Proč studenti zapomínají a co s tím můžeme dělat

V jedné hodině se studenti naučí novou látku a v druhé hodině zjistíte, že jim v hlavě zůstalo jen minimum informací. I když samozřejmě problém v tomto případě může ležet na mnoha místech, jedním z důvodů, který je pro náš mozek zcela přirozený, je zapomínání.

Již víme, že nezáživné memorování informací vede jen k rychlému zapomínání. Vědci z oblasti neurovědy se proto zabývají tím, jakým způsobem náš mozek zapomíná a v souvislosti i s tím, jak je možné naše vědomosti v hlavě déle uchovat. Jaké výstupy z toho vyplývají pro učitele samotné?

V nedávném vědeckém článku publikovaném v časopise Neuron se neurobiologové Blake Richards a Paul Frankland zabývali predominantní myšlenkou, že zapomínání je proces ztráty – tedy že ztrácíme vědomosti přes naší velkou snahu je v mozku uchovat. Dle vědců Richardse a Franklanda však cílem naší paměti není jen informace uchovávat, ale také optimalizovat naše rozhodování v chaotickém a rychle se měnícím prostředí. Zapomínání je dle jejich teorie evoluční strategie; proces, který běží v pozadí naší paměti, a jenž má na starosti hodnocení a třídění již nepotřebných informací, které už nepřispívají k přežití našeho druhu.

5 strategií pro učitele

V momentě, kdy se učíme novou informaci, vzniká nové synaptické spojení v mozku. Jaké jsou dvě základní strategie pro lepší pamatování? Měli bychom se snažit v mozku vytvořit co nejvíce spojení (jednoduché je si tento koncept představit jako vytváření pavoučí sítě) a za druhé navracet se k uloženým informacím po nějaké čase. Jak tyto dvě rady aplikovat v praxi? Jaké metody je výhodné zakomponovat do výuky?

1. Vysvětlil bys mi to, prosím?

Když někomu látku vysvětlujete, je nutné, abyste ji chápali jako celek a se všemi souvislosti. Nejen to napomáhá studentům k lepšímu učení. Když si studenti budou moci látku vysvětlovat mezi sebou, přínos to bude pro obě strany.

2. K látce se vracejte

Téma projít, uzavřít a vrhnout se na jiné? Takový postup je sice organizačně jednodušší, ovšem studentům prospěje, když se k probrané látce vrátíte. A to třeba i jen zmínkou ve vašem výkladu nebo zadáním krátkého úkolu, který by se vztahoval k již probrané kapitole.

3. Pravidelně zapojujte malé kvízy a testy

Testy takového typu by neměly mít velkou váhu či mohou být zcela neznámkované. Místo klasického zodpovídání otázek na papír můžete vyzkoušet i interaktivnější metodu, jakou je například kvízový internetový portál Kahoot.

4. Témata a problémy mixujte a prokládejte

Pro trénování paměti a pro lepší uchování znalostí se vyplatí nechat studenty přijít nejprve na to, do které kategorie problém spadá, a a až teprve poté, jak ho řešit. Podobá se to vlastně praxi ze života, kdy problémy taktéž nemáme rozškatulkovány do odpovídajících kategorií.

5. Texty kombinujte s obrazovým materiálem

Je snadnější zapamatovat si informaci, kterou přijmeme více smyslovými kanály. Zatímco je většina obsahu hodin ve škole zaměřena na poslech (mluvený výklad učitele), náš mozek uvítá, když bude moci informace čerpat vícero cestami.

Jaké z metod již používáte? A které by podle vás stály za vyzkoušení?