11 argumentů proti cut-off skóre
V současné veřejné debatě o školství nám neustále někdo tvrdí, že máme příliš maturantů. Prý potřebujeme více řemeslníků. Prý jsou gymnázia zbytečná. Nápad na zavedení cut-off skóre u přijímacích zkoušek na SŠ snad byl již definitivně smeten ze stolu, to však neznamená, že se podobných nápadů ze strany politiků opět nedočkáme v budoucnu. Pojďme se podívat na 11 argumentů, které hovoří proti podobným opatřením.
-
- Maturitu ve skutečnosti složí 96 % středoškoláků. Alespoň to vyplývá z vyjádření CERMAT, které publikovala ČTK. „Od roku 2011 nezvládala státní maturity ani napotřetí podle informací Cermatu zhruba čtyři procenta žáků.“ Není tedy pravda, že by maturitu nezvládlo 37 %, jak tvrdí někteří hejtmani. Toto číslo udává pouze podíl neúspěšných ku všem přihlášeným k jarnímu termínu maturitní zkoušky a zahrnuje i studenty, kteří se k maturitě vůbec nedostavili.
- Na základě výsledku testování v 15 letech nelze předvídat, zda student o čtyři roky později odmaturuje. V současnosti neexistují žádná data o souvislosti výsledku u jednotných státních přijímacích zkoušek s výsledkem u maturit. Nápovědou mohou být data z projektu Vektor, který realizovalo Scio mezi lety 2010-2014, jehož výstupy si můžete prohlédnout i v interaktivní podobě. V rámci Vektoru řešili středoškoláci testy z matematiky a českého jazyka nejprve v 1. ročníku a posléze ve 4. ročníku. Zjištěním z tohoto projektu je, že korelační koeficient výsledku z matematiky je pouze 0,55 a z českého jazyka 0,66. Z výsledků testování dále vyplývá, že pokud bychom nastavili cut-off skóre na 30 % bodového zisku z matematiky, celých 28 % dětem by bylo znemožněno studium maturitních oborů, i když přitom mají na to, aby maturitu, byť třeba napotřetí, složily. Jen pro ilustraci, v roce 2018 by to znamenalo, že bychom 18 tisíc dětí, které by zvládly maturitní zkoušku, poslali místo maturitního oboru na učiliště.
zdroj: Scio - Přijímací zkoušky neměří studijní předpoklady. Česká školní inspekce tvrdí, že na střední školy jsou přijímáni žáci s nízkými studijními předpoklady. Přijímací zkoušky však vypovídají zejména o tom, kolik času strávili studenti přípravou. Jsou tak zvýhodněny děti z bohatších rodin, jejichž rodiče jim mohou koupit přípravné materiály či kurzy. Nejlépe to v rozhovoru pro Lidové noviny vystihla na příkladu přijímacích zkoušek na víceletá gymnázia docentka Jana Straková: Z výsledků šetření je zřejmé, že děti věnují přípravě na přijímací zkoušky velikou péči. Čtyřiaosmdesát procent žáků uvedlo, že se v posledním pololetí před přijímačkami připravovali minimálně jednou týdně, téměř polovina žáků skoro každý den. (…) Většina dětí v dotaznících projektu Close uvedla, že u přijímacích zkoušek řešily úlohy, které by bez doučování nezvládly. „Předpoklad, že všichni žáci, bez ohledu na rodinné zázemí, mají stejný přístup ke studiu na víceletém gymnáziu, je mylný. Tím, že systém spoléhá na přípravu v rodině, jsou žáci z rodin, které jim nejsou schopny pomoci s přípravou nebo jim přípravu zaplatit, v přístupu ke studiu znevýhodněni“ .
Z výsledků Studentských voleb do Poslanecké sněmovny pak vyplývá, že na učilištích volilo výrazně více studentů anti-systémové a extremistické strany.
- Samotné testy nejsou ani zdaleka dokonalé. Testování znalostí a dovednostní žáků je měřením. Test ale není teploměrem nebo jiným instrumentem, který by spolehlivě dokázal změřit určitou fyzikální veličinu. V rámci testování u přijímacích zkoušek totiž měříme tzv. latentní, neboli nepozorované proměnné. Latentní proměnnou je například schopnost řešit matematické úlohy nebo znalost českého jazyka. Testy ovšem sestavují lidé, a tak občas do testu zařadí úlohy, které zjišťují něco trochu jiného než zbytek testu. Velký vliv také hraje náhoda a každému žákovi určité úlohy „jinak sednou“ . Je tedy potřeba mít při použití jakéhokoliv testu na paměti, že i sebelepší test je zatížen určitou chybovostí, kterou můžeme odhadnout pomocí výpočtu reliability. Jedna kontroverzní úloha (vzpomeňme na traktor) pak může připravit o možnost maturitního studia tisíce dětí. Je opravdu zcela nemyslitelné předpokládat, že jeden výsledek v testu dovede předpovědět úspěšnost v celém dalším studiu.
- Není jasné, kdo by určil hodnotu cut-off skóre. Tu je přitom nutné stanovit individuálně pro každý test. Pokud bychom zavedli cut-off skóre na úrovni 30 % bodů z velmi lehkého testu, může se stát, že tuto hodnotu přesáhnou téměř všichni jeho řešitelé. Pokud naopak použijeme stejné kritérium u velmi těžkého testu, může se stát, že pod hranicí skončí více než polovina řešitelů. Kdo určí hodnoty cut-off skóre nebo obtížnost testu, přitom není jasné. Důsledky svévolné manipulace s obtížností testu můžeme vidět na příkladu státních maturit z češtiny, kdy výraznou změnou v jejich obtížnosti došlo k meziročnímu navýšení podílu neúspěšných maturantů o 1,3 %.
