Španělé zkouší prodloužit středoškolákům jejich studium
Zatímco u nás jsou maturity v plném proudu, stejně jako se rozbíhá diskuse o jejich budoucí podobě, v Katalánsku, španělském autonomním společenství, započal před třemi lety pilotní projekt, v rámci něhož prodloužily některé školy dobu maturitního studia ze dvou na tři roky. Zároveň byla v celé zemi letos schválena možnost „dlouhého“, tříletého maturitního studia.
Španělský vzdělávací systém je odlišný od českého: Středoškolské studium je rozděleno do dvou etap, a to na povinné (ESO neboli educación secundaria obligatoria), které končí zhruba v šestnácti letech, a na navazující, které trvá dva roky. Toto nepovinné vzdělávání je buď odborné (FP neboli formación profesional), nebo všeobecně vzdělávací, zakončené závěrečnou zkouškou (Bachillerato).
V rámci tohoto maturitního studia si studenti donedávna volili jednu ze tří specializací: umění, přírodní vědy, nebo humanitní a společenskovědní obory. V roce 2020 však byla schválena novela školského zákona, podle které mohou školy nabízet až čtyři specializace, a to na přírodovědné a technické obory, humanitní a společenskovědní obory, umění a všeobecnou větev. Ve všech specializacích je povinná výuka tělesné výchovy, filozofie, dějin filozofie, dějin Španělska, španělského jazyka a literatury (případně jazyka a literatury dané oblasti) a cizího jazyka. (V letošním roce byla navíc umělecká specializace rozdělena na hudbu a výtvarné umění a přibyla povinná matematika i studium všeobecného přehledu.)
K tříletému studiu se však nebude moct zapsat každý student; zákon počítá s takovou možností pouze u těch, kteří mají k tomu závažné osobní či jiné důvody, například souběžné studium se sportovní nebo uměleckou přípravou. To byl i případ katalánských škol, které tříleté studium testovaly: Jednalo se o sportovní školy, které kombinovaly teoretickou a praktickou výuku.
Čas na rozmyšlenou
Deník EL PAÍS, který o výsledcích tohoto pilotního projektu informoval, uvedl, že se „úmrtnost“ studentů snížila na 13,3 %, což je zároveň nejnižší zaznamenané procento v dějinách Španělska. „V tomto věku netuší, jakým směrem se vydat, a tato možnost jim nabízí vše: odborná příprava jim zajistí vstup na pracovní trh, zatímco díky maturitě budou mít umetenou cestu k vysokoškolskému vzdělání. A my jim tu k tomu otevíráme dveře,“ uvádí ředitel Institutu Ferrana Tallady Manel Tenes, která vzdělává budoucí plavce a fotbalisty. Laura Flaqué, vedoucí sportovní přípravy na této škole, k tomu dodává: „Studenti také vidí důležitost studia, tedy že ke sportu je nutné znát teorii, díky čemuž si víc váží maturity.“
To je i příklad studenta Pola Garcíe, který se na institutu věnuje plavání. „Tříleté maturitní studium vám dá čas rozhodnout se, co chcete dělat, a taky se naučíte praktické věci. Já jsem se například naučil první pomoc a záchranu na vodě, což se dá využít každý den a což je základní znalost, kterou by měl každý mít,“ říká.
Na druhou stranu, prodloužené studium není jen plné výhod. Jak v rozhovoru uvádí Manel Tenes, delší doba studia s sebou nese i vyšší finanční náklady na provoz a výuku. „Kvůli tomu se také méně škol odhodlá nabízet tento typ výuky,“ domnívá se ředitel školy.
V České republice trvá maturitní studium podle toho, o jaký typ se jedná. Denní studium pro absolventy základních škol trvá čtyři roky a pro absolventy středních odborných učilišť, kteří ho absolvují v rámci nástavbového studia, roky dva. Při distančním vzdělávání se může doba studia prodloužit o rok.
Studenti, kteří se věnují maturitním oborům zaměřeným na umění nebo sport, získávají maturitu ve stejnou dobu jako jejich vrstevníci na ostatních školách, tedy například gymnázia se sportovní přípravou trvají čtyři roky a studenti na konzervatořích mohou maturitu skládat po čtyřech letech středoškolského studia.
