Víc učení, lepší výsledky?

Ve tři hodiny odpoledne odchází finští žáci ze školy domů. Ve stejnou chvíli končí s učením i jejich vrstevníci na druhé straně světa – jenže tady už je pozdní večer a končí jim náročné doučování. I když i finské děti se ještě doma budou chvíli učit, stráví nad knihami podstatně méně času než jihoasijští žáci. Nové vydání PISA in Focus, které shrnuje blog OECD Education Today, zkoumá, zda čas strávený učením odpovídá studijním výsledkům.

Není to přímá úměra – Finsko je v mezinárodním srovnání v přírodních vědách před jihoasijskými státy. Průměrně stráví děti v OECD zemích 44 hodin týdně učením, což odpovídá 55 % dostupného času po odečtu víkendů a osmi hodin spánku denně. V některých zemích se děti učí podstatně déle, např. ve sledovaných čínských provinciích, Kataru, Thajsku, Tunisku nebo ve Spojených arabských emirátech je to minimálně 65 % času, zatímco jinde se dětí učí méně než polovinu svého času (ve Finsku, Německu, Švédsku, Švýcarsku nebo Uruguaji).

Většinu rozdílu přitom tvoří učení mimo školu, domácí úkoly, soukromé hodiny. V Emirátech stráví děti jen o pět hodin více ve škole než jejich finští vrstevníci, mimo školu je to ale o 17 hodin týdně víc.

Rozdíl v poměru času stráveného učením a výsledky v mezinárodních testech Pisa se liší ještě víc. Zatímco některé země dosahují průměrných nebo nadprůměrných výsledků a děti přitom mají dostatek volného času na sport nebo jiné koníčky, jinde stráví děti studiem mnoho času, aniž by se to na výsledcích projevilo. To samozřejmě vznáší otázku efektivity tamních školských systémů, může to ale být důsledek i jiných okolností – např. tam mohou děti dohánět čas, který nestrávily vzděláváním v nižším věku, popř. musí cíleným učením dohánět nedostatek příležitostí učit se mimoděk jinde. To, co se někde děti učí rozhovorem s rodiči, musí jinde nahradit v lavici.

I v organizovaném studijním čase je efekt na studijní výsledky rozdílný. Ve školství, kde se celkově věnují přírodním vědám méně, znamená každá hodina těchto věd navíc v mezinárodních testech zlepšení výsledků. Každá hodina mimoškolního vzdělávání tu ale znamená pokles v testech průměrně o dvacet bodů. Školní výuka tak může být efektivnější, může to ale také znamenat, že víc doučování mají ti, kteří jsou v předmětu velmi slabí.

Je těžké říct, kolik času by se děti měly ideálně učit. Jisté je, že inspirující hodina ve škole zní zábavněji než memorování dlouho do noci. (zdroj)