Jak podpořit děti, které vyčnívají
Pedagogicko-psychologická poradna v rámci poskytování podpůrných opatření pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nezapomíná ani na podporu dětí a žáků s nadáním a mimořádným nadáním. Jaké možnosti navrhuje v rámci podpůrných opatření pro nadané děti?
Nad cílenou podporou žáků s nějakým fyzickým nebo mentálním handicapem se nikdo nepozastaví, jiná situace ale nastává, pokud je dítě intelektově nad svými vrstevníky. „Často se stává, že dítě je intelektově velmi nadprůměrné, ale školní výkon tomu neodpovídá,“ říká Petra Novotná, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny (PPP) v Ústí nad Orlicí. „Pokud se podaří dobře nastavit spolupráci mezi školou a poradnou, může to těmto dětem významně pomoci.“
Někdy si jich všimnou rodiče, jindy učitel ve škole. Nadané děti se vyskytují napříč regiony, školami i sociálními vrstvami. „Stává se, že k nám dítě objednají rodiče, jindy se nám zase ozve paní učitelka. Máme radost z toho, když nám zavolají ze školy, že jim nějaké dítě přijde nadané a rádi by pro něj něco udělali,“ vysvětluje Petra Novotná. Dítě, u kterého se předpokládá nadání, pak dostane v poradně termín na speciálně-pedagogické a psychologické vyšetření pro zjištění úrovně kognitivních schopností. „Zatímco testy Mensy ČR zkoumají pouze krystalickou inteligenci, toto vyšetření dokáže zjistit i inteligenci fluidní,“ dodává Novotná.
Krystalická inteligence (kulturní, konkrétní) je inteligence založená na kognitivních procesech získaných během života učením. Je založená na vědomostech a na schopnosti je využívat. Naproti tomu fluidní inteligence (biologická) je abstraktní inteligence charakterizovaná schopností tvořivě řešit nové problémy. Je považována za vrozenou inteligenci, nezávislou na dřívějším učení a je opakem krystalizované inteligence.
Typologie nadaných dětí
- Nadání intelektové: nadprůměrné všeobecné intelektové schopnosti
- Nadání akademické: vysoké schopnosti v určité akademické oblasti – matematika, jazyky, přírodní vědy
- Nadání tvořivé: schopnost tvořivé produkce
- Nadání vůdčí: schopnost řízení lidí a iniciace událostí a situací
- Nadání umělecké
Individuální vzdělávací plán – akcelerace nebo obohacení?
Psycholog a speciální pedagog pak společně zpracují výsledky a vytvoří zprávu pro rodiče, v níž potvrdí, zda se skutečně jedná o nadané dítě, a pojmenují jeho slabá a silná místa. Z těch potom vychází soubor doporučení pro školu, aby mohla v případě mimořádného nadání dobře nastavit individuální vzdělávací plán (IVP). Opatření se navrhují dvojího typu, a to buď akcelerace, kdy dítě „přeskočí“ v některých předmětech ročník i více, nebo obohacení učiva, kdy se učí se svou třídou, ale učitel mu učivo rozšiřuje.
„Akcelerace bývá někdy problematická, protože je organizačně náročnější například kvůli sladění rozvrhů, a také tu může nastat problém se sociální zralostí dítěte. Není výjimkou, že děti s vysokou inteligencí nejsou sociálně nejzdatnější, a akcelerace tento problém ještě zvýrazňuje,“ vysvětluje Petra Novotná.
Některé školy ve spádové oblasti poradny například aktivně vytipovávají nadané děti a soustřeďují je na určité předměty. V některých případech, pokud se dítě jako nadané projevuje už v mateřské škole, poradna doporučuje dřívější nástup do školy.
Častějším opatřením tedy bývá obohacení učiva. „Učiteli například doporučíme, aby dítě nemuselo konkrétní matematické operace procvičovat na desítkách či stovkách příkladů, ale pouze jednou či dvakrát, aby se ověřilo jeho porozumění. V čase, kdy ostatní procvičují, se pak může věnovat třeba jinému typu úloh,“ uvádí příklad Novotná.
Šest základních typů nadaných dětí
- Úspěšný nadaný žák: je nejjednodušeji identifikovatelný učitelem. Velmi dobře se učí, spolupracuje a dovede komunikovat s dospělými. Nemá žádné problémy v chování.
- Vysoce tvořivý nadaný žák: vymýšlí neustále nové věci a rád experimentuje. Chování těchto žáků je velmi konfliktní, protože má tendence dospělé opravovat a korigovat. Je pro ně těžké se přizpůsobit pravidlům a chce je měnit.
- Nadaný žák maskující své schopnosti: chce být přijímaný svými spolužáky, proto často maskuje a schovává své nadprůměrné schopnosti. Má nízké sebevědomí a sebehodnocení. Často se týká nadaných dívek na střední škole.
