Články

Broumovský klášter i dnes žije vzděláváním

Když ve 13. století přišli na Broumovsko benediktini, založili nad řekou Stěnavou klášter a nedlouho poté i školu, později přeměněnou na jedno z nejstarších gymnázií v českých zemích. Dnes sice klášter už není osídlen mnichy, ale opět žije a vzdělávání znovu tvoří jednu z hlavních aktivit, které se v rozsáhlém barokním komplexu odehrávají. Píše Hana Valentová.

V klášteře v Broumově dnes potkáte jak malé děti, tak dospělé, kteří se přijeli naučit něco nového, tvořit a objevovat. Děti si oblíbily třeba dílny ve středověké písárně, kde poznávají, jak se žilo před staletími: píší husím brkem, brousí pergamen, vyrábějí ruční papír nebo míchají barvy a inkoust podle dávných receptur. I tak vypadá zážitková pedagogika v klášteře.

Maiwaldova akademie

Navazujeme na tradici benediktinské moudrosti a vzdělanosti. Motto našich vzdělávacích aktivit zní: šťastněji, udržitelně, směrem k moudrosti,“ říká Pavla Semeráková, manažerka vzdělávacích programů v klášteře. Ty dnes zastřešuje Maiwaldova akademie založená Vzdělávacím a kulturním centrem Broumov, které spolu s neziskovou organizací Agentura pro rozvoj Broumovska stojí za revitalizací kláštera v posledních třinácti letech.

Akademie nese jméno Vincence Maiwalda (1862–1951), botanika, benediktina a ředitele broumovského gymnázia. Akademie se zaměřuje zejména na environmentální vzdělávací programy. Chápeme slovo ‚environmentální‘ v širším pojetí, nejen jako pojem vztahující se k životnímu prostředí, ale také jako slovo vyjadřující vztah mezi vším živým, co takové prostředí utváří – tedy i mezi lidmi,“ vysvětluje Pavla Semeráková.

Maiwaldova akademie se snaží u dětí a mladých lidí podporovat odpovědnost k sobě samým, k lidem a okolnímu prostředí.

 

Jak to funguje

Maiwaldova akademie připravuje edukační programy pro děti z mateřských škol, základních škol i pro studenty gymnázií, středních škol a středních odborných učilišť.

V nabídce jsou vzdělávací aktivity v délce několika hodin, příměstské tábory, tvůrčí dílny, ale i pobytové nebo adaptační programy. Některé školy využívají kompletní zajištění programů místním lektorským týmem, jiné ho kombinují s vlastním programem, například v případě adaptačních pobytů.

Do kláštera v Broumově jezdí třídy i ze vzdálených míst České republiky. Skupiny s vícedenním programem si mohou objednat celodenní stravování a nocleh v renovovaných mnišských celách, což je pro děti velký zážitek.

Do června 2017 prošlo edukačními programy Maiwaldovy akademie 1 200 dětí.

Vybrané programy Maiwaldovy akademie

  • Do podzemí s Permoníky
  • Šest smyslů – vnímej přírodu
  • Broumovsko skrytou kamerou
  • Nitka a Plátýnko
  • Poznej baroko nejen naoko
  • Voda Voděnka
  • Na obědě u benediktinů
  • Knihtisk – na návštěvě u Gutenberga
  • Den, kdy se mlčelo – zážitkový workshop

Přírodní i kulturně-historické dědictví

Hodně času tráví děti v terénu. V přírodě pozorují hmyz, fotografují zvířata, poznávají rostliny. Učí se porozumět procesům jak v přírodě, tak těm, které se odehrávají za přispění člověka: sledují tak třeba proměnu semínka v obilí a chléb.

Programy se věnují i naléhavým problémům současnosti, například nedostatku vody v krajině. Spolupracujeme na tomto tématu se spolkem Živá voda. Projekt Příběhy našich sousedů zase vzniká s podporou Post Bellum,“ přibližuje Pavla Semeráková.

Pravidelně se u nás konají také filmové dílny Filmfárum, kdy děti pracují s technikou a učí se vyprávět příběhy obrazem či animací,“ doplňuje Martina Junková.

Broumovský klášter založili benediktini, kteří na Broumovsko přišli z pražského Břevnova. Území jim věnoval král Přemysl Otakar I. s dovětkem, že se jedná o „krajinou děsnou v širé pustině“. Benediktini ji osídlili, hospodařili na polích a v lesích, založili školu a do kraje přilákali další osadníky. Vrcholná éra nastala v době baroka, kdy byly ve vesnicích v okolí Broumova postaveny monumentální kostely podle plánů stavitelů Dientzenhoferových. Broumovsko je dnes učebnicí, kam jezdí za poznáním a objevováním malí i velcí. A vzhledem k atmosféře staleté architektury a okolní přírody to není jen objevování vnější, ale často také vnitřní – sebe sama.

Objevování s radostí

Aktivity vedou lektoři – oboroví experti, pedagogové a absolventi oboru muzejní a galerijní pedagogiky –, které spojuje nadšení pro spolupráci s dětmi a uplatňování metody zážitkové pedagogiky. Na přípravě aktivit spolupracují s historiky, archiváři, biology, hydrology či geology.

Rádi bychom, aby se děti u nás cítily v bezpečí, poznávaly a objevovaly svět s radostí, diskutovaly, nesouhlasily, hledaly a získávaly dovednosti a vědomosti, ale také nacházely svou vlastní vnitřní moudrost a odvahu,“ líčí vizi lektorského týmu Pavla Semeráková.

„Děti vedeme k učení a objevování formou otázek. Samy pak poznávají a zkoumají svět kolem sebe. Začínáme u konkrétního a postupujeme k obecnému.“

Broumovské diskuse o vizi vzdělanosti

A co čeká v klášteře na dospěláky? V klášteře se konají i akce pro širokou veřejnost. Třeba přednášky z popularizačního cyklu Science/Dialog Café anebo i vícedenní kurzy na rozmanitá témata.

Broumovský klášter bude vzděláváním žít i na podzim: 6. a 7. listopadu 2017 se v multifunkčním sále Dřevník v klášterní zahradě uskuteční dvoudenní konference Broumovské diskuse, letos na téma Vize vzdělanosti. Hosty budou Ondřej Šteffl, Helena Illnerová, Martin Jan Stránský, Václav Klaus ml. nebo Tomáš Feřtek. A protože je vzdělanost celospolečenské téma, představí v Broumově svou vizi vzdělanosti i prezidentští kandidáti – mj. Jiří Drahoš, Marek Hilšer a Michal Horáček.

V klášteře se nespěchá, a proto jsou na každý panel na Broumovských diskusích vyčleněny tři hodiny. Zároveň konference ctí pravidla demokratické diskuse, kterými jsou věcnost, otevřenost, poctivost, trpělivost a zdvořilost. Konference je po registraci na webu Broumovských diskusí otevřená všem zájemcům.

Vzdělání, vzdělávání a vzdělanost zkrátka k broumovskému klášteru patří. Už pár set let.

Podrobnosti
Broumovské diskuse
Tagy
Zobrazít vice

Související články

Napsat komentář

Close