Finanční gramotnost patnáctiletých

Jak moc rozumí patnáctiletí žáci penězům? Některé odpovědi nabízí nově publikované výsledky mezinárodních PISA testů z roku 2015 zaměřené na finanční gramotnost, na které navazuje shrnující zpráva, upozorňuje blog OECD Education Today.

Jeden ze tří patnáctiletých studentů vydělává vlastní činností peníze a více než polovina jich má svůj bankovní účet. A čím jsou děti starší, tím komplexnější finanční úkoly musí řešit: v roce 2013 si 79 % australských studentů vzalo veřejnou půjčku, v Nizozemí studenti ukončují vzdělání s průměrným dluhem ve výši 18 000 USD. Ani třetina patnáctiletých, kteří se účastnili PISA testů v roce 2015, však nedosáhla úrovně 4, která má prokazovat znalosti a dovednosti nezbytné k ovládání bankovního účtu nebo zvládnutí podobně složitých finančních operací. Od roku 2012 udělali nějaký pokrok jen studenti z Itálie a Ruska.

Všude na světě jsou přitom lidé nuceni činit stále náročnější finanční rozhodnutí. Nelze očekávat od patnáctiletých studentů, že již budou umět čelit všem hrozbám. Měli by si ale umět stanovit priority, za které utratí peníze, vědět, že některé nákupy znamenají další náklady, rozumět účelu pojištění nebo si uvědomovat, že se mohou stát obětí podvodu.

Lépe finančně vybaveny jsou ty děti, které s rodiči o penězích mluví, i při zohlednění rozdílů v socioekonomickém statusu. Znevýhodnění studenti jsou ale stále průměrně o úroveň slabší. Některé školské systémy to však umí měnit – v čínských provinciích jsou děti ze socioekonomicky nejslabšího kvartálu stejně finančně gramotné jako děti z druhého nejbohatšího kvartálu ve Spojených státech a více než nejbohatší děti v Brazílii, Chile nebo Peru.

Školy mohou částečně pomoci s finanční gramotností zvýšením čtenářských a matematických dovedností, hodnocení PISA ale ukazuje, že 38 % proměnných ve finanční gramotnosti jsou pro tuto oblast jedinečné a nezávisí na dovednostech v matematice a čtení – např. vědomost, že některé obchody jsou až příliš dobré na to, aby to byla pravda, odolnost vůči podvodným e-mailům, znalost práv a povinností na finančním trhu. Některé země dosahují ve finanční gramotnosti lepších výsledků, než by se podle výsledků v matematice a čtenářských dovednostech předpokládalo – tak tomu je např. v kanadských a čínských provinciích nebo v Rusku.

Čím více se finanční vzdělávání rozvíjí, tím důležitější je, aby vlády a další hodnotili tyto iniciativy a šířili dobrou praxi. Na mezinárodním poli působí Mezinárodní síť pro finanční vzdělávání OECD, která se snaží pomoci státům poskytovat správnou kombinaci finanční gramotnosti a spotřebitelské ochrany. (zdroj)