Chodí do školy a vymýšlejí aplikace, které pomáhají tisícům lidí
Zachraňují životy, vzdělávají, chrání nás před fake news. V jednadvacátém století nám již nepomáhají jen zájmové organizace, ale i aplikace, které díky chytrým telefonům nosíme neustále v kapse. Mnohé z jejich tvůrců přitom sedí v přednáškových sálech či dokonce ve školních lavicích.
Že studium nemusí být pouze o memorování zápisků z hodin přesvědčuje řada studentů, která neváhala převést teoretické znalosti do praktické podoby mobilních aplikací. Aktivitu mladých lidí podporují i organizátoři soutěže Gratias Tibi. Za pozitivní ovlivnění společenského života jim každoročně udělují ceny. První cenu v kategorii do třiceti let letos vyhrála právě studentská aplikace Nepanikař, která pomáhá duševně nemocným.
Aplikace pro celý svět
Autorkou Nepanikař je Veronika Kamenská z Vysokého učení technického v Brně, kterou k vytvoření aplikace inspirovali vlastní psychické problémy. Skrze program nyní pomáhá zhruba osmdesáti tisícům lidí.
Nepanikař nabízí pět modulů, které radí, co dělat, když člověka přepadne deprese, silná úzkost či sebevražedné myšlenky. „Při úzkosti jsou efektivní dechová cvičení, při panickém záchvatu se osvědčilo počítání příkladů, protože odvede pozornost od toho, že má člověk pocit dušení nebo že se mu chce omdlít,“ přiblížila studentka. Nejnovější modul pomáhá i lidem trpícím mentální anorexií. V aplikaci si mohou zaznamenávat svůj jídelníček a změny nálad.
Na tvorbě Nepanikař se podíleli i odborníci a lidé s mentálními problémy. Program je dostupný v devíti jazycích a ve 140 zemích. Doporučují jej psychologové i Linka bezpečí. Pozitivní zpětnou vazbu dostává i Kamenská a její tým. „Asi šedesát lidí se nám svěřilo, že jim aplikace dokonce zachránila život,“ řekla dívka.
Aplikace se postará, aby lidé nečetli lži
Pomáhá lidem vytvářet objektivní názory, brání v šíření fake news. Aplikace Newskit, za kterou stojí šestnáctiletý gymnazista Matyáš Boháček, shrnuje zprávy z důvěryhodných zdrojů a vybírá uživateli texty na míru. Momentálně Newskit obsahuje zprávy z Aktuálně.cz, České televize, iROZHLASu, České tiskové kanceláře, Hospodářských novin a Deníku N. O přidání dalších médií Boháček jedná.
Zdroje do aplikace student vybírá podle několika zásad. „Důvěryhodná média nešíří manipulativní informace, uvádí své zdroje a v případě omylu se omluví. Neprezentují spekulace jako fakta a nejsou nijak svázány s politickými uskupeními,“ shrnul Boháček, který se o tuto problematiku začal zajímat ve čtrnácti letech.
Před dvěma roky Boháčka zaujal článek o dezinformacích a mladistvých. Podle prezentovaných statistik středoškoláci používali jako zdroj informací Facebook a neodkázali odlišit fake news od ověřených zpráv. „Šokovalo mě to, tak jsem udělal mezi vrstevníky vlastní průzkum, jehož výsledky mě utvrdily v závažnosti této situace a přivedly k nápadu k vytvoření aplikace,“ přiblížil student Gymnázia Jana Keplera v Praze.
Vybraná média prověřuje
Kvalitu a objektivnost médií zahrnutých v Newskit Boháček kontroluje. Pokud přestane zpravodajský kanál dodržovat studentem stanové zásady pro důvěryhodnost médií, je z aplikace odebrán. Vyřazení provází i konkrétní zdůvodnění, což se stalo v případě týdeníku Reflex. „Vlastník Reflexu Daniel Křetinský dle našich zjištění ovlivňoval skrze svůj další portál Info.cz postoje jeho čtenářů vůči komunistické Číně. Jelikož je Reflex také vlastněn panem Křetinským, rozhodli jsme se jeho zprávy v aplikaci dočasně nepoužívat. Přestože zatím výše zmíněné praktiky u Reflexu prokázané nebyly, nemůžeme tuto možnost vyloučit,“ uvedl Boháček jeden z důvodů dočasného vyloučení týdeníku.
