Články

Rozhovor se studiem Najbrt: Práce s logem vyžaduje respekt od autorů i uživatelů

Studio Najbrt pracuje více než dvacet let na vizuální identitě karlovarského filmového festivalu, jeho lidé vytvářeli současná loga Prahy nebo Ostravy a teď i to nové pro Masarykovu univerzitu. Autoři nového jednotného vizuálního stylu Aleš Najbrt, Michal Nanoru a Marek Pistora vysvětlují, z čeho jejich práce vycházela a jak by se mělo postupovat při aplikaci nového vizuálu.

Co jste si spojovali s univerzitou ve chvíli, kdy jste dostali nabídku, že pro ni máte vytvořit nový vizuální styl?

Nanoru: Mně se vybavilo Brno, jeho architektonická tradice, mladí lidé a pan rektor Bek a jeho působení na akademické a politické scéně.

Promítlo se to do konečného výsledku?

Nanoru: Doufám, že ano. Když jsme si pak četli zadání, víceméně se překrývalo s mojí představou o Masarykově univerzitě. Je vyzyvatelem, někým, kdo přináší nová témata, je v pozici mladšího sourozence a může si dovolit trochu drzosti. Taky je to moderní univerzita, která klade důraz na technologie a má současné myšlení.

Jaká jsou specifika práce pro univerzitu? Co jste museli zohledňovat?

Najbrt: Určitě to, že univerzita je obrovská instituce, má spoustu studentů i zaměstnanců, takže robustní strukturu. Zahrnuje fakulty a další části, které musí nový vizuální styl zohlednit, což není jednoduché. Pro nás ani pro ně. Implementace systému bude náročná a bude potřeba mít vůči němu určitou pokoru. To, že o systému mluvíme jako o jednotném vizuálním stylu, má svůj důvod.

Chceme, abyste byli do budoucna poznatelní právě jeho prostřednictvím, aby lidé, když uvidí Muni, hned věděli, že je to Masarykova univerzita, a poznali ji třeba jen podle počátečního M.

A dokonce jim může stačit, když uvidí jen titulek nějakého textu, protože Marek Pistora pro vás vytvořil speciální font. Respekt k systému je nutný ne kvůli naší ješitnosti, ale proto, abyste byli konzistentně rozpoznatelní v ohromném množství informací, které dnes lidé dostávají.

Nanoru: Já si univerzitní svět trochu idealizovaně představuji jako maximálně demokratický. Což je velká devíza, ale nese to s sebou i to, že krok, který teď připravujeme, bude zdrojem mnoha diskusí, které ještě absolvujeme. Počítáme s tím. Jsme vlastně na začátku práce.

SOUVISEJÍCÍ  Meda Mládková: Muzeum by mělo být zdarma pro všechny

Najbrt: Naše ambice je, aby změna nebyla na chvíli. Vytváříme něco, co tady bude ideálně desítky let, abyste nemuseli za něco jiného utrácet zbytečně další peníze. Jednota vizuálního stylu vám umožňuje dlouhodobě dělat určité věci podle nastavených pravidel a nemuset pořád dokola vymýšlet něco nového.

Nanoru: Vizuální identitou se snažíme spojit zájmy širokého spektra lidí. Jedna z jejích hlavních funkcí je přitáhnout uchazeče o studium, ale musíme myslet i na absolventy, zaměstnance nebo zbytek akademického světa. Všechny ty různorodé skupiny to musejí vnímat pozitivně, což je docela výzva.

Pistora: Také proto nevznikl žádný nový univerzitní symbol, hlavním nástrojem jednotné identity bude unikátní písmo Muni, pravidla jeho užití, ale také fotografie, ilustrace atd. Kromě toho řešíme také definici základní modré barvy a barevný systém pro jednotlivé fakulty.

Proč zrovna písmo a ne třeba ten nový symbol?

