Odhadování místo memorování. Proč nám hádání informací výrazně pomáhá při učení?
Přesto, že je memorování stále populární metodou, je zároveň jednou z nejméně efektivních. Studenti do sebe sice nasoukají mnoho dat, mají ovšem problém si je po delší době opětovně vybavit.
Nová studie se zabývá tím, jak začleňování hádanek a doplňovaček do vyučovacích hodin může znatelně zlepšit naši schopnost si informace znovu vybavit.
Vědci dali 32 dospělým účastníkům experimentu za úkol zapamatovat si a následně zopakovat dvojice slov, a to pomocí dvou následujících metod. Tou první je známé memorování pomocí opakování, druhou byla metoda „pokus a omyl“. Během té bylo účastníkům ukázáno první slovo a jejich úkol spočíval v odhadu následujícího slova. Vědci jim také následně prostřednictvím zpětné vazby sdělili, zda jejich odhad byl „blízký“ nebo „zcela nesprávný“.
Oproti mechanickému memorování metoda „pokus a omyl“ donutí studenty se nad danými fakty opravdu zamyslet.
Po deseti minutách si museli účastníci zadané dvojice znovu vybavit. Zatímco díky memorovacímu způsobu si zapamatovali jen 54 % dvojic, po metodě „pokus a omyl“ se již jednalo o 65 % (v případě, že jejich původní odhad byl „zcela nesprávný“). Pokud se však v předchozím kroku dozvěděli, že jejich odhad byl „blízký“, opětovné vybavení informací již bylo úspěšné z 79 %.
Pokud jsou odhady studenta blízké správné informaci, jeho učení bude úspěšnější, než když jeho odhady budou zcela nesprávné. Je však důležité poukázat na celý proces odhadování a domýšlení informací, jelikož oproti mechanickému memorování tato metoda donutí studenty se nad danými fakty opravdu zamyslet. Pokládání otázek napomáhá při vyplňování pomyslné mezery mezi tím, co žák již ví a co se má naučit.
Co si můžeme ze studie odnést?
Pokud jste učitel, zkuste do výuky začlenit aktivity, které budou obsahovat hádanky a doplňovačky. Studenti se díky tomu naučí nad informacemi více zamýšlet, a z hodin si tak odnesou více vědomostí.
Nezkrácenou verzi původního článku naleznete na webu Edutopia.org.
