Zrušme diplomky a státnice
Carlos Slim Helú, nejbohatší muž Mexika a vlastník telekomunikační společnosti América Móvil, vystoupil letos v září na konferenci México Siglo XXI pro stipendisty nadace společností Telmex a Telcel, které América Móvil vlastní. Ve svém projevu navrhl zrušení diplomových prací a státních závěrečných zkoušek.
„Vzdělávání bohužel stojí na prastarých základech a vzešlo z vojenských a náboženských organizací. Vyznačuje se dogmatickým přístupem, učením se nazpaměť, nikoliv uvažováním, a učením se textům, nikoliv kontextům. Má mnoho nedostatků a je potřeba ho radikálně změnit. /…/ V USA absolvent vystuduje program a má hotovo. V Mexiku se musí napsat diplomová práce a složit profesní zkouška. To je nesmysl. Pokud studenti projdou všechny předměty, mají získat titul,“ uvedl nedávno přední mexický podikatel Carlos Slim Helú na jedné z konferencí o vzdělávání.
V Mexiku funguje různorodý systém zakončení bakalářského studia. Na některých programech musejí bakalanti podstoupit standardizované zkoušky pro svůj program, jinde musí navštěvovat absolventský seminář, v rámci něhož pracují na závěrečném projektu, nebo například absolvovat školní praxi. Na dalších školách a programech funguje podobný systém jako na většině českých, tedy závěrečné hodnocení v podobě diplomové práce a souborné zkoušky.
Existuje ale také možnost se tomuto závěrečnému hodnocení vyhnout, a to dvěma způsoby, samozřejmě za předpokladu, že to studijní řád dané školy umožňuje: vystudovat s vysokým studijním průměrem nebo absolvovat program, který nabízí tzv. titulación cero neboli udělení bakalářského titulu ihned poté, co student získá nezbytný počet kreditů.
Závěr studia v USA a v ČR
Na vysokých školách v USA skutečně závěrečné zkoušky, jak jsou známy v Mexiku nebo České republice, neexistují. Na některých programech mají sice studenti povinnost napsat závěrečnou práci, ta se jim však započítává do kreditního ohodnocení. Jakmile tedy student získá potřebný počet kreditů za určené předměty, splní podmínky pro získání bakalářského titulu.
Stejně tak bývá součástí studia některých programů na vysokých školách v USA a v ČR praxe, ať už povinná, nebo povinně volitelná, za kterou lze získat kredity. Ty je však nutné nasbírat ještě před připuštěním ke státním závěrečným zkouškám. Pro některá povolání (typicky ve zdravotnictví nebo právní sféře) existují požadavky na další zkoušky nebo praxi, ty však zájemci o tyto profese vykonávají až poté, co dokončí školu.
Debaty o tom, jak by mělo být vysokoškolské studium zakončeno, se však vedou napříč státy.
Smysl závěrečné práce
Závěrečná práce by měla prokázat, že si student osvojil nezbytné znalosti studovaného oboru, že je dokáže aplikovat a že je schopen provést malý výzkum. Řada absolventů bakalářských programů totiž pokračuje ve vyšším stupni studia a některé školy kladou na závěrečné práce v přijímacím řízení velkou váhu. Pokud tedy uchazeči závěrečná práce chybí nebo se netýká programu, který by chtěl studovat, může to být problém.
Na druhou stranu, ne každý student má zájem o další studium nebo o profesi, která by psaní dlouhých studií vyžadovala. Dokonce se nabízí otázka, zdali může každý student na bakalářské úrovni sepsat smysluplnou výzkumnou práci.
Řada škol umožňují studentům na této úrovni sepsat takzvané kompilační práce, tedy takové, které pouze shrnují bádání v dané oblasti, přesto však možná budeme v budoucnu čelit otázkám, jestli i takové bakalářské práce mají opodstatnění – tím spíš, stojíme-li tváří v tvář klimatické krizi, na níž má podíl i zpracování dřeva a používání elektřiny. Někteří doktorandi totiž už dokonce uvádějí, kolik emisí oxidu uhličitého práce na jejich výzkumném projektu vyprodukovala.
Rapová album jako diplomka
Že se závěrečné práce musejí změnit, zaznívá z více stran. Časopis Nature zveřejnil článek, který se zabývá formou dizertací, tedy závěrečných prací na doktorském studiu, avšak některé argumenty jsou platné i pro závěrečné práce na nižších stupních studia. Část akademické obce volá po zkrácení závěrečných prací a část upozorňuje na to, že ústní obhajoba nemusí objektivně reflektovat studentovy znalosti a v některých případech se jedná jen o naprostou formalitu.
A protože si alespoň některé školy tyto skutečnosti uvědomují, umožňují studentům odevzdávat diplomové práce i v jiném formátu. V roce 2017 například odevzdal harvardský student anglické literatury Obasi Shaw rapové album s názvem Liminal Minds, za něž získal známku A- (druhou nejlepší možnou).
Reforma státnic?
Státní závěrečná zkouška neboli státnice je závěrečná zkouška na konci studia, která hodnotí studentovy nabyté znalosti. Kritici této zkoušky uvádějí, že jsou během ní zkoušeni z učiva, z kterého již byli během studia přezkoušeni v rámci jednotlivých předmětů. O smyslu státnic se diskutuje v České republice dlouho, minimálně od doby, kdy se s tehdejším ministrem školství Ondřejem Liškou (v letech 2007 až 2009) sešel expertní tým, který navrhoval jejich zrušení.
Na řadě českých vysokých škol však státní závěrečné zkoušky dosud přetrvávají. Existují ovšem instituce, které od nich opouštějí nebo je reformují, například Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy nebo Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Studenti na nich v závěru studia absolvují obhajobu diplomové práce a rozpravu o studiu, která se týká oboru jejich závěrečné práce, jak uvádí server iDNES.cz.Zdá se tedy, že diplomové práce ani státnice z vysokých škol dosud nezmizí. Stejně tak, vrátíme-li se k projevu Carlose Slima, zůstanou nejspíš nějakou dobu utopií jeho vize o čtyřdenním pracovním týdnu a odchodu do důchodu v 75 letech, jež na konferenci taktéž zmínil. Na druhou stranu, k těmto změnám začíná postupně docházet, a tak je možné, že se jich jako společnost dočkáme evolucí.