Vzdělávat pro budoucnost

Automatizace mění trh práce. Není jisté, jak rychle a v jaké míře nahradí stroje lidskou práci, ale víme, že se to děje u výrobních dělníků, ale také např. ve finančnictví, dermatologii nebo v maloobchodě. Deník The New York Times představuje výsledky průzkumu, který se ptal 1408 pracovníků v technologiích a ve vzdělávání, zda v příští dekádě očekávají změnu vzdělávání, které by umělo připravit žáky na automatizovanou budoucnost. Dvě třetiny respondentů řeklo ano, ostatní změnu neočekávají. 

Jak vzdělávat pro automatizovaný svět? Lidé se musí i nadále učit dovednostem, a to i v průběhu celé kariéry. Ve škole se musí především naučit, jak se učit. Na vysokých školách by se měli naučit čelit novým situacím, ptát se a hledat odpovědi. Školy by také měly rozvíjet dovednosti, které technologie neumí snadno napodobit – kreativitu, kritické myšlení, emoční inteligenci, přizpůsobivost nebo spolupráci, i když je není lehké naučit.

Dokážeme změnit vzdělávání dostatečně rychle? Danah Boyd z Microsoft Research věří, že jsme schopni vyvinout vzdělávací nástroje, které by pokryly mezery na trhu práce, nevěří však, že je tu ke změnám dostatečná politická vůle.

Budou stále důležité vysokoškolské diplomy? Výzkum ukazuje, že jsou stále důležitější. Práce, kterou stroje zřejmě nepřeberou, vyžaduje vyšší vzdělání a mezilidské dovednosti, které studenti získali během společného bydlení s dalšími studenty. Mnoho respondentů ale uvedlo, že samotný titul už není dostatečný nebo že to nebyla nejlepší volba (zvlášť s ohledem na cenu). Předpokládá se sílící důraz na odznaky (badges) a certifikáty především z online vzdělávání. Zaměstnavatelé budou stále častěji požadovat další vzdělávání, ať už formou stáže, nebo specializovaného školení, pracovní zkušenosti budou důležitější než popis formálního vzdělání.

Jak se mohou na změny připravit současní zaměstnanci? Učit se, doporučují respondenti. Brát učení jako součást pracovní náplně. Sebevzdělávání však vyžaduje cíle a disciplínu, kterou ne všichni disponují. Schází zejména lidem z neprivilegovaných prostředí. Požadavek na sebeřízení tak může v budoucnu dál podporovat současné společenské nerovnosti.

A bude vůbec dostatek práce? Podle Jonathana Gurdina z Microsoftu si lidé práce budoucnosti vytvoří, nebudou na ně jen trénovat. Nathaniel Borenstein z emailové společnosti Mimecast naopak věří, že většinu práce zastanou roboti. Otázkou podle něj není, jak připravit lidi na neexistující práce, ale jak sdílet bohatství ve světě, kde většina lidí nebude muset pracovat. (zdroj)