Montessori pedagogika pod lupou vědy

Montessori vzdělávání je opředeno mnoha mýty a předsudky. Mezi ty nejčastější patří přesvědčení, že jde o nový trend mezi alternativně smýšlejícími rodiči. Zároveň je tato metoda výuky často považována za drahou, elitářskou a velmi volnomyšlenkářskou. Podobné názory však nemohou být dál od pravdy. Montessori pedagogika se zrodila na přelomu 19. a 20. století, má velmi striktní pravidla a výzkumy ukazují, že je dokonce levnější než výuka v běžné státní škole. V čem tedy spočívá úspěch této progresivní pedagogiky a co o její efektivitě vypovídají vědecké studie?

Píše se rok 1907 a v srdci Říma se otevírá první Casa dei Bambini (Dětský dům) pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin převážně chudé dělnické třídy. Předškoláci přicházejí každý den za rozbřesku, zatímco jejich rodiče míří na ranní směnu do špatně placených zaměstnání. V Itálii se jedná o první celodenní centrum pro děti, jež slaví neočekávaný úspěch. Už v roce 1911 se otevírá první Montessori škola v USA. Není divu, neboť za revolučním projektem stojí Maria Montessori, vizionářka a inovátorka, která zažité společenské stereotypy rozhodně neboří poprvé.

Maria Montessori patří mezi první ženy, jež se mohou chlubit titulem z dosud výhradně mužského oboru, medicíny. Na univerzitu ji zprvu nepřijmou, protože je žena. Maria se ovšem nevzdává, během přednášek sedává venku pod okny lékařské fakulty a brzy dosáhne svého – smí nastoupit jako plnohodnotná studentka. Specializuje se v psychiatrii a během své praxe se setkává s „narušenými“ dětmi, jak je většinová společnost označuje. Montessori díky znalosti biologie, navazujícímu studiu filosofie, etiky a nebývalé kuráži ovšem zjistí, že děti nejsou narušené ani nemocné. Jsou pouze zanedbané, protože pocházejí z neprivilegovaných chudých vrstev obyvatelstva, jejich rodiče sami vzdělání nemají a dětem se nevěnují. Skupina údajně idiotických studentů dosahuje po pouhém roce výuky stejných školních výsledků jako žáci z veřejných škol. Jaké zásady Montessori a její svěřence k takovému úspěchu dovedly?

montessori výuka

1. Svobodná volba

Jsme na počátku dvacátého století. Ženy ve většině zemí ještě nesmějí volit, penicilin stále čeká na své objevení… a přesto Marie Montessori udělá něco dosud nevídaného a tvrdí, že nejdůležitější ve třídě jsou děti a jejich potřeby, ne učitel, slepá autorita a osnovy. Brzy zjišťuje, že každé dítě potřebuje individuální přístup a že toho lze dosáhnout pouze skrze možnost volby. Dává jim na výběr z mnoha aktivit – čemu se dnes chcete věnovat? Co vás zajímá? Studenti najednou pociťují odpovědnost za vlastní vzdělání a poprvé zažívají, jaké je být respektován. Nalézají chuť do učení a s pedagožkou ochotně spolupracují. A z čeho si vybírají? 

V dnešní době se pracuje s 83 různými, pečlivě předpřipravenými materiály. Skrze ně se děti učí počítat přes desítku, přičemž si vizuálně pomáhají počítáním korálků, pěstují zeleninu, pečují o třídní domácí mazlíčky a poznávají svět zvířat na vlastní kůži, anebo s lingvistickým boxíkem plným barevných symbolů pro různé druhy a funkce slov pomalu objevují svět gramatiky, větné skladby a pravopisu. Možnosti jsou pestré. Žáci pak pracují sami či v malých, věkově smíšených skupinách na různých úkolech, paralelně tedy ve třídě probíhá výuka několika témat najednou. Klasickou frontální výuku, kdy se třicet dětí stejným způsobem ze stejných materiálů najednou učí stejnou látku, v Montessori škole nenajdete.

