Tvrdá škola: Lidem bez domova ošetřují rány plné červů

V prvních semestrech se medička Vanda Dumbrovská dostala k praktické výuce jen při laboratorních cvičeních. Toužila však po práci s lidmi a když ji oslovil spolužák s nabídkou ošetřovatelství lidí na ulici, neváhala a přijala ji. „Vyprávěl mi, že uvidím opravdové rány, ve kterých jsou i červi a dostanu se tak dřív k praxi. Byl to pro mě dar z nebes,“ vypráví studentka pátého ročníku První lékařské fakulty Karlovy univerzity.

Budoucí lékařka se tak stala součástí dobrovolnického spolku Medici na ulici, který pomáhá lidem bez domova a v socio-ekonomické nouzi s jejich zdravotními problémy. „Nejčastěji ošetřujeme bércové vředy, kterými trpí především starší lidé. Jejich už tak obtížné hojení zhoršuje špatná životospráva, hygiena a zvlhlé obvazy,“ vysvětlila členka vedení spolku.

Otevřené rány bývají především v létě velkým lákadlem pro mouchy a jiný hmyz. „Nakladou klientům do ran vajíčka a z nich se vylíhnou červi. S tímto problémem jsem se setkala mnohokrát a musím se přiznat, že byl právě jedním z důvodů, proč jsem se rozhodla ke spolku připojit,“ řekla studentka. Dalšími častými potížemi jsou pak kožní onemocnění jako impetigo, diabetická noha či vši.

Komunikaci si nacvičí jako v divadle

Velmi důležitou částí ošetřování na ulici je podle mediků i správná komunikace. Podle člena brněnské větve spolku Štěpána Matysky je patřičné dorozumívání na stejné úrovni jako odborné znalosti. „V kurzu etiky nás sice učí, jak se chovat k různým typům pacientů, ale na ulici nebo v nemocnicích se toho naučíme více. Na lékařské fakultě máme spíše teorii, a přitom je potřeba více praxe,“ myslí si medik z Masarykovy univerzity.

Mezery ve výuce komunikace se na brněnské lékařské fakultě tak chystají zacelit novými povinně volitelnými předměty. Kurz komunikace v praxi podle proděkana lékařské fakulty Petra Štourače prohloubí komunikační dovednosti studentů a druhý nový kurz bude zaměřený na komunikaci s vysoce rizikovými osobami jako jsou týrané ženy či děti. „K nácviku využijeme takzvaného simulovaného pacienta, tedy člověka, kterého naučíme konkrétní scénář, aby reagoval standardně. Dobře si v této disciplíně vedou studenti či pedagogové, někde si fakulty najímají profesionální herce. U týraných osob sehrávají skvělou úlohu krizoví interventi,“ popsal Štourač.

„V kurzu etiky nás sice učí, jak se chovat k různým typům pacientů, ale na ulici nebo v nemocnicích se toho naučíme více. Na lékařské fakultě máme spíše teorii, a přitom je potřeba více praxe,“

Podle odborníka však nestačí pouze se naučit daný scénář, je třeba studenty i pedagogy pilotovat, cvičit. „Jednou z disciplín simulované výuky je i debriefing, kdy si společně zhodnotíme, jak celá situace probíhala. Nesmíme zapomenout zohlednit, že simulovaní výuka přináší stres,“ upozornil Štourač, který zároveň vede i Simulační centrum lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Komunikace je podle lékaře důležitá napříč všemi lékařskými specializacemi. „Není zásadní jen pro psychology či psychiatry. Například anesteziologové, kteří se s pacientem při vědomí setkávají jen zdánlivě krátkou chvíli, musí tento moment využít pro navození důvěry. Jen talent nestačí, standardizovanou komunikaci je třeba trénovat,“ myslí si Štourač.

Studenti vzbuzují pocit důvěry

Rizikovou skupinou vyžadující specifickou komunikaci jsou podle odborníka a mediků i lidé bez domova. „Dorozumívání s klienty na ulici může být složitější, musíme je více informovat, jelikož mívají větší nedůvěru ve zdravotnický systém. K nám se ale chovají hezky, jsou vděční,“ uvedla Vanda Dumbrovská. Stejně jako brněnský medik Štěpán Matyska by v kurzech ocenila širší zaměření na komunikaci či lepší poznání ohrožených skupinami. A právě díky spolku Medici na ulici mají budoucí lékaři z Karlovy univerzity možnost se s lidmi bez domova blíže seznámit. „Původní zakladatelé spolku stáli u zrodu volitelného předmětu zdravotní Původní péče o lidi na ulici. Tam studenti absolvují přednášky, na kterých se setkají s odborníky jako je sociální kurátor a poté se zúčastní i praktického ošetřování na ulici,“ přiblížila Dumbrovská.

Pozici studenta vnímají medici v komunikaci s rizikovými skupinami jako optimální. „Jsme pro ně takový mezistupeň ve zdravotní péči, přicházíme za nimi bez předsudků. Když vidí, že jim chceme pomoci, jsou vstřícní a vděční. Skrze své zkušenosti tak bouráme mýty o agresivním chování bezdomovců,“ myslí si Matyska. Studentova slova potvrzuje i Vojtěch Dvořák z brněnské neziskové organizace Podané ruce, která s mediky spolupracuje. „Studenti dokáží naše klienty přesvědčit, že má cenu se starat o své zdraví, dokáží si získat jejich důvěru tím, že za nimi pravidelně chodí a starají se o ně. Nabízí jim lepší zdravotní ošetření, ke kterým my nemáme kompetence,“ podotkl Dvořák.

Ošetřují na náměstích či ve squatech

Medici na ulici zatím ošetřují v Brně a Praze a nový tým vzniká také v Olomouci. Pražský tým kromě ošetření také edukuje klienty v tom, jak o sebe pečovat. „Spousta klientů má aktivní zájem podílet se na léčbě. Dáváme jim zdravotnické materiály a učíme je, jak si rány převazovat,“ přiblížila Dumbrovská. Medici z Karlovy univerzity vyráží do ulic pětkrát týdně vždy ve dvojicích. „Chodíme tam, kde se klienti nejčastěji nacházejí, třeba do nocleháren. Vylepujeme také letáčky, aby věděli, kde se mohou nechat ošetřit,“ dodala Dumbrovská. Aktivně klienty vyhledávají i brněnští studenti medicíny. „Čtyřikrát týdně chodíme například do squatů, na různá náměstí či pobočky Charity,“ upřesnil Matyska. Zdravotnické materiály dobrovolníci pořizují především z darů či je dostávají od sociálních center, se kterými spolupracují. Pražské mediky podpořila i jejich univerzita. „První lékařská fakulta věnovala výtěžek z benefičního prodeje kalendářů právě našemu spolku, abychom mohli nakoupit potřebné materiály. Před dvěma roky jsme vyhráli univerzitní cenu Miloslava Petruska za pozitivní počin. Získané peníze jsme také využili na materiál na ošetřovny,“ dodala Dumbrovská.