Transfer technologií, seznamte se!

Jejich činností je evidence a vyhledávání zajímavých projektů s komerčním potenciálem, ať už je to know-how, online nástroje nebo hmatatelné technické vychytávky vycházející z vědeckých aktivit odehrávajících se na fakultách univerzity. Druhou oblastí aktivit je především ochrana duševního a průmyslového vlastnictví. Garanti transferu technologií mají také za úkol připravovat směrnice ošetřující práva zúčastněných stran, tedy firem, univerzit a výzkumníka.

Klíčem k úspěchu je vynikající povědomí o činnostech probíhajících uvnitř jednotlivých oddělení a vytrénovaný cit pro posouzení případného komerčního potenciálu jednotlivých projektů. „Zásadní je komunikace s katedrami, budování vztahů s jejich zástupci, neustálá výměna informací o dění, o projektech, na kterých se právě pracuje. Často je zapotřebí také přesvědčovat zástupce kateder, co zajímavého může případná komercializace přinést,“ hovoří o svých zkušenostech Michaela Mrázková, garantka transferu technologií pro Filozofickou fakultu Univerzity Palackého. Stává se také, že výzkumník potřebuje podporu z oblasti transferu technologií a zažádá si o ni sám. Ocení tak konzultaci, vyhodnocení předností a slabin konkrétního projektu, návrh úpravy potřebné k tomu, aby bylo možné projekt dotáhnout do úspěšného konce. „Výzkumník má možnost se přihlásit do výzvy Proof of Concept (link: www.vtpup.cz/poc), kterou během roku průběžně vyhlašujeme. Rada pro komercializaci Univerzity Palackého pak vybere a doporučí projekty vhodné ke komerčnímu uplatnění. Už během realizace projektu se snažíme propojit výzkumníka s konkrétní firmou. V případě dohody se řeší forma spolupráce, nákup licence nebo práv“, uvedl Petr Kubečka, vedoucí oddělení transferu technologií Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci.

Autorská práva se hlásí ke slovu

Na téma ochrany duševního a průmyslového vlastnictví se klade stále větší důraz. Aktuálními se ale stávají i další přidružená témata jako například odměňování akademiků. Ochrana neslouží ve prospěch pouze jedné ze zúčastněných stran. Univerzita se chrání proti tomu, aby nepřicházela o zisk z vlastního výzkumu a vývoje, do kterého investuje významné prostředky. Výzkumník a jeho úspěšný projekt se těší zajištění právní ochrany díla ze strany univerzity. Univerzita disponuje přednostními právy, výzkumník má i přesto nárok na nezanedbatelný podíl na zisku. Univerzita se díky nastavení férových podmínek stává rovnocenným partnerem firmě. „V současné době se hledají především různé způsoby nastavení spolupráce tak, aby byla výhodná jak pro oblast akademiků tak i podnikatelů. Každá univerzita k tomu využívá vlastní směrnice nastavující podíl na zisku, nastavení práv k danému výzkumu atp. Spolupráce se může rozrůst i za hranice fakulty či univerzity, příkladem je Centrum regionu Haná zabývající se biotechnologickým a zemědělským výzkumem nebo Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů. Zúčastnění se tak mohou obohacovat navzájem a dosáhnout tak lepších výsledků,“ říká garantka.

Pokud se jedná o potenciál komerčního využití vědeckých aktivit napříč obory, přírodovědné či technicky zaměřené obory mají v této oblasti výhody. Mladí výzkumníci v těchto oborech mohou přijít s něčím praktickým a uchopitelným, a tedy i uživatelsky atraktivnějším. Přestože v tomto ohledu jsou zatím humanitní obory v českém prostředí poněkud přehlíženy, i zde se už dnes slaví dílčí úspěchy. „Například na Katedře obecné lingvistiky na Filozofické fakultě zaujal takzvaný lingvistický software Quitaoline, který nachází využití u širší škály uživatelů od policejních složek až po vědecká pracoviště,“ doplňuje garantka a dodává: „Předpokládáme, že do budoucna počty úspěšných projektů i z humanitních oborů významným způsobem porostou.“