Kdo nevyjede ven, neví, o co přišel, tvrdí PhDr. Jan Pavlík, ředitel Centra zahraniční spolupráce Masarykovy univerzity

Bez vazeb na zahraničí se dnes mnohé univerzity neobejdou. Centrum zahraniční spolupráce brněnské Masarykovy univerzity administruje mezinárodní výměnné pobyty studentů, učitelů, výzkumníků i ostatních pracovníků a udržuje bilaterální vztahy s partnerskými institucemi v jiných zemích. Každoročně odtud vyjíždí do zahraničí dvě tisícovky studentů. Uspokojit lze všechny zájemce, kteří uspějí ve výběrovém řízení.

„Byli bychom velmi rádi, kdyby byl zájem studentů o výměnné pobyty v zahraničí větší,“ říká PhDr. Jan Pavlík, ředitel Centra zahraniční spolupráce Masarykovy univerzity. Souhlasí s názorem, že půl roku na zahraničním pobytu ve věku kolem dvaceti let se z hlediska duševního zrání rovná minimálně třem rokům stráveným doma.

Kolik studentů z Masarykovy univerzity se ročně účastní mezinárodních výměn? Kolik jich naopak přijíždí?

V posledních letech vyjíždějí pod hlavičkou různých programů každoročně zhruba dvě tisícovky studentů; na Masarykovu univerzitu přijíždí ze zahraničí kolem třinácti až patnácti set výměnných studentů a jejich počet pozvolna narůstá.

Kterých fakult se to nejvíc týká?

Fakulty, jež mají tradičně největší podíl posluchačů, kteří vyjíždějí do zahraničí, jsou fakulta sociálních studií, fakulta ekonomicko-správní, a samozřejmě filologické obory na filozofické fakultě.

Jaký druh pobytu je nejčastější?

Nejtypičtějším pobytem je zřejmě semestrální studijní pobyt v rámci Erasmu+, případně Erasmu+ ICM, tedy mimo Evropskou unii. Zaměření vyplývá z předchozí odpovědi. V poslední době začínají být také velmi populární takzvané pracovní stáže v rámci Erasmu+.

Je o pobyty v zahraničí zájem? Lze uspokojit všechny žadatele?

Byli bychom velmi rádi, kdyby byl zájem o pobyty větší. Přibližně 15,5 % absolventů Masarykovy univerzity má dnes zkušenost ze zahraničního pobytu, ale podle našeho názoru by 20 % mělo být naprosté minimum. Uspokojit lze opravdu všechny, kdo uspějí ve výběrovém řízení, a taková bude zřejmě situace i do budoucna, protože na příští období, tedy od roku 2020, se má finanční podpora programu Erasmus+ poměrně zásadně navyšovat. Je však nutno si uvědomit, že stipendium, které studenti na pobyt v zahraničí dostávají, je podle pravidel programu určeno jen na pokrytí rozdílu mezi náklady na studium u nás a v zahraničí.

Centrum zahraniční spolupráce Masarykovy univerzity koordinuje mezinárodní aktivity celé MU. Zdroj fotografie: czs.muni.cz.

Jaké náklady si tedy musí student hradit sám?

Spíše se dá odpovědět na otázku, jakými částkami studentům přispíváme. V Erasmu+ jsou částky pevně stanoveny podle toho, jak nákladný je život v zemi, kam student odjíždí. Jde o klasifikaci Evropské komise a výše měsíční podpory se v akademickém roce 2018/19 pohybuje od 330 EUR u nejlevnějších zemí po 510 EUR u těch nejdražších. U pracovních stáží je stipendium ještě o něco vyšší, protože se předpokládá, že student nemusí bydlet na kolejích: částky jdou od 480 EUR po 660 EUR.

V „neevropském“ Erasmu+ ICM dosahuje měsíční příspěvek v tomto akademickém roce 650 EUR, v příštím roce bude ještě o 50 EUR navýšen.

U bilaterálních univerzitních i fakultních smluv přispíváme paušální částkou 20 tisíc korun na měsíc; přispíváme také na krátkodobé mobility, například na letní školy a podobně, a to částkou 15 tisíc korun a jednorázově osm tisíc korun na cestovné mimo Evropu.

Kompletní výčet by byl pochopitelně ještě delší, protože jsou i další mobilitní schémata, ale snad tyto příklady postačí pro představu o tom, v jakých relacích se pohybujeme. Jaké náklady si musí student hradit sám, pak závisí samozřejmě především na tom, jaké má student nároky.

Co musí student splňovat, respektive co musí udělat pro to, aby mohl vyjet?

Každá fakulta, případně dokonce každý ústav nebo každý obor mají svého koordinátora, který je zodpovědný za výběrové řízení na zahraniční pobyty. Každý z těchto koordinátorů, respektive každý obor, ústav či fakulta mají svá kritéria, podle nichž stanovují pořadí kandidátů.

Studenti se mohou ucházet o pobyty podle toho, s kým má jejich domovský obor, ústav či fakulta uzavřenou smlouvu v rámci Erasmu+; takových smluv má Masarykova univerzita celkem asi 1300 s šesti stovkami evropských univerzit. Dále se studenti mohou zajímat o pobyty v rámci „neevropského“ Erasmu+; tam jsme první dva roky existence tohoto programu získávali více než 50 % všech mobilit, alokovaných pro Českou republiku. Přidělení jednotlivých neevropských zemí ovšem závisí na rozhodnutí národní agentury, tedy Domu zahraniční spolupráce.

