EDUin proti aktuálnímu pojetí přijímacích zkoušek na SŠ: deformují vzdělávání na základkách
EDUin ve své tiskové zprávě reagoval na dění spojené s chybami v přijímacích zkouškách od společnosti Cermat.
„Učitelé ze základních škol stále častěji upozorňují, že podoba jednotných přijímacích testů na střední školy deformuje obsah vzdělávání na některých základních školách. Úlohy jsou z významné části zaměřeny na ověřování nevyužitelných znalostí, zejména v českém jazyce. Cermat zároveň přiznává, že podobu testů může ovlivnit relativně malá vlivová skupina a vedení Cermatu nemá problém s tím, takové objednávce vyhovět. Zároveň upozorňujeme na fakt, že zavedení testů velmi pravděpodobně zvýšilo riziko nárůstu nerovnosti v přístupu ke vzdělávání.
Z diskusí s učiteli na různých základních školách vyplývá, že minimálně v 9. třídách musejí vlivem aktuální podoby přijímacích zkoušek rezignovat na vzdělávání podle rámcových vzdělávacích programů v jejich šíři a hloubce. Místo toho se věnují přípravě na testy. Ředitel Cermatu Jiří Zíka v rozhovoru pro Aktuálně.cz potvrzuje, že testy mají skutečně přimět školy k tomu, aby na ně své žáky připravovaly.
Podle prohlášení ředitele Cermat ve stejném rozhovoru došlo také v případě jednoho testu ke zvýšení obtížnosti. Test z matematiky pro uchazeče o studium na osmiletých gymnáziích byl upraven na základě požadavků několika škol, které mají speciální matematické třídy.
„Úlohy jsou z významné části zaměřeny na ověřování nevyužitelných znalostí, zejména v českém jazyce,“ uvádí EDUin.
Výzkumnice z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Jana Straková, stejně jako další odborníci, upozorňují na pravděpodobný negativní vliv, jaký mají přijímací zkoušky na děti z méně podnětného prostředí a jejich šanci i motivaci dosáhnout maturitního vzdělání.“
Ve své tiskové zprávě EDUin také vyzývá MŠMT k tomu, aby revidovalo přijímací zkoušky, nastavení náročnosti testů a celý proces, jakým je náročnost určována. Pozornost by se však podle nich měla věnovat i jejich struktuře a vlivu testů na podobu vzdělávání na základních školách. Důležité je také zjistit, jestli má současná podoba zkoušek vliv (a případně jaký vliv) na děti pocházející z méně podnětného prostředí.
Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, uvedl následující: „Každoročně se opakující stížnosti na neřešené problémy přijímacích zkoušek a nezodpovězené otázky, které se dotýkají jejich vlivu, doposud nevyvolaly na ministerstvu školství potřebu jakkoliv analyzovat či revidovat, co vlastně přijímací zkoušky způsobují. Je proto třeba neustále opakovat, že je třeba začít místo chaotických a nepromyšlených kroků dělat skutečnou vzdělávací politiku.“
Centrální zadávání přijímacích i maturitních zkoušek paradoxně způsobilo, že pro školy jsou zadání přijímacích testů a maturitních úkolů důležitější pro zaměření výuky než zadání stanovené v RVP – podle úspěšnosti žáků u přijímacích a maturitních zkoušek jsou hodnoceny školy, ale také ředitelé škol i učitelé. S určitou mírou nadsázky se nejmocnější osobou v českém vzdělávání na základních a středních školách stává ředitel Cermatu. To by samo o sobě nebylo tak tragické, kdybychom při těchto zkouškách místo dílčích znalostí ověřovali spíše čtenářskou, matematickou gramotnost, schopnost kriticky myslet a propojovat různé oblasti poznání.