Jaký je smysl studentských parlamentů?

Co jsou studentské parlamenty?

Studentské parlamenty představují skupiny studentů ve věku 13–25 let, kterým není lhostejné okolí. Jedná se o mládežnické skupiny, které se aktivně zapojují do občanského života. I když se jejich podstatná část skládá pouze ze středoškolských studentů, můžeme najít i parlamenty se staršími členy či čistě vysokoškolské. Pokud jde o počet členů, v jednom parlamentu jich najdeme asi 10–15.

Jaká je struktura studentských parlamentů?

Hlavní studentský parlament, pod který spadají všechny ostatní, se nazývá Národní parlament dětí a mládeže. Má 28členné předsednictvo a je zastřešujícím uskupením pro všechny ostatní, jelikož má nejen nejvíce kontaktů a největší váhu při vyjednávání, ale může vytvářet projekty na národní úrovni, což není v moci menších, regionálních parlamentů.

Krajské a městské parlamenty

Studentská uskupení se snaží svojí strukturou napodobit skutečné orgány. To je taktéž důvod, proč jsou pod NPDM krajské parlamenty. Ty se již více zaměřují na svůj konkrétní kraj a soustředí zde své aktivity, které jsou přizpůsobené potřebám daného regionu.

Jednotlivé krajské parlamenty pod sebou sdružují městské. Ty najdete v téměř každém větším městě, a i to v obcích, kde byste je možná nečekali. Existuje také jedna velmi důležitá věc, kterou mají městské a krajské parlamenty společnou i s NPDM. Tou jsou koordinátoři, jejichž prací je pomáhat studentům s organizací parlamentů a občas je směrovat tím správným směrem. Obvykle stačí, když se jednomu parlamentu věnuje jeden koordinátor, a rázem vše klape.

I v případě, že jste nikdy neslyšeli o NPDM, krajských nebo studentských parlamentech, určitě vám neunikly parlamenty školní. Nacházejí se na každém druhém gymnáziu nebo střední škole, tyto samosprávy se již staly nedílnou součástí studentského života.

Jak mění studentské parlamenty své okolí?

Hlavním smyslem studentských parlamentů bylo, je a vždy bude zapojení mladých do dění ve společnosti. Aktivní občanství, zodpovědný přístup k demokracii a fungování státu, stejně jako odstraňování generačních propastí; to jsou všechno cíle, kterých se studentské parlamenty snaží dosáhnout, aby přispěly ke zlepšení svého okolí.

Čeho konkrétně v těchto oblastech jednotlivé parlamenty dosáhly? Tak například Parlament dětí a mládeže města Ostravy v září uspořádal debatu s kandidáty na primátora města Ostravy, která pomohla ostravským studentům nahlédnout pod pokličku místní politiky. Obdobnou debatu i v podobném termínu přichystal taktéž Ústecký parlament dětí a mládeže, kde zástupci všech stran osvětlili mladým občanům programy těchto politických partají pro nadcházející čtyři roky.

Vytváření strukturovaného dialogu s komunálními politiky patří mezi jednu z hlavních činností regionálních parlamentů. Dalším významným bodem, na který jsou tito mladí lidé zaměřeni, je již zmíněné přibližování politiky a aktivního občanství jejich vrstevníkům, kteří se v této oblasti příliš neorientují.

Jelikož se studenti chtějí také bavit, pořádají i uvolněnější akce, například pravidelné filmové večery, které jsou dominantou Městského parlamentu dětí a mládeže Holešov. Více netradičním směrem se vydal Parlament dětí a mládeže města Ostravy, když připravil pro studenty středních škol turnaj v Archery game (adrenalinové lukostřelbě) v tamním zábavním centru.

Velmi aktivní je i Městský parlament dětí a mládeže Mnichovo Hradiště, který se aktivně podílí na tvorbě většiny akcí pro veřejnost a udržování společenského života ve městě. Letos členové parlamentu mimo jiné postavili májku nebo si již tradičně připomínají úmrtí regionální osobnosti Františka Mendíka. Dokázali zde uspořádat hudební festival Junity, který znamenal významné kulturní obohacení pro město. I proto jim byla předána Cena města Mnichovo Hradiště pro mládež za soustavnou společensky prospěšnou činnost.

Další obvyklou činností městských parlamentů jsou schůzky studentských samospráv z jednotlivých středních škol, kde si středoškoláci vyměňují zkušenosti, tipy a reflektují svá působení. Pro městské parlamenty tyto akce pořádá parlament krajský a zástupci krajů jsou zase zváni na schůze NPDM. Nabyté zkušenosti se tak předávají po celé republice a mladí mají možnost zakusit fungování opravdové národní organizace.

Samozřejmě ne vždy vše funguje, jak má. Občas se stane, že některý parlament svou činnost utlumí, výjimečně i zanikne, taková krajní řešení ale nastávají spíše v případě těch školních, větší parlamenty se mohou spolehnout na podporu svých koordinátorů.

V poslední době je kladen větší důraz na rozšiřování povědomí o fungování studentských parlamentů a snahu získat další členy, kteří se chtějí aktivně podílet na jejich chodu. Takovým zájemcům se potom otevírají dveře k úplně novým možnostem, jelikož nejenže spolupracují na různorodých projektech v motivujícím prostředí, ale také se například setkávají s představiteli obce či kraje. Pro úspěšné fungování parlamentu je absolutně nezbytná podpora ze strany komunálních politiků.

Přínos aktivního členství ve studentském parlamentu je pro mladé lidi nedocenitelný: řešení problémů, diskuse a spolupráce ve skupině vrstevníků, tvorba netradičních akcí a komunikace se zastupiteli regionu, to vše jsou praktické dovednosti, které ve škole získají jen málokdy.