„Stipendium, které studenti na pobyt v zahraničí dostávají, je podle pravidel programu určeno jen na pokrytí rozdílu mezi náklady na studium u nás a v zahraničí.“

Kromě toho se mohou studenti ucházet o pobyty v rámci bilaterálních smluv, ať už mezi univerzitami nebo mezi fakultami. Takových smluv máme hodně přes stovku ve více než 40 zemích. A pokud ani to nestačí, pak student může vycestovat jako takzvaný „freemover“ v podstatě kamkoli, pokud mu zahraniční univerzita potvrdí přijetí a naše univerzita schválí akademickou náplň pobytu. To je ostatně podmínkou pro jakýkoli zahraniční studijní nebo pracovní pobyt.

PhDr. Jan Pavlík

Je Centrum zahraniční spolupráce brněnské Masarykovy univerzity něčím specifické?

Naše postavení je zajímavé přinejmenším ze dvou důvodů: už v době vzniku v roce 2000 bylo Centrum zahraniční spolupráce na Masarykově univerzitě založeno jako samostatné pracoviště, tedy nikoli jako součást rektorátu. To nám dává značnou flexibilitu ve srovnání s ostatními, ale samozřejmě to s sebou také přináší větší zodpovědnost. Dalším charakteristickým rysem našeho centra je i vysoká míra informatizace naší administrativy; pro administraci mobilit máme dokonce vlastní informační systém, tedy systém námi vyvinutý a neustále přizpůsobovaný novým požadavkům. Jeho používání přináší studentům i vyučujícím značné zjednodušení všech úkonů, které jsou s výjezdy do zahraničí spojeny.

„Student může vycestovat jako takzvaný „freemover“ v podstatě kamkoli, pokud mu zahraniční univerzita potvrdí přijetí a naše univerzita schválí akademickou náplň pobytu.“

Jaký význam mají výměnné pobyty pro studenty, respektive pro univerzitu?

Obvykle se říká, že univerzity se snaží studenty co nejlépe připravit na globální pracovní trh, jehož budou – víceméně chtě nechtě – součástí. Ono ale nejde jen o pracovní trh: snažíme se co nejlépe připravit naše posluchače na svět, ve kterém budou dalších 60 let žít. K tomu je zahraniční zkušenost naprosto nezastupitelná. Má se za to, že půl roku na zahraničním pobytu ve věku kolem dvaceti let se z hlediska duševního zrání rovná minimálně třem rokům stráveným doma. Prostě každá nová zkušenost, každý nový podnět, který člověk musí vstřebat na hostitelské univerzitě i mimo ni, vyrovnat se s ním, reagovat na něj, přijmout jej či odmítnout, prohlubuje a obohacuje naprosto rozhodujícím způsobem tu nejvlastnější lidskou dimenzi člověka.

Špatně se to asi vysvětluje, ale v psychologii existuje tzv. Dunning-Krugerův efekt, který by se dal velmi zjednodušeně vyjádřit slovy: „Lidé, kteří nevědí, nevědí, co nevědí.“ Pobyt v zahraničí je nutné prožít, aby mnohokrát až s časovým odstupem člověk plně pochopil, co všechno mu přinesl. Pokud ovšem venku nebyl, nemá vůbec představu o tom, o co vlastně přišel. Samozřejmě i tak lze spokojeně žít. Škoda je to ale téměř fatální.

„Má se za to, že půl roku na zahraničním pobytu ve věku kolem dvaceti let se z hlediska duševního zrání rovná minimálně třem rokům stráveným doma.“

Jistě mohou být situace, kdy student z vážných důvodů část studia v zahraničí strávit nemůže. Proto se univerzity pokoušejí o tzv. „internationalization at home“, tedy o to, aby i u nás přednášeli zahraniční vyučující a aby se naši studenti setkávali se studenty ze zahraničí i během „normálních“ předmětů na domovské univerzitě. Jistě to není plnohodnotná náhrada vlastního pobytu v zahraničí, ale mnohé váhavé studenty může motivovat. Zahraničních vyučujících máme na Masarykově univerzitě každoročně téměř čtyři stovky.

Kolik studuje zahraničních studentů na Masarykově univerzitě?

V takzvaném „degree“ studiu studuje na Masarykově univerzitě přibližně sedm tisíc zahraničních studentů (stav k 31. 10. 2018 – pozn. red.), ale je pravda, je většina – více než 5300 – je jich ze Slovenska. Nepočítáme-li Slováky, je zahraničních studentů zhruba šestnáct set, nejvíce na lékařské fakultě.

O jaké univerzity a ve kterých zemích mají studenti největší zájem? Viděla jsem na mapě, která je na vašich webových stránkách, že se „nabízejí“ i takové atraktivní země, jako je například Botswana či Indonésie…

Zájem je samozřejmě o evropské země, jako je Velká Británie, Německo, Nizozemsko, Švédsko, Norsko, Španělsko, Francie, Itálie. Mimo Evropu jsou to pak USA, Kanada, Mexiko, ale také například Fidži nebo Hongkong, kde máme smlouvy hned se čtyřmi univerzitami. Za ty roky, co programy běží, už dobře víme, jaké destinace jsou pro naše studenty atraktivní, a tak se právě tam snažíme hledat spolehlivé partnery s dobrou akademickou pověstí.

PhDr. Jan Pavlík je absolventem francouzštiny, latiny a italštiny na Univerzitě J. E. Purkyně (dnešní Masarykově univerzitě).  V 90. letech byl proděkanem pro zahraniční styky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, mezi lety 2000-2006 jejím děkanem, v letech 2006-2013 opět proděkanem. Od roku 2013 je ředitelem Centra zahraniční spolupráce.

Masarykova univerzita má více než 30 tisíc studentů (32 773 studentů k 31. 10. 2018), kteří si mohli vybrat ze zhruba čtyř stovek studijních programů.

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Close
Close