2. Důstojnost a respekt

Díky svým hlubokým znalostem psychiatrie Maria ví, že děti jsou velmi citlivé na jakékoliv ztrapnění, znejistění či pocit bezmoci. Neopatrné zacházení a traumata, kterými si její studenti v chudinských čtvrtích Říma procházejí, se do dětské duše vrývají velmi hluboko. Montessori pedagogové tedy ctí zásady respektující výchovy a k žákům přistupují jako k plnohodnotným bytostem s jedinečným názorem, problémy i povahou. Pouze skrze důstojné zacházení lze ve třídě dosáhnout důvěry a efektivního vzdělávání.

3. Disciplína a pořádek

Přestože mají Mariini žáci naprostou svobodu volby, pedagožka velmi dbá na disciplínu a pořádek. Každá z tradičně 83 vyučovacích pomůcek má ve třídě určené místo, kam ji dítě vždy po ukončení aktivity musí vrátit. Kromě toho si s materiály nelze hrát, jak se studentům líbí, neboť všechny úkoly mají velmi striktní postup, který je při plnění aktivity třeba dodržet. Tím je zajištěn potřebný balanc mezi svobodou a zdravými hranicemi, bez nichž se žádné vyrovnané dítě neobejde. Tyto návyky školáky vedou nejen k vědomostem, ale i k praktickým schopnostem, jako je sebedisciplína, udržování čistoty a pečování o nejbližší okolí. 

4. Vědecké pozorování

Montessori zpočátku pracuje s dětmi metodou pokus-omyl, neboť nemá pedagogické vzdělání. Z medicíny si ovšem přináší cit pro vědeckou preciznost, a své svěřence tedy objektivně pozoruje. Své postřehy si zapisuje a analyticky je vyhodnocuje. Jaká je atmosféra ve třídě? Kolikrát opakuje Veronica matematické cvičení s korálky, jak dlouho ji baví? Vrhá se Filippo do nových úkolů s nadšením, nebo ke konci týdne ztrácí motivaci? Jsou žáci zdraví a plní energie? Bystrému oku vystudované psychiatričky neunikne žádná změna. Později Montessori metodu zefektivní a pracuje po boku asistenta, jehož úkolem je pomáhat dětem s plněním aktivit, pokud samy o pomoc požádají. Ve zbývajícím čase však asistent sedí na předem určeném místě a věnuje svou plnou pozornost vědeckému pozorování žáků. Buduje si tak přehled o tom, kdy je které dítě dostatečně zběhlé v probrané látce a může se věnovat novým tématům. 

5. Koncentrace a ticho

Ačkoliv Maria Montessori ještě netuší, že její prapravnoučata se dožijí doby, kdy se ticho stane luxusem, který v západních velkoměstech dnes téměř nenajdeme, opět předběhne svou dobu. Všimne si, že hlubokou koncentraci, jíž děti dosahují jen s velkými obtížemi, často doprovází ticho (dnes označované moderním pojmem deep work“, hluboká práce). Jedním z úkolů Montessori průvodců se tak stává zajistit dětem ticho na práci. 

Pouze když dítě zažije stav plné koncentrace, jež by se dala přirovnat až k meditaci, daří se Marii odstraňovat veškeré poruchy učení, psychózy a jiné nežádoucí chování zanedbaných dětí. Kromě toho se také rychle ukáže, že mnohé podceňované schopnosti, jako soustředěné naslouchání, tiché a obratné pohyby nebo dobrý sluch, které se v tradičních školách ve výuce nijak neprocvičují, lze při zakomponování ticha do výuky skvěle trénovat. 

Mezi další life hacky Montessori pedagogiky patří také práce s vnitřní motivací, naprosté odstranění odměn a trestů, ale i spirituální nauka, kterou do své metody Maria zakomponuje po magisterském studiu filosofie a několika letech života v Indii. Věří, že každé dítě se rodí s jakýmsi posláním, tedy úkolem či vlastností, kterými může malým dílem přispět k lepšímu světu. Na takzvanou „výchovu pro mír“ se zaměřuje zejména v době, kdy Mussolini uzavře její školy a propuká největší ozbrojený konflikt v dějinách lidstva. Objevení vrozeného potenciálu a podporující prostředí k jeho plnému upřímnému žití jsou dodnes hlavním cílem Montessori pedagogického působení. 

výukové pomůcky
Tradiční Montessori materiály pro výuku matematiky.

