„Do velké míry vytváříme školu, na které bychom chtěli sami studovat,“ říká Ondřej Kania, podnikatel v oblasti vzdělávání, který provozuje Pražské humanitní gymnázium a v září se chystá otevřít americkou střední školu v Praze. Zároveň vlastní agenturu J&K, která pomáhá studentům zprostředkovat možnost studia v zahraničí. Čím je tato zkušenost unikátní? A jsou internátní střední školy tím nejkvalitnějším typem zahraničního studia?
Na webu vaší agentury J&K Consulting se píše, že „internátní střední školy jsou nejkvalitnějším typem zahraničního studia“. Proč tomu tak podle vás je?
Je důležité zdůraznit, že se jedná o internátní střední školy (boarding schools). Ve Spojených státech je mnoho typů středních škol a jejich kvalita je samozřejmě různá. Pokud ale hovoříme o těch internátních, jde v USA přibližně o 400 škol, jejichž absolventi každoročně chodí na ty nejprestižnější americké univerzity. V zemi, která má 320 milionů obyvatel tak vzdělání na takových školách získá jen velmi malé procento lidí. Pro nás v Česku je obrovský úspěch, když se na Stanford dostane jeden člověk za deset let, ale na amerických internátních středních školách je to naprosto běžné, mnohdy jde na univerzity z „top 20“ třeba 10 a více studentů každý rok. Absolventy takových škol jsou přední politici, podnikatelé, novináři, umělci.
Do kterých zemí kromě Spojených států pomáháte zájemcům získat stipendia?
Zaměřujeme se převážně na Spojené státy a Kanadu, ale nabízíme i na internátní školy amerického typu v evropských zemích. Třeba ve Švýcarsku, Německu nebo ve Skandinávii. Je ale potřeba zdůraznit, že plné stipendium, jako jsem měl já, se dnes nepodaří získat skoro nikomu. Počet zájemců o studium na takových školách stoupá a jejich finanční možnosti se zvedají, takže školy nejsou ochotné dávat tak vysoká stipendia jako dříve. V průměru naši klienti platí za roční školné zhruba milion korun.
Jsou skutečně všechny vámi nabízené internátní školy lepší než české veřejné školy?
To je samozřejmě hodně těžké říct, protože se jedná o velmi odlišnou vzdělávací koncepci. V Česku jsou určitě velmi kvalitní veřejná gymnázia, z nichž nějaké množství absolventů odchází na zahraniční univerzity. Ale jak jsem říkal, z hlediska přípravy ke studiu na těch úplně nejlepších světových univerzitách jsou americké a kanadské internátní školy bez konkurence.
Kontaktují vás spíše sami studenti nebo jejich rodiče?
Obě skupiny, ale spíše rodiče.
Pokud bych za vámi přišel s tím, že chci jít na střední školu mimo Česko, na co byste se zaměřil, abyste mi pomohl vybrat vhodnou školu?
Zeptal bych se vás, co vás zajímá, co byste chtěl studovat, proč chcete studovat v zahraničí a na řadu dalších věcí. Pak bych se společně s vámi snažil co nejlépe specifikovat, která škola by pro vás byla nejlepší. Snažíme se každému nabídnout individuální přístup a vybrat pro něj školu, která bude nejvíce rozvíjet jeho schopnosti.
Našel byste i nějaké klady v českém vzdělávacím systému? Je tu něco, v čem je lepší oproti americkému?
Tohle je hodně individuální. Samozřejmě máme kvalitní školy, ze kterých se také můžete dostat na prestižní univerzity, ale jedná se o malé jednotky studentů ročně za celou zemi.
Vím, že se angažujete v politice. Měl byste nějaké ambice jednou ovlivňovat i vzdělávací politiku v Česku?
Angažuji se ve vnitrostranické politice v TOP 09, aktivní politika mě zatím neláká, jsem plně zaměstnán našimi projekty. Nicméně do budoucna to nevylučuji.
Loni jste se svým společníkem začali provozovat soukromé gymnázium, kde zavádíte nové inovativní výukové metody. V čem se liší oproti veřejným českým školám?
