Pravidelné přestávky během školního dne, ať už kratší mezi hodinami nebo delší obědové, rozhodně nejsou jen nevyužitým a promarněným časem. Pauzy, jak je opakovaně vědecky dokazováno, zlepšují produktivitu a také dávají dětem lepší příležitost kreativněji tvořit a zlepšovat jejich sociální dovednosti. Ve studii z roku 2016, psycholožka Karrie Godwin a tým dalších pracovníků měřili pozornost žáků během hodiny a došli ke zjištění, že přibližně čtvrtinu celkového času byli žáci nepozorní, neschopní se na zadání úkolů a výklad soustředit. Kratší hodiny nebo kratší zadání úkolů ovšem jejich k pozornosti výrazně přispěly. Desetiminutové aktivity byly daleko efektivnější než úkoly vyžadující třicetiminutové soustředění. Přestávky také snižují stres, zvyšují produktivitu a podporují fungování mozku.
Během studie Mary Helen Immordino-Yangové z roku 2012 byl pomocí skeneru nervové aktivity pozorován takzvaný klidový stav mozku, tedy stav mozku například během přestávek a pauz, kdy není vyžadováno vysoké soustředění na žádné určité aktivity. Výzkumy ukázaly, že i v tomto, na první pohled výhradně odpočinkovém stavu, je mozek vysoce aktivní. Během tohoto stavu náš mozek zpracovává naše vzpomínky, reflektuje uplynulé dění a také plánuje naše budoucí jednání.
Abychom žákům pomohli se během hodiny soustředit na zadané úlohy, je možné jednotlivé aktivity proložit krátkým procvičením, protáhnutím; pomoci mohou i krátké úkoly zaměřené výhradně na povzbuzení jejich kreativního myšlení.