k získání dostatečných a udržitelných čtenářských dovedností, aby rozuměl písemné komunikaci.

Podobné právo je součástí několika mezinárodních lidsko-právních dokumentů už padesát let, nicméně jejich proklamace považuje ELINET za příliš obecné. Ve své deklaraci proto uvedla 11 podmínek potřebných k realizaci plošného práva na čtenářskou gramotnost:

• Podporovat děti už od narození v jejich jazyce k získání základních čtenářských dovedností – zejména je důležité dětem už od prvního roku číst knihy.
• Rodiče mají dostávat k rozvíjení gramotnosti u dětí dostatečnou podporu, například formou odborného vedení nebo programů pro rozvoj čtenářské gramotnosti pro rodiny.
• K dalšímu rozvoji je třeba dostupné a vysoce kvalitní předškolní vzdělávání.
• Vysoce kvalitní výuka čtenářských dovedností musí být považována za základní cíl vzdělávacích institucí pro děti, mládež i dospělé.
• Všichni učitelé by měli dostat základní pedagogický výcvik rozvíjení čtenářské gramotnosti ve třídách.
• Digitální kompetence by měla být rozvíjena ve všech věkových skupinách.
• Podporováno by mělo být čtení pro radost.
• Knihovny by měly být veřejně přístupné a dobře vybavené.
• Děti a mladí lidé, kteří s čtenářskou gramotností bojují, mají dostat specializovanou podporu.
• Dospělí by měli být také podporováni k rozvoji svých dovedností tak, aby se mohli plně účastnit ve společnosti.
• Politici, odborníci, rodiče a komunity by měli společně zajistit stejný přístup ke čtenářské gramotnosti odstraňováním sociálních a vzdělávacích nerovností. (zdroj)