Jde to velmi pozvolna. Bude to trvat několik let, než bude výuka vypadat tak, jak si přesně představujeme. Na škole zavádíme projektovou výuku, anglicky Project Based Learning (PBL), kdy k hodinám přistupujeme jako k blokům, které rozdělíme na jednotlivé projekty, studenty rozdělíme do týmů a dáme jim kritéria a instrukce k tomu, co by měli vypracovat. Učitel tam figuruje jen jako jakási supervize. Letos to celé pouze zavádíme a potřebujeme, aby si na to učitelé zvykli. Od příštího roku bude tento způsob výuky fungovat mnohem komplexněji. Na střední škole amerického typu, kterou také otevíráme, bychom to chtěli dělat ještě intenzivněji, například bychom na několik týdnů úplně zrušili předměty a zavedli pouze jedno téma, například jako uprchlická krize.
Letos tedy otevíráte také gymnázium amerického typu. Čím se bude lišit jeho koncepce od vašeho druhého gymnázia?
My jsme absolutně nezávislí na českém vzdělávacím systému. Nemusíme se řídit žádnými restrikcemi ani zákony, jsme tam schopni aplikovat projektový způsob výuky a jiné metody naplno. V prostředí českých škol musíte začít studenty připravovat dva až tři roky dopředu na státní maturitu, což je omezující. Na konci každého trimestru budeme rušit předměty a budeme zavádět tematickou výuku podle finského vzoru. V prvním trimestru budeme mít téma uprchlická krize, v dalším bude kolonizace Marsu. Perspektivně přemýšlím, že bychom mohli na jeden trimestr v roce úplně zrušit předměty a zavést pouze tematickou výuku. To ale musíme řešit z hlediska akreditace, jsme totiž v podstatě americký kampus americké boarding school, jsou tam tedy nějaké limity.
Práce v týmu, kreativita, samostatnost, schopnost řešit problémy, komunikovat… To jsou věci, na které klademe důraz.
Jak jste vytvářeli vzdělávací koncepci, spolupracujete s nějakými odborníky?
S odborníky spolupracovat napřímo nepotřebujeme. Máme studenty na desítkách škol a vidíme, jak se na nich vyučuje. S těmito školami konzultujeme technické věci ohledně projektové výuky a dalších vzdělávacích metod a postupů. Dále máme z naší kmenové školy z Vermontu určenou vzdělávací expertku, která si mimochodem dodělává doktorát na Harvardu, která nám s těmito věcmi pomáhá.
Vzdělávací koncepce je tedy hodně odvozená od amerických internátních středních škol?
Je to kombinace. Hodně se inspirujeme i zmiňovaným Finskem. Studuji hodně literatury o zahraničních vzdělávacích koncepcích a snažíme se aplikovat různé věci i z dalších věcí světa. A zároveň do toho se společníkem Tomášem vnášíme i vlastní zkušenosti. Do velké míry vytváříme školu, na které bychom chtěli sami studovat. Jsme v mladém věku úspěšní podnikatelé a víme, jaké vlastnosti, schopnosti a znalosti pro nás byly důležité. Práce v týmu, kreativita, samostatnost, schopnost řešit problémy, komunikovat… to jsou věci, na které klademe důraz.
Jak sháníte učitele?
Na konci ledna jsme spustili web a od té doby se nám přihlásilo kolem 200 učitelů. Máme ředitele, který má zkušenosti s řízením a budováním škol po celém světě, a který si nyní mezi těmi učiteli vybírá tým asi sedmi lidí, kteří tady budou v prvním roce učit.
Měli by rodiče pro své děti zvolit raději studium na vašem gymnáziu nebo využít služeb vaší agentury a dát je studovat do zahraničí?
Jestli na to máte peníze, určitě děti pošlete do Ameriky a nenechávejte je tady. Už jenom proto, že by byly pořád v Praze. Vyjdou ven ze školy a jsou v Česku, kde je to o něčem jiném než v USA nebo Kanadě. Určitě bych doporučil jít tam alespoň na poslední dva roky střední školy. My se pouze snažíme přebrat něco, co tam už funguje stovky let.
Ondřej Kania je podnikatel v oblasti vzdělávání. Se svým obchodním partnerem Tomášem Jízdným založili agenturu J&K Consulting, která pomáhá získat středoškolákům stipendia na prestižních zahraničních internátních středních školách. Provozují Pražské humanitní gymnázium a v září otevírají American Academy in Prague – americkou střední školu v Praze.
