Maturita se musí změnit, otázka je jak
Co dál s maturitou? Jakou by měla mít podobu? Co by měla plnit? Jak náročná by měla být? A mnoho dalších otázek se okolo zkoušky z dospělosti objevuje po celá léta a nový ministr školství se bude jistě snažit přinést odpovědi. Minulý týden (10.2.) se uskutečnila tisková konference think-tanku Vzdělávání21, který byl zřízen v rámci Karlovy univerzity, a to s návrhem na novou podobu maturitních zkoušek.
Mezi mluvčími konference think-tanku Vzdělávání21 zasedli Tomáš Zima, předseda think-tanku a zároveň bývalý rektor univerzity, Radka Wildová, prorektorka pro koncepci a kvalitu vzdělávací činnosti na Karlově univerzitě a místopředsedkyně Vzdělávání21, dále ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík (který má v think-tanku pozastavené členství) a Renata Schejbalová, předsedkyně Rady Asociace ředitelů gymnázií a taktéž členka Vzdělávání21.
Na začátku konference představil Tomáš Zima samotný think-tank a zmínil jeho projekty. Jedním z nich bylo distanční vzdělávání během koronavirové pandemie, přičemž se podle Tomáše Zimy stane distanční výuka nedílnou součástí výuky, „stejně jako křída a tabule“.
Druhým mluvčím v pořadí byl Petr Gazdík, který promluvil o samotné maturitní zkoušce. Srovnal ji s takzvanými iniciačními rituály, tedy takovými rituály, kterými člověk vstupuje do nové etapy života, například do dospělosti. Sám však byl toho názoru, že maturita by takovou funkci zastávat neměla.
Radka Wildová upozornila, že předkládaný návrh maturitní zkoušky je pouze návrhem k diskuzi, která by se měla uskutečnit v průběhu téhož roku. Oficiální podnět pro parlament by tak think-tank měl podat nejdříve v roce 2023.
Renata Schejbalová konkrétní podobu návrhu a zasadila ji do širšího kontextu. Podle dat CERMATu nesloží maturitní zkoušku ani po třech letech 4300 studentů (maturant má právo na dva opravné pokusy během pěti let), což je podle ní vysoké číslo. Problémem je podle think-tanku jednotnost maturity, která opomíjí specifika vzdělávání na různých typech škol, a proto navrhuje rozdělení na maturitu profesní a „klasickou“.
Rozdělme je
Profesní maturita by měla fungovat tak, jak doposud funguje profilová maturitní část, lidově známá jako „školní“. Maturanti by vykonali zkoušku z odborných předmětů a obhájili písemnou práci, nicméně by zároveň konali i zkoušku z českého a dalšího jazyka. „Klasická“ maturita by se nadále dělila na profilovou a společnou (neboli „státní“) část, přičemž by si tento modul mohli doplnit i studenti negymnaziálních typů škol, aby mohli nastoupit na vysokou školu.
To však nejsou jediné změny, které Vzdělávání21 prezentovalo. Další změnou by byla možnost skládat zkoušky dříve, případně je nahradit nejen mezinárodními jazykovými certifikáty, ale i zkouškami AP (Advanced Placement, americké centralizované zkoušky na vysoké školy). Think-tank ovšem nepočítá s jejich masovými uznáními a uvádí je pouze jako možnost pro talentované studenty, kterých by mohlo být v jednom ročníku pár desítek.
Ze stran médií a dalších účastníků tiskové konference padaly dotazy i ohledně jazyka maturity, tedy zdali by mohli studenti skládat zkoušky i v jiném než českém jazyce, pokud nejsou jeho rodilými mluvčími. Tato možnost je podle členstva think-tanku ve hře, nicméně, jak bylo několikrát zdůrazněno, jedná se pouze o návrh, který bude formován kulatými stoly s různými aktéry a následně bude představen na zákonodárné úrovni. Další navrhovanou možností je udělení certifikátům těm absolventům, kteří úspěšně ukončí závěrečný ročník, ale maturitní zkoušku nesloží, aby nezůstali pouze se základním vzděláním.
Prezentace spolu se záznamem tiskové konference je k dispozici na serveru ZDE.