Montessori pohledem vědce

Zda se rodíme s posláním, nebo jsme čistě náhodný shluk atomů, na to dnešní věda odpověď nemá a troufám si říci, že ještě mnoho století mít nebude. Většinu pilířů Montessori metody už ale psychologové výzkumu podrobili a přišli s několika zajímavými zjištěními. Progresivní směry pedagogiky si v českém prostředí často spojujeme s vysokým školným. Studie amerických vědců ovšem prokázala, že Montessori metoda je ve srovnání s běžnými státními školami v regionu dokonce levnější v průměru o 3 000 dolarů ročně za každého žáka. Není se čemu divit, pokud si vzpomeneme na to, že metoda byla vyvinuta pro děti z chudých poměrů a první Dětský dům stál v jedné z nejchudších čtvrtí Říma. 

V Čechách si paradoxně za Montessori výuku připlatíte, většina ze škol i školek je soukromá, ačkoliv už se pomalu zakládají i státní instituce. Neplatí ovšem rovnice státní instituce = vzdělání zadarmo, rodiče často platí za Montessori výuku od pár stovek po desítky tisíc měsíčně. Výše školného se samozřejmě v regionech liší a pouze výjimečně narazíte na školu, kde rodiny nemusejí platit téměř žádné příspěvky ani školné. Mnohdy však i rodiče dětí ze státních škol musejí sáhnout hluboko do kapsy a platit takzvaně dobrovolný příspěvek na pomůcky či asistenty pedagogů. Mnoho námi oslovených rodin přiznalo, že o těchto poplatcích předem neměly tušení. Vždy se proto vyplatí při zápisu či návštěvě školy téma financování otevřít a nebát se na cokoliv zeptat.

Další menší výzkum se věnoval dopadu této metody na kognitivní a sociální vývoj dítěte. Autoři se zaměřili na nejrozšířenější stupně věkově smíšených Montessori tříd, tedy předškoláky (3–6 let) a první stupeň (6–12 let). Vybrali si město Milwaukee, kde tamní Montessori škola přijímá žáky na základě náhodného losu, aby nikoho neznevýhodnila. Ti, kteří přijati nebyli a nastoupili do státních škol, tvořili kontrolní skupinu. Pětileté Montessori děti měly lepší výsledky v měření kognitivních schopností nutných pro nástup do školy – rozpoznávání rozdílů mezi písmeny a slovy či matematické základy. Jejich náskok oproti ostatním předškolákům se v pozdějších letech ovšem téměř vytratil. 

Důležitější se tak zdají výsledky dvanáctiletých Montessori žáků, kteří vykazovali v porovnání s ostatními dětmi mnohem vyvinutější smysl pro komunitu a sociální dovednosti. Během konfliktů častěji volili pozitivní a asertivní odpovědi, zatímco kontrolní skupina reagovala většinou pasivně. 

Například, pokud dítěti někdo zasedl jeho místo v autobuse, Montessori přístup velel situaci diplomaticky řešit a poprosit dotyčného, aby si přesedl. Studenti z jiných škol měli tendenci se konfliktům vyhýbat a beze slov hledat jinou sedačku. V polarizované společnosti se děti bez schopností jako otevírat nepříjemná témata a umět komunikovat vlastní potřeby do budoucna neobejdou. Další objevy této studie, třeba umění psát kreativnější a komplexnější texty, už tedy nejsou žádným překvapením.

Jako velmi efektivní  rozhodnutí Marie Montessori se rovněž ukazuje eliminace odměn a trestů, protože v dlouhodobém měřítku mohou zkazit zájem a radost i z původně příjemných aktivit. Během experimentů byla skupina dětí odměněna pokaždé, když při učení použila barevné zvýrazňovače. Kontrolní skupina mohla barvy používat, kdykoliv se jí zalíbilo. Na konci studie používala první skupina, která za podtrhávání pravidelně dostávala materiální odměny, zvýrazňovače výrazně méně často. Vnější motivace tedy nezafungovala. Další výzkumy také prokázaly, že vnější odměny dlouhodobě snižují kreativitu žáků. 

