Bez digitálního čtení se již neobejdeme. Jak ale číst digitálně a „do hloubky“?
Většina čtení se u mladých lidí děje na digitálních zařízeních. Tablety a počítače se stávají součástí školní výuky, a i mnoho testů se odehrává za pomoci technologického vybavení. Jenže úryvkovité čtení internetových článků nám brání tomu, abychom se digitálně naučili číst i delší texty. Jak je možné proniknout do hloubky textů a vzít si z nich stejné množství informací jako ze čtení materiálů vytištěných na papíře?
Davin Hess z amerického UC Berkeley History-Social Science Project učí učitele společenských věd, jak žákům předat schopnost tzv. čtení „do hloubky“. Techniky byly již dříve vymyšleny pro čtení na klasickém papíře, ale Hess je přenesl do digitálního prostoru.
Čtení na papíře vs. digitální čtení. Jak moc jsou rozdílné?
Tyto dva způsoby čtení se od sebe zásadně liší a vědci se snažili pochopit, jak a proč lidé zacházejí s těmito dvěma médii odlišně. Jisté však je, že v případě digitálního čtení si lidé z textu odnášejí méně.
Ti, kteří preferují čtení tištěných materiálů, mezi výhodami uvádějí možnost otáčení stránek, psaní poznámek na okraj a lepší pamatování si informací díky jejich jasnému rozmístění na stránce.
V kontrastu s tím se digitální čtení odehrává na ploché obrazovce a v textu je mnohokrát odkazováno na jiné zdroje, tím pádem je znemožněné nerušené lineární čtení. Je také nutná větší sebekontrola. Možnost ihned si dohledávat na internetu informace je skvělá, ale přináší s sebou také velké riziko, protože proces čtení je fragmentován.
Zásady digitálního čtení
Jak si tedy ze čtení na počítači nebo na tabletu odnést co nejvíce? Hlavním cílem je zpomalit a opravdu vědomě se na text zaměřit. Druhou metou je aktivně propojit studenty s obsahem textu a vybídnout je ke kladení otázek a případnému vyvolání debaty. Čtvrtým cílem je reflektovat přečtený text. Hess pro tyto aktivity nejčastěji používá službu Google Docs, která je již teď dostupná pro většinu škol a také nabízí mnoho nástrojů pro interakci.