- Ztroskotaný nadaný žák: je v opozici proti všemu. Takový žák je stále nespokojený a protestuje nejen ve škole, ale i doma nebo mezi kamarády. Má pocit, že mu nikdo nerozumí a ztrácí motivaci. Odmítá jakoukoliv školní aktivitu, neplní domácí úkoly a je rezignovaný.
- Žák s dvojí výjimečností: je typický vysokým nadáním v kombinaci se specifickou poruchou učení, poruchou pozornosti apod. Školní výsledky nadání zpravidla neodpovídají, protože není schopen pracovat pod časovou zátěží a nesplní zadání. Např. v matematice žák řeší velmi obtížné úlohy, selhává v provádění jednoduchých operací s čísly. V českém jazyce může být nápadný rozdíl mezi precizním ústním vyjadřováním a písemným projevem s mnoha chybami.
- Autonomní nadaný žák: je nezávislý a využívá školní systém ke svému prospěchu. Sám sebe hodnotí velmi pozitivně a je schopen riskovat. Pokud se zjistí, že dítě skutečně nadané je, pak se speciální pedagog dívá na jeho školní výsledky. „Není neobvyklé, že dítě v některé oblasti sice vykazuje nadání, ale jeho školní výkon tomu úplně neodpovídá. Pak si speciální pedagog samozřejmě klade otázku, proč tomu tak je, a pomáhá s nastavováním podpůrných opatření.“
Doporučení psychologů
Jakou podobu vůbec mají doporučení z PPP v Ústí nad Orlicí? Podle Petry Novotné někdy učitelé očekávají, že jim z poradny napíšou, jak mají s dítětem konkrétně pracovat. „To ale není moje práce, didaktickým specialistou je tu každopádně učitel. V doporučení jsou tedy metody rámcově spíše inspirací určující směr. Mým úkolem je důkladně zmapovat silné a slabé stránky konkrétního dítěte a metody práce už si potom musí ve škole nastavit sami,“ vysvětluje.
V doporučení z PPP najdete například finance na nákup pomůcek, které je pro děti možné zakoupit, ať už to jsou encyklopedie, odborná literatura, konstrukční pomůcky, mikroskop nebo třeba dalekohled. PPP také propojuje školy v regionu, aby si dokázaly navzájem radit a doporučovat, co jim u nadaných dětí dobře funguje. Někdy PPP doporučuje také odlišnou organizaci výuky, kdy dítě namísto odpoledního vyučování například dojíždí do laboratoří Univerzity Pardubice nebo na tamní konzervatoř. Řadu informací a doporučení zveřejňuje poradna i na svém webu, např. seznam doporučené literatury pro práci s nadanými.
Některé školy dokážou dobře pracovat i s půlenými hodinami, kdy se mohou více věnovat dětem rychlejším i pomalejším. „Školám doporučujeme, aby co nejčastěji využívaly gradované úlohy, které nadaným dětem umožňují nezačínat pokaždé na základní úrovni, mohou jít rovnou rychleji dopředu například k logickým úlohám,“ vysvětluje Novotná.
Školy někdy mívají problém se zařazením nadání a znalostí dítěte do vzdělávacích procesů, zjednodušeně řečeno – neumějí dobře využít potenciál dětí, které nezapadají do běžných kategorií a představ. „Školy by se měly zamýšlet nad tím, proč u nich například evidentně nadané dítě nedosahuje excelentních výsledků. Jak je to možné, co by potřebovalo, aby se rozvinulo – to jsou otázky, které by si jejich učitelé měli klást. My jsme tu od toho, abychom je nasměrovali, pomohli. Někteří jsou za to rádi, jiní méně,“ uzavírá Petra Novotná.
Zdroje a další literatura k tématu:
- HARTL, P. (2004). Stručný psychologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, s. 120.
- HARTL, P. (2004). Stručný psychologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, s. 67.
- JURÁŠKOVÁ, Jana. Základy pedagogiky nadaných. Pezinok: Formát, 2006. s. 12–27.
- BETTS, George T. and Maureen NEIHART. Profiles of the gifted and talented. Gifted child quarterly 32(2), 1988, s. 248–253. Dostupné z: https://talentstimuleren.nl/?file=700&m=1381450002&action=file.download
- MALINOVÁ, D. a MARŠÍČKOVÁ, P. Nadání je třeba rozvíjet. Metodická příručka pro pedagogické pracovníky v rámci projektu „Nadání je třeba rozvíjet“ (reg. č. CZ.1.07/1.2.35/02.0025). Vydavatel: Most 2000 – občanské sdružení pro kulturu a vzdělání, Most, 2013, s. 12
- Jurášková, J. (2006). Základy pedagogiky nadaných. Vyd. 1. Praha: Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR.
- Švrček, J. (2014). Gradované řetězce úloh v práci s matematickými talenty. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Autorský tým APIV B (Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi). Tento text vznikl z výstupů k dané problematice na webu Zapojmevšechny.cz, který je praktickým průvodcem společným vzděláváním. Projekt APIV B realizuje Národní pedagogický institut České republiky a je spolufinancován EU.