Skautem jste na celý život

Před nějakým časem jsem se bavila s bráchou o tom, co nám skauting dal, ale třeba i vzal. Vzpomněla jsem si třeba, jak jsem šla na bobříka odvahy s půlmetrovou vařečkou a nejmilejším plyšákem, nebo jak si brácha málem usekl nohu, když sekal dřevo na rychlost. Vzpomínali jsme celkem dlouho a náš hovor skončil větou „Podle mě je skaut fakt dobrej.“ A on fakt je, nevěříte?

Jana Kovaříková16.10.2017

1 6 minut čtení

„Tsss, cože to děláš? Skauta? Aha.“ Pořád trochu pociťuju křivdu za každý ten úsměšek ze svého dětství a dospívání, když jsem se před někým zmínila o tom, že chodím do skauta. Protože už jsem dospělá, můžu s hrdostí říct, že se stále cítím být skautkou tělem i duší. A mám proto oprávněnou chuť všem posměváčkům vysvětlit, o čem podle mě skauting je. Bez přetvářky. Ostatně, když jsem se dozvěděla, že tématem aktuálního Perpetua je vzdělávání „za školou“, to první, co mi bezmyšlenkovitě vytanulo v paměti, byl skauting.

Začátky skauta bývají náročné, především projít Nováčkovskou zkoušku dá člověku zabrat třeba i v patnácti, když ale ono je okolo toho všeho tolik srandy, že vážně chcete zvládnout zapálit oheň jednou sirkou, postavit jednoduchou stavbu bez použití hřebíku nebo se seznámit se skautskou historií. A bez pomoci mámy nebo táty, teď je to na vás. Těch zkoušek, kterými ve skautu projdete, je celkem dost. Všechny si kladou za cíl naučit vás, jak být tím, kým chcete být.

V rámci své skautské historie jsem se i pěkně zapotila, zkuste si v osmnácti letech bez jakýchkoli organizačních zkušeností uspořádat celorepublikovou akci Skautský muzikál.

Díky této zkušenosti jsem zjistila, že za prvé nic není zadarmo, a to ani v případě, že chcete dělat dobro, za druhé moderovat akci pro děti není brnkačka, za třetí nemám vždycky ve všem pravdu a mít podrobný časový harmonogram se fakt vyplatí a za čtvrté i víkend může být dlouhý.

Sice jsem se ve skautu nenaučila hrát na hudební nástroj, ani po dvaceti letech neumím zkracovačku, pořád se bojím jít v noci v lese sama na záchod, dřevin a rostlin znám pořád tristně málo a souhvězdí neznám pro jistotu skoro žádné. Zato ale umím uvařit v polní kuchyni pro třicet lidí, ráda zpívám u táboráku a koukám přitom na hvězdy, které jsou pro mě stále stejně nahodile rozmístěné na noční obloze, a doufám, že nezkazím žádnou srandu, kvůli které neváhám vstát ze spacáku třeba ve tři ráno. Dovedu se postarat sama o sebe a umím říct svůj názor. Vím, jak si říct o pomoc, poprosit a poděkovat.

Ano, tohle by měl být pro každého jedince základ všeho jednání, ale je to skutečně tak? Chci tím říct, že skaut byl pro mě daleko zajímavějším a spontánnějším způsobem, jak se něco naučit, než škola, a to proto, že všechno, co jsem se zde naučila, mi bylo nabídnuto, ale ne vnuceno. Pro mě je skaut skutečně životní styl a jsem ráda, že jsem tenkrát nešla třeba na hudebku nebo turisťák. Skaut totiž může být obojí.

Skauting tedy není jen volnočasová aktivita, skaut je především životní filozofie. Slyšela jsem mnohokrát, že skauting je přežitek, že učí děti zásadám, které už v dnešní době nejsou moc aktuální, a že jsou skauti svázáni zbytečně přísnými pravidly, a tak celkově to zavání nesvobodou a režimem. Podle mě je tedy skauting především o svobodě a hlavní myšlenkou je právě otevřená mysl a důraz na selský rozum.

Abych ovšem zachovala určitou míru objektivity, protože jsem evidentně pozitivně zaujatá, poprosila jsem několik svých malých, větších i dospělých přátel ze skauta, jestli by mi mohli říct, čím pro ně skauting je a co na něm mají (i nemají) rádi.

„Mám ráda všechny, jako fakt všechny děti v našem oddíle, ve škole se všichni nekamarádíme, a úplně nejvíc mám ráda víkendovky, tam je sranda a chodíme spát pozdě.“

Maceška, 7 let

„Na skautingu je skvělý, že je tady parta lidí z celýho světa na dosah ruky, kteří respektujou jedinečnost každého. Skvělý je, že máme otevřené dveře dokořán příležitostem po celém světě a všude máme bratry a sestry, kteří jsou vždy připraveni nám pomoct.“

Sáček, 20 let

„Skauting není nuda. Mám ráda módu a mám pocit, že skaut jde s dobou i v týhle oblasti a učí se za pochodu stejně jako my v něm.“

Prachovka, 15 let

„Letos budu na táboře skládat skautský slib, tak na to se fakt moc těším, protože pak už budu fakt velká skautka.“

Opička, 10 let

„Baví mě spaní ve stanu, baví mě kamarádi, baví mě opejkání buřtů, baví mě kámoši, baví mě dělat Nováčka, baví mě všechny hry, třeba etapovka na téma Hvězdný války, baví mě, že je tady sranda, protože děláme kraviny, mám rád našeho vedoucího a nebaví mě vázat uzly a morseovka, ta mi fakt nejde.“

