Muži za katedrou jsou stále vzácností
Dělit domácí práce na ženské a mužské je staromódní. S emancipací, možností kariérního růstu a větším prostorem žen ve veřejném životě pomalu přicházejí změny ve vnímání našeho soužití a postupně se začínáme férově dělit o povinnosti doma. V reálném životě máme k ideálnímu poměru padesát na padesát ještě hodně daleko, ale přece jen jsme za posledních třicet let ušli kus cesty. České školství by podobnou změnu potřebovalo jako sůl.
Těžko bychom hledali feminizovanější obor, než je školství. V zemích OECD se v posledních letech poměr žen ve školství drží na dvou třetinách ku třetině mužů, což nemůžeme považovat za vyrovnaný stav. U nás je však situace zdaleka nejhorší v celé Evropské unii. Do statistik jsou zahrnuti i externí učitelé, kteří ve škole tráví minimum času, a žáci tak průměrně prožijí s mužskými učiteli jen šestinu doby. S rostoucím stupněm vzdělávání jejich zastoupení posiluje. Statistiky OECD ukazují, že počtem sice ženy muže převyšují, ale na druhou stranu se jim nedaří pronikat do vedoucích pozic. Podle ministerstva školství obsazují muži asi 15 % míst vyučujících na základních školách a téměř 35 % ředitelských míst, přičemž jejich práce bývá lépe finančně ohodnocena než práce jejich ženských kolegyň. S rostoucím stupněm vzdělávání v zemích OECD podíl žen klesá. V předškolním vzdělávání jich najdeme 97 %, na základních školách 82 %, na středních 63 %, a na vysokých školách dokonce jen 43 %. Pojďme se společně podívat, jak vypadají školy, ve kterých se vyrovnaný poměr mezi ženami a muži v učitelském sboru udržet daří!
Bez srdcařů to nejde
V poslední době si získala pozornost médií základní škola v Trmicích na Ústecku, jejíž deváťáci si sami otextovali písničku Michaela Jacksona, pronajali studio a natočili klip, který nadchl posluchače chytlavým textem velebícím učitele odvážných deváťáků. Skladbou upozornili na své schopnosti, ohromnou nabídku kroužků a volnočasových aktivit na půdě školy, ale i na nebývale vyrovnaný počet mužů a žen v jejím sboru. S trmickou základní školou se hravě může měřit vyhlášená základní škola Březová ve Zlínském kraji, která nabízí individuální vzdělávání pro hendikepované, doma vzdělávané nebo například v zahraničí žijící žáky.
Dalším příkladem genderově vyrovnaného prostředí je základní škola Navis v Dobřejovicích u Prahy, jež vznikla teprve v roce 2011 a každému žákovi přiděluje tutora, který se věnuje nejen jemu, ale pracuje s rodinou jako celkem. „Je pravda, že v poměru učitelů a učitelek jsme na naší škole téměř vyrovnaní. Hodně tomu napomáhá to, že v každém rodícím se projektu je potřeba ‚srdcařů‘, kteří jsou ochotni dělat práci pro vizi projektu, i když si pro sebe původně plánovali jiný směr. Myslím si, že tolik mužů jsme sehnali právě proto, že jsme jim nabídli vizi, se kterou chceme učit děti, a oni se s ní ztotožnili. Podařilo se nám nadchnout je pro smysl našeho projektu a mnozí z nich tak pracují na prvním stupni, i když to pro ně zprvu byla velká výzva,“ říká ředitel školy Jan Vepřek. „Srdcařem“, který se výuce věnuje s nadšením, je i Marek Böhm, učící fyziku na Křesťanském gymnáziu v Praze. Ten vybočuje ze statistik uvádějících, že většina mužů ve školství touží spíše po řídicích pozicích než po místě řadového pedagoga. „Mě osobně na učení nejvíc baví právě práce se studenty. Jestli bych se chtěl stát ředitelem? Učení by mi chybělo a štvalo by mě, že většinu času musím věnovat administrativě. Takže můj cíl to rozhodně není,“ přemýšlí Marek Böhm.
Ty správné vzory za katedrou
Z loňských dat Českého statistického úřadu vyplývá, že ve 175 tisících domácností žijí děti jen s jedním rodičem. Ať už je ovdovělý, svobodný, nebo rozvedený, obtížně dítěti nahradí chybějící vzor v podobě druhého rodiče. Ve třech pětinách jde o ženy. Pokud se ani ve škole mužských vzorů nedostává, nerovnováha se prohlubuje. Liší se muži a ženy v přístupu k žákům, nebo je vlastně jedno, kdo zasedá za katedru častěji? „Každý máme specifický přístup k dětem, ať už jsme žena, nebo muž,“ tvrdí Jan Vepřek a dodává: „Určité vzorce chování jsou ale bližší tomu či onomu pohlaví a děti by měly mít možnost zažít obojí. Problém českého školství je v tom, že potkávat se pravidelně s muži v učebním procesu na prvním stupni základní školy není běžné. A to je právě období, kdy mnozí chlapci zanevřou na školu s tím, že to ‚není pro ně‘.“
Marek Böhm vidí situaci podobně: „K učitelce se děti chodí svěřit a vyplakat, k učiteli jdou spíše pro radu a pro povzbuzení. Ale samozřejmě jednoznačně to takto oddělit nejde. Třídní učitel musí plnit obě role. Absence mužů je na českých školách znát. Děti se často přeřeknou a říkají mi paní učitelko. Jsou na to prostě zvyklé. Některé z nich na základní škole nepotkaly mužské učitele vůbec a jsou v šoku, když do třídy vstoupí muž.“ Dodává, že vyrovnanější poměr učitelek a učitelů prospívá i atmosféře v samotném učitelském sboru.
Změna je trvalý stav
Zvolili byste si v osmnácti letech učitelskou dráhu vy? Některé muže odrazuje často přetřásané nízké finanční ohodnocení. V loňském roce jsme psali o tom, že učitelství evokuje povolání obdobné mateřství, a navíc umožňuje lepší sladění pracovního a rodinného života, čímž si získává více žen. Podle Jana Vepřeka v systému chybí peníze a také možnost kariérního postupu. Problém podle něj nezačíná až po absolvování pedagogické fakulty, ale mnohem dříve, než si uvědomujeme. „Studenti na pedagogické fakulty totiž nejdou již z toho důvodu, že nevidí možnost, jak se učením slušně uživit. Na pedagogických fakultách se tak objevují studenti, kteří buď vůbec nechtějí učit, nebo kteří se nedostali jinam,“ upozorňuje a připomíná: „Je potřeba zvýšit prestiž učitelského povolání, a to ve dvou zásadních oblastech: zvýšit učitelům platy a podpořit zdravou komunikaci s rodiči.“
Ať už jde o jakékoliv překážky, faktem je, že učitelé-srdcaři je zdatně překonávají a školství zůstávají věrni navzdory obtížím. Hrnou se do škol, které se od průměru odlišují a dávají pedagogům volnost. Pro Vítězslava Dohnala, ředitele ScioŠkoly v Brně, kde klasické učitele nahrazují takzvaní průvodci, se s dobrým pedagogem mění i způsob výuky. „Dobrou výuku pro 21. století si představuji tak, že cílem je rozvoj osobnosti namísto získání a trénování parciálních znalostí,“ doplňuje. Síť ScioŠkol, které jsou v počtu mužů mezi pedagogy nadprůměrné, se drží hesla Změna je pro nás trvalý stav. Doufejme, že stejně trvale se bude měnit i situace mužů v učitelství k lepšímu!
Myslím, že problém je i v tom, že ženy o muže učitele nemají příliš zájem.