První britská Montessori střední

Žádné třídy podle věku, žádné předměty, žádný rozvrh a žádné známky. Dospělí tu nejsou učitelé, ale „průvodci“, mentoři, kteří se se studenty setkávají jednou týdně nebo jednou za čtrnáct dní, aby si společně prošli jejich práci a sestavili další plán učení.

Tak popisuje první Montessori střední školu deník The Guardian. Školky a základní školy s Montessori výukou jsou v Británii oblíbené, existuje jich již 700, z nichž čtyři jsou financované státem. Montessori střední škola ve východním Sussexu je první takovou institucí pro středoškoláky, a i když má ve svém prvním roce zatím jen sedm studentů, plánuje postupně vzdělávat šedesát dětí.

Škola je v bývalém konferenčním centru s rozsáhlou zahradou, kde studenti tráví většinu svého času. S pedagogy mají trošku jiný vztah – jsou spíš jejich kouči, jak popisuje Paul Pillai, setkávají se k stanovení vzdělávacích cílů a probrání způsobů, jak jich dosáhnout – a později k revizi, jestli se za nimi daří jít.

Rozhodování, na čem bude který student pracovat, je o hledání toho, co je podněcuje a naplňuje. Plán aktivit jen volně navazuje na klasické středoškolské předměty a je doplňován skutečnou prací a komunitní spoluprací jako důležitou součástí studentských zkušeností. Tyto aktivity odlišují školy od ostatních středních, kde se v důsledku snižování rozpočtu od netradičních aktivit upouští.

Studenti budou skládat GSCE zkoušky z matematiky a angličtiny a volitelně i z dalších předmětů, kvalifikace tu ale není hlavním cílem. Zásadní hodnotu má podle Pillai až zkouška A-level a do té doby chtějí ve studentech především posilovat vášeň a nadšení pro učení.

Montessori přístup není bez kritiky. Je mu vyčítán příliš individualistický přístup, příliš praktické zaměření a dostupnost jen pro elity – i první Montessori střední škola je soukromá a dostupná jen pro ty, kdo mohou zaplatit vysoké školné.    

Na to, jestli se taková investice vyplatí, zatím neproběhl dostatečný výzkum. Dosavadní práce ale ukazují zvýšenou motivaci a zapojení u žáků na druhém stupni a lepší akademické výsledky u mladších dětí. I když možná nebudou mít Montessori středoškoláci tak působivé výsledky v GSCE, budou oproti jiným studentům zvýhodněni jinak, domnívá se Christine Doddington z Cambridgeské univerzity. Podle ní by jiná vzdělávací cesta mohla vést k lepším výsledkům ve schopnosti myslet sám za sebe, kterou univerzity u přicházejících studentů často postrádají. (zdroj)