Tlapka, 8 let

„No, skaut mě baví hlavně proto, že ve škole je to často nuda, ale ve skautu můžu říct naší vedoucí, že bych chtěla dělat třeba nějaký pokusy nebo poznávat kytky, tak ona to zařídí, ale tak, že je u toho sranda.“

Bobřík, 12

„Já jsem do skauta nejdřív vůbec nechtěla, ale moje kamarádka semka chodí taky, tak jsem to zkusila a jsem ráda, že jsem v oddílu.“

Klárka, 9

„Skaut je skvělá příležitost naučit se přemýšlet v souvislostech, přiblížit se k přírodě a možná tak nějak i k sobě. Poslední dobou hodně přemýšlím a jsem rád, že díky Skautingu mám na svět trochu jinej pohled než moji vrstevníci. Taky je bezva, že skautů přibývá, a že skaut vychovává dobrý lidi, který přemejšlej nad tim, co dělaj, a hlavně, jak to dělaj.“

ZumZum, 17

Skauting slaví 110. narozeniny!

Asi nikdo nemůže říci, že skautská historie je nudná a že cesta skautingu byla snadná. Český skauting byl za dobu své existence již třikrát zrušen a vždy se zase postavil na nohy. Dnes je z něj moderní organizace, která si získává nové a nové členy a její budoucnost vypadá více než slibně.

1907

Robert Baden-Powell (voják, ale především zakladatel skautského hnutí) pořádá první skautský tábor na světě. Na táboře je asi dvacet chlapců, kteří se dále dělí do menších skupinek, které vede vždy o něco zkušenější chlapec. Vzniká tak základ pro členění skautských oddílů do menších družin.

1908

Baden-Powell se rozhodl vydat příručku s názvem Skauting pro chlapce, již od začátku jsou hlavními myšlenkami skautingu čestnost, úcta k hodnotám a láska k přírodě. Program vychází z přání a zájmů dětí a slouží ke snadnějšímu navazování přátelství. Skauting se rychle šíří po celé Evropě.

1912

Po roce 1911, kdy odjíždí A. B. Svojsík (pedagog, zakladatel a organizátor českého junáctví, učitel tělocviku, zpěvák, pro české prostředí příhodně namíchal anglický scouting a americký woodcraft, do druhé světové války vedl český skauting) do Anglie, aby popsal tamější skautskou atmosféru, píše knihu s názvem Základy Junáctví a v roce 1912 se koná první skautský tábor u nás. O rok později bydlí táborníci ve stanech s podsadou, což byl v tehdejší době světový unikát.

1915

Skauting otevírá své brány děvčatům a koná se i první tábor skautek.

1940

Organizace je 28. října 1940 zrušena K. H. Frankem. V létě téhož roku byly rozehnány letní tábory. Ale i během druhé světové války a po vydání tohoto zákazu se mnoho skautů rozhodlo hájit myšlenky skautingu v ilegálním odboji, nebo dokonce za hranicemi protektorátu. Celých sedm set jich za to zaplatilo životem. Důvodem zákazu skautingu byly demokratické principy, na kterých skauting stojí. Některé oddíly nalezly útočiště pod jinými organizacemi (Klub českých turistů, Klub Mladého hlasatele). 1945–1950

1945

Již v květnu 1945 dochází k obnově skautingu a v poválečném nadšení se do skauta přihlašuje přes 250 000 dětí. V roce 1946 proběhne první ročník Svojsíkova závodu. A od téhož roku můžeme zajít do Beskyd navštívit mohylu Ivančena, která byla postavena na památku skautů popravených za druhé světové války.

1948

Skauting je opět v ohrožení, hnutí je zařazeno ke Svazu československé mládeže a samotná organizace je v roce 1950 rozpuštěna. Spousty skautských činovníků jsou v komunistických žalářích.

1968–1970

Nastává nová doba rozmachu českého skautingu, ta však bohužel trvá jen do roku 1970, kdy je skauting opět zakázán, i přesto některé oddíly pokračují v činnosti, některé i v zahraničí.

1989

Po sametové revoluci v roce 1989 nastává opět rozvoj skautingu, a v prosinci dochází dokonce ke schválení stanov organizace Český Junák – svaz skautů a skautek. Junák se připojuje k členům mezinárodních skautských organizací. Skauting vzkvétá, jsou vytvořena nová střediska a o činnost je velký zájem.

2005

Na XI. valném sněmu Junáka je přijat dokument Charta českého skautingu na počátku 21. století. Dochází k modernizaci, inovaci a rozvoji skautského výchovného programu a celá organizace se omlazuje tak, aby odpovídala na současné potřeby dětí a mládeže.

2007

Skauti na celém světě slaví stoleté výročí skautingu, který za celou dobu své existence překonal nemalé nástrahy, našel si cestu do mnoha zemí a podmanil si srdce mnoha a mnoha lidí. Oslavy vrcholí na mezinárodním Jamboree v srpnu v Anglii. Setkává se tu 40 tisíc lidí, aby sdíleli společnou myšlenku: One World – One Promise (Jeden svět – jeden slib).

2012

Organizace za sto let své existence ovlivnila životy tisíců lidí. Můžeme mezi nimi najít právníky, prezidenty, lékaře, politiky, herce, vědce, spisovatele, novináře nebo třeba sportovce. Skauting vychovává silné osobnosti. V roce 2012 se čeští skauti ohlížejí za uplynulým skautským stoletím. Ale před sebou mají silnou budoucnost moderní organizace postavené na prověřených principech a myšlenkách.

2015

V roce 2014 na Valném sněmu v Litomyšli byl odhlasován „nový“ název skautů Junák – český skaut, což je název, který organizace nesla již v roce 1914.