Středoškolský sněm je nově poradním orgánem města Prahy

Zástupci pražských středních škol se 16. listopadu zúčastnili prvního zasedání Středoškolského sněmu hlavního města Prahy. Ten vznikl ze spolupráce České středoškolské unie a radní pro školství Ireny Ropkové jako platforma pro středoškoláky, aby společně diskutovali a prosazovali své názory na fungování města. Zatímco na prvním, ustavujícím setkání se žáci soustředili hlavně na nastavení vnitřního fungování sněmu, od druhého zasedání bude plnit poradní funkci při jednání s jednotlivými městskými radními. Na dalším setkání, které proběhne začátkem příštího roku, budou studenti se zástupci města jednat o dopravě v hlavním městě a okolí a o otázkách stravování na školách.

Jak to funguje?

Podobně jako to je se všemi našimi aktivitami, i Středoškolský sněm jsme založili na peer-to-peer principu, tedy středoškoláci středoškolákům. Těch je v Praze více než 60 000 navštěvujících přes 190 středních škol. Naší ambicí je mít na sněmu zástupce každé z těchto škol, aby byl skutečně reprezentativní. Zástupci by měli záležitosti sněmu komunikovat a projednávat se svými spolužáky právě prostřednictvím studentské samosprávy, tedy rady, parlamentu či senátu. V praxi tak uplatňujeme principy zastupitelské demokracie a rozšiřujeme kompetence a smysl žákovských samospráv na školách. Jsme si ale vědomi nežádoucí skutečnosti, že mnoho středních škol funkční studentskou radu nemá. Otevřeli jsme proto sněm i studentům ze škol bez žákovské samosprávy s vyhlídkou, že zde nasbírané zkušenosti probudí u nich zájem si samosprávu zřídit či ji zefektivnit. V tom jim poskytujeme podporu, zřídili jsme pro ně i Fond pro samosprávy, ze kterého mohou čerpat finance na své projekty.

Založením Středoškolského sněmu v Praze chceme inspirovat i další města a kraje, aby podpořily fungování obdobných poradních orgánů. Vždy především připomínáme, že středoškolský sněm musí fungovat jako skutečně relevantní poradní těleso a ne pouze simulace místního zastupitelstva. Nechceme si demokracii jen teoreticky ozkoušet, ale hlavně ji skutečně uplatňovat, proto jsme připraveni krajům, městům a především studentům poskytnout plnou podporu pro nastavení fungování poradních orgánů. V některých městech či krajích obdobné iniciativy již působí a i ty si zaslouží řádnou pozornost. Jsou to totiž právě studenti na lokální úrovni, kteří přinášejí pozitivní změnu, která se promítá do jejich každodenních životů. Na jednotlivých zasedáních budou dále zástupci škol na sněm přinášet podněty a o jejich řešení budou jednat přímo se zá- stupci města. Setkání budou tematická, přičemž konkrétní oblast, na kterou se dané zasedání zaměří, bude volena z ná- vrhů zástupců škol na konci předchozího zasedání. Magistrát na základě odhlasovaných témat pozve příslušné radní, úředníky, ale také odborníky z daného oboru, aby se středoškoláky diskutovali.

Co vás vedlo k myšlence zřídit platformu pro názory pražských středoškoláků?

I když jsme se jako ČSU zatím pohybovali hlavně na poli celostátní vzdělávací politiky a žákovských samospráv na školách, s Magistrátem hlavního města Prahy jsme v kontaktu dlouhodobě a z obou stran vznikla vůle vtisknout spolupráci unikátní podobu. Sněm také ztělesňuje principy, za které vystupujeme v rámci celostátního diskurzu, tedy demokratičtější učení a větší zapojení žáků do rozhodování o věcech, které se jich týkají. Středoškoláci díky sněmu dostávají možnost se hlasitě vyjádřit k záležitostem týkajícím se prostředí, ve kterém žijí a studují, a zároveň si skrze kultivovanou diskusi zdokonalují argumentační schopnosti, umění kompromisu a také představu o praktické aplikaci demokracie.

Jak se tohle všechno promítlo na úvodním zasedání?

Z našeho pohledu předčilo naše očekávání a také podle ohlasů ze strany většiny zástupců bylo úspěšné. Dostavilo se více než 60 zástupců škol, což znamená, že už první zasedání se mohlo pyšnit účastí přibližně třetiny pražských středních škol. Náplní tohoto zasedání byla diskuse nad návrhem jednacího řádu, který zástupci svými připomínkami dotáhli do finální podoby, kterou si na konci odhlasovali. Debata byla dokonce tak zapálená, že jednání trvalo o hodinu a půl déle, než se předpokládalo. Ačkoli to může znít jako chyba ze strany organizátorů, měli jsme radost, že zástupci berou svou účast tak zodpovědně a chtějí se podílet i na nastavení vnitřních pravidel fungování sněmu. Ve druhé části zasedání účastníci diskutovali o tématech, která je nejvíce na životě ve městě pálí, a odhlasovali si tematickou agendu dalšího zasedání. Jako nejpalčivější se pro další zasedání z pohledu středoškoláků ukázala doprava po městě a stravování ve školských zařízeních.

Jak to tedy se Středoškolským sněmem vypadá do budoucna?

Naše krátkodobé ambice spočívají ve zvyšování počtu zastoupených škol a zároveň podílu zástupců, za kterými stojí samospráva. Absence žákovských samospráv na školách však značí mnohem hlubší problém týkající se občanského vzdělávání, kterým se dlouhodobě zabýváme v našich dalších činnostech. Věříme však, že Středoškolský sněm bude inspirovat a výstupy z jednání středoškoláků s pražskými politiky se začnou promítat do podoby života ve městě velmi brzy. Jedním z našich dlouhodobějších záměrů je také vznik „akčního plánu” pro město, který by reflektoval požadavky a náměty studentů na to, co by se v Praze mělo měnit.

Česká středoškolská unie (ČSU) je spolek, který sdružuje středoškoláky prostřednictvím žákovských samospráv a zastupuje a hájí jejich zájmy na poli vzdělávací politiky a v souvisejících oblastech. Za tím účelem středoškolská unie udržuje dialog s Ministerstvem školství, se školským výborem Poslanecké sněmovny ČR a dalšími aktéry ve vzdělá- vání. Své záměry unie deklaruje v dlouhodobé kampani Revoluce na střední (revolucenastredni.cz). Mimo jiné také pořádá množství peer-to-peer akcí pro středoškoláky napříč Českou republikou, jako například diskuse s odborníky i politiky, workshopy či kulaté stoly.

Autorkou článku je Josefína Paloudová, někdejší 1. místopředsedkyně spolku. Organizaci Středoškolského sněmu hlavního města Prahy měla v rámci předsednictva ČSU v roce 2017 na starosti právě ona. Do článku přispěl také nově zvolený 2. místopředseda unie Michal Pitr, který je Středoškolským sněmem pověřen k jeho řízení do doby, kdy si zástupci škol řádně zvolí vlastní předsednictvo.