Čím se chtějí stát patnáctiletí? Vedou doktoři a učitelé

Učinit rozhodnutí je v dnešní době samo o sobě složité, a to obzvlášť, pokud se jedná o volbu s dlouhodobými následky pro život. Nová studie OECD se zabývá kariérovým poradenstvím a rozhodnutími, která s výběrem kariéry souvisí.

Dle dat z OECD měření 2015 je zřejmé, že většina 15tiletých již má nějaké kariérní plány: pouze 15 % z nich se vůbec nerozhodlo, co chtějí do budoucna dělat. Získané informace nám však zároveň ukazují, že mladí lidé nejsou při výběru kariéry příliš kreativní. Jeden z deseti se chce stát doktorem. Jaká povolání si 15tiletí nejčastěji volili, si prohlédněte v následujícím grafu.

Zdroj: OECD

Způsob, jakým si mladí lidé vybírají své budoucí pracovní plány, je silně ovlivněn jejich rodiči, sociálním prostředím nebo tím, jak sami sebe v tomto věku vnímají. Například znevýhodnění studenti chtějí znatelně méně pracovat jako profesionálové. Dobré finanční zabezpečení rodičů a další výhody hrají významnou roli v utváření studentových očekávání, rozhodující je také původ nebo pohlaví.

Mladí lidé nejsou při výběru své kariéry příliš kreativní.

Vzdělávací systém se individuálním přáním a potřebám žáka přizpůsobuje jen velmi obtížně, při výběru kariéry samozřejmě pomoci může, ale neděje se tomu často. To ovšem nemusí platit pro kariérové poradenství. Ze studie je zřejmé, že poradenství má pozitivní vliv na vzdělávací, společenskou i ekonomickou situaci žáka.

Co stojí v cestě efektivnímu kariérnímu poradenství?

Kariérní poradenství je ve školním prostředí přehlíženo, studentům je nabízeno příliš pozdě a také je často podfinancováno. Situaci samozřejmě nepomáhá ani málo zkušený personál školy s nedostatečnými znalostmi o trhu práce. Žákům, kteří ke kariérnímu poradenství nemají žádný přístup, by přitom pomohlo nejvíce.

Samozřejmě dobrou variantou je i poradenství nabízené mimo školu. Ať již ve škole nebo mimo ni, poradci studentům pomáhají mnoha způsoby – například pomocí rozličných dotazníků, testů na zjištění jejich největších zájmů a preferencí. Také je ovšem důležité, aby jim byly představeny jim doposud neznámé profese a cesty, jak jich dosáhnout.

Pouze kolem 30 % respondentů PISA do svých 15 let navštívilo pracovní veletrh. Ze studie je také zřejmé, že do aktivit, do kterých jsou zapojeni zaměstnavatelé a firmy, se studenti zapojují méně častěji než do aktivit, které jsou pořádány jen školou.

Významnou roli mohou při propojování mladých lidí a profesionálů z pracovního trhu hrát moderní informační a komunikační technologie. Díky nim je snadnější studenty informovat o velkém rozsahu existujících povolání, a pomoci jim tak s důležitými rozhodnutími pro budoucí život.

Celou studii najdete pod tímto odkazem.

Zdroj
oecdeducationtoday.blogspot.com

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Close
Close