Kolik domácích úkolů prospívá a kolik škodí?

V souvislosti s aktuální živou debatou o domácích úkolech přinášíme text věnovaný míře domácích úkolů. Nechcete studenty příliš zatěžovat, ale práci mimo školní výuku vidíte jako nutnou? Zde jsou některé vědecké poznatky, podle kterých můžete upravit své učitelské návyky.

Malé výhody pro první stupeň základky

Když malé děti nastoupí do školy a seznamují se s učením, školním režimem a občasnými písemkami, příliš mnoho domácích úkolů může mít na jejich učení negativní dopad. Malé děti často také nevědí, jak si z domácího úkolu odnést co nejvíce, proto delší domácí úkoly mohou být akorát ztrátou času. (Cooper, 1989; Cooper a další, 2006; Marzano a Pickering, 2007). Pozitivní vliv na dítě má ovšem pravidelné čtení, obzvlášť pokud jsou zapojeni i rodiče.

Větší význam domácích úkolů pro druhý stupeň

S narůstajícími schopnostmi efektivně se učit stoupá i efektivita domácích úkolů pro děti na druhých stupních základních škol. Studie ovšem ukázaly, že pokud domácí práce překročí 90 až 100 minut denně, výsledky žáků v testech ve škole klesají. (Fernández-Alonso, Suárez-Álvarez a Muñiz, 2015). Záleží vždy na kvalitě, ne na kvantitě domácích úkolů.

Domácí úkoly pro středoškoláky?

Jelikož by středoškoláci měli být v učení již zcela samostatní, plnění domácích úkolů může jejich učení výrazně pomoci. Opět ovšem platí, že by úkoly neměly překročit určitý limit. (Cooper a další 2006; Marzano a Pickering 2007). Pokud nad prací do školy stráví denně více než dvě hodiny, jsou okrádáni o čas, který by mohli věnovat také svým dalším zájmům, rodině a blízkým. Přílišná námaha a stres také škodí jejich zdraví a narušuje spánkový režim.

[irp posts=“5195″ name=“V jakých zemích rodiče nejvíce pomáhají s domácími úkoly?“]