Jsou to studentky a mladé vědkyně. A také matky

Výzkumu se molekulární bioložka Dáša Bohačiaková věnuje od druhého ročníku bakalářského studia. Tehdy se připojila k týmu, který zkoumal buněčný cyklus. Bádání v laboratoři musela mladá akademička z Masarykovy univerzity ale dočasně pozastavit. Narodil se jí totiž potomek. Na mateřské dovolené zůstala půl roku. Zpět do laboratoře se vracela postupně. Plně se navrátit k výzkumu jí umožnil až univerzitní grant Career Restart určený pro nadané vědkyně a vědce, kteří přerušili svou činnost například kvůli rodičovské dovolené. „Díky grantu opět pracuji naplno a také si udržím tým skvělých lidí, bez kterých bych nemohla pokračovat ve výzkumu, který společně děláme,“ sdělila vědkyně. Společně se svými kolegy se Bohačiaková snaží objasnit vznik Alzheimerovy choroby za pomoci modelů kmenových buněk.

Obavy z diskriminace

Komplikace s opětovným nastartováním kariéry řeší po rodičovské dovolené řada vědeckých pracovníků. Podle výzkumu Národního kontaktního centra – gender a věda z roku 2017 zhruba 30 procent dotazovaných vědkyň zaznamenalo názor, že není vhodné zůstávat na rodičovské dovolené déle než rok a mít v nejbližší době děti. A více než 60 procent akademiček a akademiků působících na vysokých školách se domnívá, že by se po snížení úvazku z důvodu péče nemohli znovu vrátit na vyšší.

Za čtyři roky, které od výzkumu uplynuly, pozoruje Hana Tenglerová z Národního kontaktního centra – gender a věda posun k lepšímu například ve vztahu vědeckých institucí k rodičovství. „Rodičovství a péče jsou nyní přijatelnějšími tématy. Řada institucí se jimi zabývá. Lidé, kteří řeší souběh péče a pracovních povinností, se také více ozývají,“ uvedla akademička.

„Moje kamarádky žijící ve Spojených státech se do laboratoře vrátily už dva měsíce po porodu. Takže ve srovnání s nimi byl můj návrat po šesti měsících pozdní a pomalý.“

Přetrvávající nedostatky Tenglerová spatřuje v nedostatečné systematické podpoře žen při návratu k vědecké činnosti. „Instituce ženy často demotivují a vysilují, když po nich chtějí, aby svoji situaci řešily individuálně. Stále tak nejsme schopni využít potenciálu vzdělaných žen a zbytečně ztrácíme jejich nápady,“ podotkla odbornice.

Podporu institucí při restartu kariéry vnímá jako důležitou i Dáša Bohačiaková. „Možnost pracovat na částečný úvazek a mít flexibilní zaměstnání je stěžejní. Podpora však musí přijít z vícero stran. Důležití jsou i kolegové, kteří odvedou skvělou práci, aniž bych s nimi musela neustále být, a podporující partner, který mi vychází vstříc nejen v péči o dítě,“ vyjmenovává vědkyně.

Investice do mladých vědkyň a vědců se mnohonásobně vrátí

Pomoci mladým vědkyním a vědcům se snaží řada institucí a univerzit. Většina z jejich aktivit je však v počáteční fázi. „Spousta institucí si zažádala o HR Award, certifikaci v oblasti kvality řízení lidí. Díky tomu se mohou věnovat i otázkám slučitelnosti soukromého a profesního života. Plánují se také výzvy na návratové granty pro vědkyně a vědce zapojující se zpět do výzkumu poté, co z důvodu péče svou činnost přerušili,“ říká Tenglerová.

Aktuální výzkumy podle odbornice ukazují, že země, které poskytují kariérní šance všem rovnocenně, vykazují lepší výsledky v oblasti inovací, vědy a výzkumů. „Peníze, které taková opatření stojí, se mnohonásobně vyplatí. Je to zlomek toho, o co přicházíme, když nedokážeme kvalifikovaným lidem s pečujícími povinnostmi zajistit podmínky pro pokračování ve vědecké činnosti,“ myslí si sociální vědkyně.

Právě nový grant Masarykovy univerzity Career Restart by mohl být podle Tenglerové inspirací pro ostatní. Díky financím, které vědcům a vědkyním poskytne, jim usnadní návrat do práce. Loni finanční podporu dostalo šest vědkyň. Podobně vědkyním pomáhá i Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd. Nabízí zvláštní finanční dotaci, která slouží k pokrytí výdajů na péči o dítě během pracovní doby. Většina vědeckých center, kde mladí akademici pracují, je ve velkých městech, a právě tam mnoho školek či jeslí, které si mohou rodiče-vědci dovolit, bývá plných. Na dražší zařízení mzdy akademiků obvykle nestačí.

Společnost musí opustit představu asociálního vědce

Opětovné začlenění do světa nových objevů vědkyním ulehčí nejen granty a podporující programy, ale také společenská změna. Zatím ve společnosti panuje mylná představa vědce pracujícího po nocích bez osobního života. „Akademici mají i jiné povinnosti než výzkumnou práci. Opatrování dětí nebo starších příbuzných patří mezi standardní životní situace, které pravidelně nastávají u žen i mužů. Instituce musí změnit své vnitřní řády, aby se tak zkvalitnily podmínky práce pro všechny. To pak pomůže i v bourání stereotypů,“ podotýká Hana Tenglerová.

S několika stereotypy, které se dotýkají vědců-rodičů se setkala i Bohačiaková. „Zaslechla jsem pár negativních poznámek o tom, že jsem se do práce vrátila příliš brzy a že se o potomka starala chůva. Nebylo to pro mě ale nic zásadního, protože moje nejbližší okolí mě vždy podporovalo. Navíc moje kamarádky žijící ve Spojených státech se do laboratoře vrátily už dva měsíce po porodu. Takže ve srovnání s nimi byl můj návrat po šesti měsících pozdní a pomalý,“ popsala svou zkušenost bioložka.

Vysoké školy poskytují matkám vzdělání i hlídání dětí

Sladění role matky s ostatními povinnostmi řeší i studentky magisterských nebo bakalářských studijních programů. S dvouletým synem a druhým potomkem pod srdcem vystudovala medicínu například Daniela Šenbergerová z Brna. „Studium jsem zvládla především díky podpoře rodiny a studijních referentek. Všichni mi vyšli vstříc s termíny zkoušek či s umístěním do seminárních skupin. Pokud bylo plno ve skupině, která se mi hodila nejvíce, zapsali mě do ní nad limit,“ popisuje své zkušenosti čerstvě vystudovaná lékařka. Tehdejší medička se navíc musela vyrovnat nejen s naplněnějším programem, ale i s nedostatkem spánku a odpočinku.

Vysokoškolačky, které otěhotní, mohou prezenční studium vyměnit za kombinované nebo si nastavit individuální studijní plán. Navíc mohou v případě potřeby přerušit studium až do tří let dítěte. Tato doba se jim nezapočítává do poplatku za prodloužení studia. Musí však na dané fakultě předložit potřebné dokumenty, mezi které patří například rodný list potomka. Univerzity navíc studujícím maminkám poskytují podporu v podobě dětských koutků či školek. Karlova univerzita disponuje školkami či dětskými skupinami při různých fakultách, kam mohou docházet právě děti studujících matek. Stejné možnosti nabízí například Masarykova, Mendelova a Palackého univerzita. Masarykova univerzita poskytuje mladým matkám i sociální stipendium, aby je motivovala studium dokončit.