Různé obory by spolu měly spolupracovat, a to nejen
na papíře, ale i v realitě

Takové heslo razí doc. PhDr. Ladislav Krištoufek, Ph.D., proděkan pro studijní záležitosti Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Jak by odpověděl studentům, kteří by měli obavy, jestli se s humanitně zaměřeným oborem uživí? A pro jaké studenty je zamýšlen nově nabízený studijní program Politics, Philosophy and Economics?

V čem spatřujete budoucnost vzdělávání ve společenskovědních oborech? Bude podle vás v budoucnu růst poptávka po společensky vzdělaných lidech?

Společenskovědní obory nemají v posledních letech, možná i desetiletích, jednoduchou pozici, jelikož je velký prostor věnován technologickým inovacím a aktivitám okolo nich. Tímto směrem se ubírá či ubírala velká část diskuse také ohledně vzdělávání. Vývoj je ovšem standardní a opakující se, tudíž po období překotném, kdy mohlo být vše pouze o technologiích, přichází doba, kdy je třeba se zaměřit i na další aspekty tohoto fenoménu.

Společenské vědy v tomto budou hrát významnou roli. Fakulta sociálních věd UK to jasně ilustruje svojí činností v rámci pražského centra umělé inteligence prg.ai, kde stojí po boku dvou fakult ČVUT (elektrotechnické a informačních technologií) a Matematicko-fyzikální fakulty UK. Toto centrum staví na interdisciplinaritě, čehož jsem velkým fanouškem. Věřím, že právě spolupráce různých oborů na společných tématech je směr, který by se měl více podporovat, a to nejen „na papíře“, ale i v realitě, což bohužel v současnosti dosti chybí. Společenské vědy tedy budou stále hrát svou nezastupitelnou roli, možná i důležitější než dříve, avšak profil absolventů se bude muset přizpůsobit nejen společenskému, ale právě i technologickému vývoji. Na naší fakultě jdeme tomuto trendu naproti.

doc. PhDr. Ladislav Krištoufek, Ph.D.

V médiích se často setkáváme se snižováním významu společenských věd oproti přírodním a technickým vědám. Co byste odpověděl uchazečům, kteří mají obavy, zda se díky studiu společenských věd uživí?

Částečně jsem na to odpověděl v předchozí odpovědi, nicméně bych dodal, že v ideálním případě si zájemce o studium vybírá své zaměření podle svých schopností a zájmů, nikoliv tak, že své schopnosti a zájmy přizpůsobuje oboru, který je zrovna populární. Za prvé ten obor nemusí být po letech studia tak populární, jako byl na počátku. A za druhé v daném oboru dost možná, v té době již absolvent, nebude tak dobrý, jak by mohl být, kdyby studoval to, pro co má předpoklady. Na fakultě nespatřujeme zásadní proměnu struktury zájmu o studium našich programů, programy přizpůsobujeme a modernizujeme. O uplatnění absolventů bych se nestrachoval, velká část studentů pracuje již při studiu a po absolutoriu volně pokračují. Sám vyučuji na Institutu ekonomických studií naší fakulty, kde u absolventů pozorujeme v podstatě nulovou nezaměstnanost. Cílem fakulty vždy bylo vychovávat logicky uvažující a přizpůsobivé absolventy, kteří se pak snadno uplatňují ve svých a příbuzných oborech.

Výuka v angličtině je velkou konkurenční výhodou naší fakulty, a to napříč studijními programy.

Chystáte pro následující akademický rok nějaké novinky v nabídce studijních programů?

Celá Univerzita Karlova prochází vlnou reakreditací studijních programů, kterých je opravdu velké množství, a nerad bych čtenáře zatěžoval dlouhými výčty, nicméně dochází primárně k modernizaci stávajících programů v rámci našich institutů, tedy ekonomie, mezinárodních studií, politologie, sociologie a žurnalistiky. Nutno dodat, že fakulta se velmi intenzivně věnuje mezinárodní spolupráci a nedávno jsme dosáhli velkého úspěchu, kdy tři z našich programů získaly podporu v prestižním programu Erasmus Mundus Joint Master Degrees. Detaily jsou snadno dohledatelné na našich webových stránkách a stránkách jednotlivých institutů.

Pozorujete meziroční nárůst v počtu zájemců o nějaké obory?

Nejvyšší nárůst byl u programu Ekonomie a finance na Institutu ekonomických studií, následovaného programem Politologie a mezinárodní vztahy na Institutu politologických studií.

Nově nabízíte tříletý bakalářský studijní program Politics, Philosophy and Economics, který je vyučován v angličtině. Na jaké uchazeče tento program směřuje?

Výuka v angličtině je velkou konkurenční výhodou naší fakulty, a to napříč studijními programy. Jedním z nich je právě nově otevřený program PPE, který se zaměřuje na uchazeče s širším zájmem o společenské vědy. Program od čtvrtého semestru nabízí užší specializaci směrem Politics & Philosophy, nebo Economics & Politics, z čehož lze jednoduše vyvodit široké uplatnění absolventů.

Jaké jsou pro studenty možnosti z hlediska zahraničních výjezdů?

Fakulta sociálních věd se chlubí impozantními statistikami zahraničních výjezdů v rámci celé Univerzity Karlovy. Fakulta má širokou paletu smluv s prestižními zahraničními univerzitami a podtrhuje tím své mezinárodní zaměření. Již v době, kdy jsem sám před patnácti lety nastupoval jako student na Fakultu sociálních věd, bylo studijní vycestování do zahraničí jedním z velkých lákadel. Nakonec jsem vycestoval do Londýna, nicméně za těch patnáct let se nabídka posunula mnohem dále a nyní lze „vyjet“ opravdu do celého světa, a to ne na výlet, ale za opravdu kvalitním vzděláním.

Nabízíte studentům i nějaké možnosti studijních stáží? Spolupracujete v tomto ohledu s firmami nebo agenturami?

Ano, studijní a pracovní stáže jsou součástí kurikula. Spolupracujeme primárně s firmami.

Profesně se věnujete výuce ekonomie na Institutu ekonomických studií. Popsal byste, jakým způsobem se snažíte přistupovat k výuce ekonomie? Jak velký důraz je kladen na matematiku, respektive na výuku ekonomické teorie?

Matematika a obecně matematický přístup k ekonomii jsou na Institutu ekonomických studií stěžejní a odlišujeme se tím od ostatních pracovišť. Naši absolventi se tak výrazně odlišují od absolventů jiných škol, což pravidelně slýcháme od zaměstnavatelů, s nimiž jsme v úzkém kontaktu. Během čtyř semestrů povinné matematiky, která je vyučována kolegy z Matematicko-fyzikální fakulty UK, studenti pilují své logické myšlení, které dále tříbí a využívají v ostatních předmětech. Já osobně vyučuji bakalářskou ekonometrii a magisterské kurzy Data Science with R, kde se zaměřujeme na programování statistických a ekonometrických modelů a modelů strojového učení s využitím v ekonomii a financích. Všechny tyto předměty stavějí na silné matematické průpravě a uvažování. Na takovém základě se pak snažím předměty vést tak, aby důležitější bylo porozumění látce a její aplikace než memorování vzorečků. Z reakcí studentů usuzuji, že je to správná cesta.

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Close
Close