- Cut-off skóre by postihlo zejména uchazeče o nástavbové studium a dívky. Jak vyplývá ze závěrečné zprávy o jednotných přijímacích zkouškách na webu CERMAT, zavedení plošného cut-off skóre by nejvíce postihlo ty zájemce o maturitní studium, kteří mají výuční list a chtějí si zvýšit vzdělání. To je paradoxní, pokud vezmeme v potaz argument zastánců cut-off skóre, že celé toto opatření má naopak vést ke zkvalitnění vzdělání v Česku. Dle ministra školství Roberta Plagy by cut-off skóre navíc postihlo zejména dívky. Pokud je tomu tak, přispěl by tento problém navíc i k navýšení rozdílu v odměnách mužů a žen, který v Česku činí 22 % a patří tak k nejvyšším mezi zeměmi EU.
zdroj: CERMAT - Absolventi maturitních oborů a gymnázií mají nejvyšší mzdy a nejnižší nezaměstnanost. O tomto bodu netřeba vést dlouhé diskuze. Jak v Deníku N ve své analýze upozornil Patrick Zandl, veškeré argumenty hovořící pro navýšení počtu učňů postrádají z ekonomického hlediska smysl. Podle dat Národního ústavu pro vzdělávání je nezaměstnanost absolventů gymnázií 1,5 %, zatímco nezaměstnanost absolventů učilišť je 5 %. Dle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí pak dosahují lidé s maturitou na výrazně vyšší průměrnou mzdu než lidé bez maturity, což je notoricky známý fakt, který je ovšem zřejmě potřeba některým politikům připomenout. A pokud by snad někdo chtěl argumentovat tím, že lidé s maturitou skončí na „zbytečných humanitních školách“, můžeme ho odkázat na článek datových novinářů z Českého rozhlasu, ze kterého například vyplývá, že absolventi humanitní FF UK mají v průměru nižší nezaměstnanost než absolventi poloviny fakult technicky zaměřeného ČVUT.
zdroj: NÚV - V Česku chodí na střední školy všeobecného zaměření nejméně žáků z celé EU. Jak vyplývá z dat Národního ústavu pro vzdělávání zpracovaných na základě údajů OECD a Eurostatu, v Česku máme pouze 27 % studentů, kteří se vzdělávají všeobecně. Další omezování všeobecného vzdělání by tak zcela absurdně zanechávalo Česko ještě více ohroženo budoucími změnami na trhu práce, než je tomu nyní. Například podle analýzy poradenské společnosti PwC je Česko spolu se Slovenskem zeměmi nejvíce ohroženými automatizací a robotizaci průmyslu. V Česku tato změna konkrétně může ohrozit až 40 % pracovních míst. Data navíc ukazují, že z absolventů učilišť, kteří si přejí pracovat ve svém oboru, jich ve skutečnosti 44 % pracuje v jiném oboru. Je tedy nasnadě, že úzce specializované vzdělání, které nabízejí učiliště, není vůbec dobrou průpravou do života ve 21. století.
zdroj: NÚV - V Česku se vzdělání dědí. Jak uvádí EDUin s odkazem na OECD, pouze čtyři procenta dětí rodičů s učňovským nebo základním vzděláním získají vyšší než středoškolské vzdělání. Tato skutečnost vyplývá i ze srovnání, které publikoval The Economist. V Česku pouze něco málo přes 20 % populace získá vyšší vzdělání, než na jaké dosáhli jejich rodiče.
zdroj: The Economist - Česko patří k zemím s nejnižším středoškolským drop-outem v EU. V roce 2017 předčasně opustilo střední školu 6,7 % studentů. Průměr Evropské unie je přitom 10,6 %. Pozorujeme sice mírně stoupající trend, i tak je ale Česko v tomto ohledu devátou nejlepší zemí v EU. Tvrzení některých zastánců cut-off skóre, že ze střední školy odchází příliš mnoho studentů, a proto na ně musíme méně studentů také pouštět, se tak nezakládá na pravdě. Této problematice jsme se v Perpetuu věnovali již v minulosti.
Úzce specializované vzdělání, které nabízejí učiliště, není vůbec dobrou průpravou do života ve 21. století.
- Na učilištích se nerozvíjejí gramotnosti a chybí občanské vzdělávání. Z výsledků šetření PIACC z roku 2012 plyne, že lidé s maturitním vzděláním dosahují výrazně lepších výsledků ve čtenářské, matematické i IT gramotnosti. Tyto dovednosti jsou přitom zásadní pro orientaci ve světě a jejich zvládnutí je potřebná jak v jakémkoliv zaměstnání, tak zejména v běžném životě. Data ze zmíněného šetření zpracovali datoví novináři z Českého rozlasu. Z výsledků Studentských voleb do Poslanecké sněmovny pak vyplývá, že na učilištích volilo výrazně více studentů anti-systémové a extremistické strany. Například mezi studenty na učilištích získali SPORTOVCI 10,6 % , ROZUMNÍ 6,8 % a Blok proti Islamizaci 7,1 %. Občanské vzdělávání pomáhá lepší orientaci ve veřejném prostoru a politickém dění. Studenti, kteří se učí pouze úzce vymezenému řemeslu, se občansky nevzdělávají, což je přitom zcela zásadní jak pro ně samotné, tak pro celou společnost. Zde jen poznamenejme, že je samozřejmě nutné rozvíjet gramotnosti a občanské vzdělávání studentů učilišť bez ohledu na jejich počet. To však vyžaduje dlouhodobou a systematickou práci, což přesně návrh na zavedení cut-off skóre nenabízí.
zdroj: JSN