Výběr školy

Pokud vás Montessori nadchlo, můžete své dítě umístit do Montessori prostředí už od školky, tento pedagogický směr se totiž věnuje dětem prakticky od narození až po dospělost. Pro rodiče batolat se hodí kniha Montessori batole, která vás provede základními principy výchovy našich nejmenších. Je ovšem prokázáno, že čím později dítě do Montessori vlaku naskočí, tím menší pozitivní dopady na ně výuka bude mít. V prvních letech života jsou děti jako houba, která nasává všechno, co se kolem ní děje. Maria Montessori toto období nazývala „druhá embryonální fáze“. Pokud nastávající matka v těhotenství zažívá stres nebo pije alkohol, negativně tím ovlivní budoucnost svého potomka. S výchovou v prvních letech života se to má stejně – psychické škody mohou být trvalé.

Dávejte si také pozor na rozdíly mezi názvy jednotlivých škol – některé plně následují Montessori metodu přesně v té podobě, v jaké ji její duchovní matka Maria předala svým kolegům. Takové školy zaměstnávají pouze pedagogy s certifikací pro výkon povolání průvodce či asistenta Montessori. Pokud má škola v názvu pouze „s Montessori prvky“, znamená to, že metodu neaplikuje v plném rozsahu, anebo ji kombinuje s dalšími pedagogickými přístupy. Nijak to nevypovídá o kvalitě takové školy, nelze dělit na „horší“ nebo „lepší“ Montessori přístup. 

Je ale důležité vzít v potaz, že vědecky dokázané pozitivní dopady Montessori pedagogiky nejsou v případě institucí „s Montessori prvky“ zaručené a mohou se dostavit v mnohem menším měřítku. Mnohdy je však vřelá osobnost učitelů a nadšení průvodců mnohem důležitější než jakýkoliv certifikát. Nebojte se tedy hodně ptát a školu společně  se svým potomkem osobně navštívit. Opravdu dobré pedagogy poznáte, pokud budete mít na paměti slova Marie Montessori:

To stimulate life, leaving it free, however, to unfold itself – that is the first duty of the educator.” (Stimulovat život, ale přesto ho nechat, aby se rozvinul sám. To je první úkol pedagoga.)

Související články

3 Comments

  1. Profilový obrázek Proč je VŽDY potřeba dobře vyškolený učitel s certifikátem napsal:

    Promiňte, ale nemůžu souhlasit s tím, že vřelá osobnost učitele nahradí certifikát. To jsou dvě různé věci – psychicky zdravý a vřelý učitel a učitel, který zná a je vyškolený v Montessori pedagogice a její metodice. Montessori má velmi propracovanou a ucelnou metodiku, která je jasným, ale také na učitele nesmírně náročným systémem. To že je učitel vřelou osobností mu nijak nepomůže, když si není vědom vnitřních souvislostí metodického systému. Maria Montessori už během svého života s touto iluzí bojovala a vysvětlovala, že ano člověk s vhodnými předpoklady může být dobrý učitel, ale dobrým Montessori učitelem dětem se stane až po adekvátním studiu a ideálně také kvalitní praxi v kvalitní škole. Založila Assiciation Montessori Institut, který nabízí celosvětově vysoký standart studia. Doporučuji výsledky dlouhodobých výzkumů profesorky Angeliny Lillard, které ukazují nebezpečí nevyškolených učitelů a škol s „Montessori prvky“, kdy mají děti ve srovnání horší výsledky nejen v porovnání s Montessori školami, ale také s klasickými školami.

    1. Hezký den, děkuji za váš komentář. Se vším, co píšete, naprosto souhlasím a studií zabývajících se (nedostatečnou) efektivitou škol „s Montessori prvky“ jsem si vědoma. Ostatně to zmiňuji v první části Vámi komentovaného odstavce: „Je ale důležité vzít v potaz, že vědecky dokázané pozitivní dopady Montessori pedagogiky nejsou v případě institucí „s Montessori prvky“ zaručené a mohou se dostavit v mnohem menším měřítku. “

      Jsem ovšem toho názoru, že i škola s necertifikovanými pedagogy může být kvalitní a dobrá, za předpokladu, že rodiče vědí, co přesně hledají A! jsou si vědomi faktu, že v takové škole nebude jejich dítě čerpat benefity Montessori metody v plném rozsahu. Příkladem by mohla být nějaká alternativnější lesní škola/školka s pedagogy, kteří vyznávají principy Montessori metody, ale kombinují ji s jinými přístupy. Pokud rodiče po zvážení všech faktů upřednostní lesní prostředí před plnohodnotnou Montessori institucí, věřím, že jejich dítě může prosperovat a naučit se vše potřebné, ač v porovnání s běžnými dětmi bude třeba v některých znalostech pozadu.