Aplikaci, která byla také nominována na cenu Gratias Tibi, čeká několik novinek. „Přidáme několik tematicky zaměřených mediálních portálů, které přinášejí důvěryhodné zpravodajství v konkrétní oblasti či odvětví,“ prozradil mladý muž. Newskit, který je zatím dostupný jen pro iPhone, se brzy rozšíří i mezi androidy.
Přivolá pomoc jedním dotekem
Číslo první pomoci 155 vtloukají učitelé a rodiče dětem odmalička do hlavy. V dnešní době chytrých telefonů a neometených dat, ale existuje ještě jeden způsob, jak si přivolat pomoc. Stačí mít aplikaci Záchranka, která pomocí jediného dotyku vytočí zdravotnickou linku a zároveň odešle na základnu zdravotníků textovou zprávu o poloze volajícího. Aplikace, kterou si nainstaloval více než milion uživatelů, vznikla díky bakalářské práci tehdejšího studenta brněnské techniky Filipa Maleňáka.
Zapojení aplikace do systému záchranné služby nebylo zpočátku jednoduché. Každá krajská záchranná služba totiž funguje autonomně. „Museli jsme vymyslet modul, který zdravotníkům práci neztíží, ale naopak ulehčí. Hovor z aplikace se jim otevře v počítačovém systému stejně, jako by někdo volal na linku 155. Stiskem tlačítka člověk odešle zprávu s polohou a dalšími údaji a poté se automaticky zahájí telefonický hovor. Operátor ale již má k dispozici informace z SMS zprávy, “ upřesnil Maleňák.
Jedním z klíčových údajů, které aplikace záchranářům posílá je stav baterky volajícího. „Operátoři tak vědí, že nemají moc času a hovor smrsknou na nejdůležitější informace. Případně se s poraněným dohodnou, aby zůstal na místě, jelikož ho nebudou moci kontaktovat,“ řekl Maleňák.
Další klíčovou informací pro záchranáře je i údaj o nakažení covidem či nařízené karanténě. Stačí si tyto údaje do aplikace poznamenat a zdravotníci budou informovaní s předstihem o nutnosti zvláštního přístupu.
Od září aplikace poskytuje videopřenosy z místa nehody. Novinku pomůže i neslyšícím, kteří jednoduše ukáží, co se stalo. „Podařilo se nám dostat oči záchranáře ke zraněnému dříve, než tam přijede sanitka. Mohou se podívat, kolik a jak vážně zraněných se na místě nachází. Pomůže to i operátorům, kteří mohou pozorovat podávání první pomoci. Poradí tak lidem, s jakou frekvencí a intenzitou provádět srdeční masáž,“ přiblížil tvůrce aplikaci, kterou vyvíjel dva roky.
Svampeatlas uchrání před otravou
Houbaření patří mezi nejoblíbenější české koníčky. Zkušení houbaři už mají svá osvědčená místa, o která se leckdy podělí. Nováčci zase listují atlasem hub, aby se neotrávili. Nyní všem situaci ulehčí aplikace Svampeatlas, na jejíž tvorbě se podílel Lukáš Picek ze Západočeské univerzity v Plzni. Program rozezná až 1400 druhů hub.
Přestože aplikace vznikla pro Dánsko, rozpoznává také české houby. „Existuje pouze zlomek druhů, které existují pouze v Čechách, nebo v Dánsku,“ zdůraznil pro univerzitu Picek. Nicméně právě dán vědci díky aplikaci slaví houbařské úspěchy. „Svampeatlas spojuje oblast houbařů a přírodovědců, kteří díky nahraným fotkám hub a GPS souřadnicím zachytili druhy hub, které považovali za vymizelé,“ uvedl Picek.
Na procházce v lese stačí nalezenou houbu vyfotit, nahrát do aplikace a ta uživatelům prozradí, o jaký druh se jedná, zda je jedovatá a kdy se v lesích nejčastěji vyskytuje. Program se vyznačuje několika prvenstvími. V porovnání s ostatními aplikacemi rozezná nejvíce druhů hub a jeho přesnost je osmdesátiprocentní přesnost. „Při srovnávání jsme získali lepší výsledky než systém vytvořený Google Research skupinou,“ upozornil Picek.