Nanoru: Vizuální styl bude mít i další prvky, logo ale opravdu stojí na Markově písmu. Že ho netvoří žádná liška nebo sova, vychází z myšlenky funkcionalismu, meziválečné doby a ideálů, které si s nimi spojujeme. Přijde nám totiž, že se překrývají i s hodnotami Masarykovy univerzity. Proto je vizuální styl účelný, není tam nic navíc, žádná příkrasa. Brněnská funkcionalistická tradice je světová a pro nás to byla trochu i nahrávka, protože odkaz avantgard je v kořenech toho, jak obecně chápeme design. Písmo v logu je například variace na monospace, což je písmo, kde každé písmeno – široké „m“ nebo úzké „i“ – dostává na řádku stejný prostor. Odkazuje k psacím strojům i digitálnímu kódu, společnému základu, univerzálnímu vzdělání. Je v tom myšlenka rovné příležitosti, demokratičnosti, která se projevuje i na univerzitě.

Do jaké míry se mají lidé upínat k logu?

Najbrt: Logo nikdy nemůže říct všechno. Jeho účelem je, aby v sobě neslo atmosféru, pocit, který chceme předat. Je to základ, který se pak rozvíjí do struktury, jednotlivých podznaček fakult a dalších součástí vizuálu. Pak jsou další kanály, kde už logo nemusí hrát tak silnou roli, ale přesto vzniká myšlenka toho, jak se chce subjekt prezentovat. My jsme to trochu naznačili třeba na tričkách, která by měla demonstrovat určitou inteligenci, smysl pro humor, studentskou lehkost.

SOUVISEJÍCÍ  Umění do výuky

Nanoru: Je pro nás důležité, aby základní prvky identity byly dostatečně přesvědčivé, aby bylo její používání víceméně intuitivní, ne založené na složitých pravidlech, která nikdo nechce nebo neumí používat.

Jak jste přistupovali k problému, kdy na jedné straně stojí potřeba sjednocení roztříštěné identity a na druhé zachování jedinečnosti fakult?

Najbrt: Myslíme, že pro univerzitu jako celek je lepší, aby jednotlivé součásti respektovaly jednotnost. Uvnitř systému je možné vytvářet spoustu věcí, které jedinečnost zohledňují. Je nám jasné, že zaměření fakult ovlivňuje atmosféru na fakultách, a tedy to, jak se chtějí prezentovat. V minulosti jsme pracovali například na logu Prahy. Také jsme řešili složitou strukturu magistrátu, jednotlivých odborů, městských organizací. Dopadlo to ale tak, že jednotlivé městské části si víceméně divoce vytvářejí svoje identity, které nejsou příliš funkční, protože na to nemůžou vynaložit moc peněz. Zbytečně se utrácí peníze a tříští síly.

Jak se srovnáváte s tím, že každá instituce o sobě má nějakou představu, takže vlastně dopředu ví, jak by výsledek vaší práce měl vypadat?

Nanoru: Pro nás je důležité, aby na začátku existoval někdo, kdo se vůbec nějak vnímá. Masarykova univerzita byla dobře připravená, věděla, co jsou její silné stránky a jak chce být vnímána. Často se stává, že organizace o sobě moc velkou představu nemá. Někdy je hledání vizuální identity hledáním identity obecně. Daný subjekt není schopný sám sebe popsat a my to zjišťujeme až ve chvíli, kdy prezentujeme naše návrhy. Lidem totiž v ten moment nastavíte zrcadlo a oni zjistí, že jsou zvenku vnímáni jinak, než jaký měli sami o sobě dojem. Hledání nové vizuální identity většinou rozvíří debatu o tom, kdo jsou a kam jdou.

Máte představu o další spolupráci?

Najbrt: Máme rok směřující ke stoletému výročí na to, abychom celý systém postupně zavedli, což je tak akorát. Ale nebude to konec, na něco dojde postupně, a navíc se vizuální identita bude vyvíjet. K tomu je důležité vzít do hry všechny, jichž se změny týkají, a také je nutné mít na univerzitě něco jako tutory, kteří budou implementaci hlídat a dávat rady, jak s jednotlivými prvky nakládat.

Tagy

Související články

Napsat komentář

Close
Close