      1. Dobrý den,
        také děkuji za odpověď. Chápu jak to myslíte, jen z mojí zkušenosti je realita jiná oproti vaší vizi. Možná ještě upřesním svou odpověď. Základní myšlenky Marie Montessori – svoboda a hranice, nechat dítě, aby zkusílo samo být úspěšné, přístup učitele k dítěti… To vše není jen součástí Montessori metodiky. Je to součást mnoha jiných vědomých systémů, které je možné používat kdekoliv. A není potřeba zaštiťoval se názvem Montessori, což většina škol rádo dělá.

        Nebude v nich fungovat klidná třída se svobodou výběru a času, tedy základní podstata Montessori pedagogiky a třídy. Montessori metodika už vyžaduje zkušeného a vyškoleného učitele.

        Tomuto tématu jsem se velmi intenzivně věnovala.
        Vyzkoušeli jsme s dětmi tři školky, které se zaštiťovaly Montessori přístupem, nebo „kombinovaly“. Ze všech jsme odešli, protože to ve třídách zoufale nefungovalo a neustále byly učitelky nuceny děti přerušovat a nahánět je do společných programů, vymýšlet náhradní programy, pomůcky děti nedokázaly odlišit od ostatních hraček a učitelky samy byly vlastně zoufalé, proč to nefuguje, jak pravidla nastavit a nezbláznit se. Nastavovaly tedy nesmyslná pravidla, které byly zase v rozporu s původní myšlenkou. Mě osobně tato zkušenost přivedla ke zkoumání a observacím ve školkách, abych zjistila, proč vlastně tyhle školky nefungují. A stejný problém se ukázal všude. Dokonce i u školky, kde prošly učitelky kurzy Montessori ČR. Důvodem je vždy nezvládnutá metodika.

        Co se týče třeba právě školek lesních. Povídala jsem si o propojení myšlenek s Terkou Valkounovou z Asociace lesních školek, která mi vysvětlila, že lesní školka je pouze prostor realizace školky, metodiku této školky už si musí každý ředitel vybrat sám. Terezu jsem propojovala také s Mirkou Vlčkovou, ředitelkou AMI Prague. Moje kamarádka je ředitelka místní lesní školky a probíráme se myšlenkami co je pro ně podobné, většinou se dostáváme k přístupu, který nastavuje vztahy mezi dítětem, učitelem a rodičem. Principy, které ale nejsou specifické jen pro Montessori a oni nepotřebují název Montessori používat, aby si zvýšili počet dětí.

        Metodika Montessori je nesmírně náročná pro učitele i školku jako celek. Nakonec – AMI výcvik certifikovaného učitele je vysokoškolská nádstavba, nejen nějaký kurz. Mluvíme o časové dotaci odpovídající bakalářskému studiu a zakončením týdenní zkouškou před mezinárodní komisí. A tato komise učitele může kdykoliv vyhodit pro nezvládnutí studia, což se normálně děje. Důvodem je zajištění kvality pedagogiky a její realizaci v praxi.

        Dokonce i pro rodiče platí jasná pravidla, což je vždy překvapení. Ale řada rodičů se vlastně nestará o to, co se ve školce, za kterou i platí velké peníze, odehrává. Jak by metodika jejich školky měla fungovat a kdo vlastně děti provází. I tato práce s rodiči je úkolem školky, aby byla úspěšná práce s dítětem. Neočekávat, že rodiče se budou zajímat jen tak.

        Co je moje obava? Že obecně vede nadužívání a „vytěžování“ názvu Montessori k špatným zkušenostem, které se vracejí jako bumerang. To, že lidé neví, co mají od Montessori školek čekat a požadovat, takže to nepožadují a školky nedělají, vede k rozšíření neprofesionality a degradaci metodiky jako takové nejen v očích profesionální veřejnosti. Jestliže nakonec zasáhne i důvěru rodičů samotných, může to dobře našlápnutý směr práce s celou osobností dítěte v kvalitní Montessori pedagogice zcela zdiskreditovat. Což bude opravdu škoda.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button